Kůrovec straší všechny. V lese ale byl, je a bude. „Ten současný stav vychází z velkého extrémního přísušku, který byl napříč celou Evropou. Je tam i kombinace toho, že smrk měl semenný rok, kvetl. Stromy jsou oslabené, takže rozvoj brouka je poněkud větší než třeba v minulém roce. Drobnost to rozhodně není, ale je to součást naší denní práce," vyprávěl v Dobrém dopoledni Jan Sovák, ředitel krajského ředitelství Jihlava Lesy České republiky.
A dodává, že letos to je úkolem číslo jedna zpracovat a asanovat kůrovce a postižené stromy. „Všechny stromy, které jsou suché, nejsou automaticky napadené kůrovcem. Vliv přísušku byl takový, že některé vystresované stromy třeba tím kvetením, ale hlavně tím suchem, uhynuly. Doslova a do písmene." Každý revírník má starost asi 1500 hektarů lesa Každý revírník má na svém úseku za povinnost veškeré takové stromy vyhledávat. „Obecně má na starost plochu zhruba 1500 hektarů lesa. Plus, mínus. Je to dáno nějakou lesnatostí, dojezdovými vzdálenosti, ale uvádím průměrné číslo. V této oblasti musí takové stromy vyhledat a zadat ke zpracování," vysvětluje Jan Sovák. Revírník zajišťuje veškerý lesnický provoz. „Od těžby až po pěstební činnost. Musí nejdřív naplánovat a naprojektovat to, co se bude příští rok dělat, co se týká těžby a pěstební činnosti. Následný rok se jeho projekty předají smluvnímu partnerovi, který na tom území funguje. A v rámci celého roku probíhá předávání a zadávání prací," vysvětluje povinnosti revírníka Jan Sovák. Adjunkt je ve státních lesech úplně běžná pracovní pozice Aby se z člověka stal revírník, musí být nejdříve adjunkt. „V rámci naší firmy je to standardní pozice, která je určena pro čerstvé absolventy z jednotlivých lesnických škol. Ti jsou vybaveni teoretickými znalostmi a na pozici adjunkt získávají zkušenosti z provozu. Komunikují se zkušenějšími kolegy a revírníky, lesními správci," popisuje získávání praxe Jan Sovák, který byl také adjunktem. „Jak vyznačovat zásahy, jak obnovovat porosty, jak se zalesňuje. Co je potřeba na daném území. Jako absolvent máte přehršel teoretických znalostí, ale ten daný region vyžaduje určité postupy. Na Vysočině je potřeba pracovat se způsobem obnovy lesa. Je tady obrovský potenciál přirozené obnovy, víme, že se nám tady zmlazují smrkové porosty. V tomto ohledu je to specifikum, jako Vysočina jsme na tom v téhle oblasti určitě nejlépe," říká Jan Sovák. Lesy na Vysočině jsou nad průměrem České republiky V rámci krajského ředitelství Jihlava se těží ročně asi 550 tisíc kubíků dřeva. „Lesy na Vysočině jako takové, co se týká lesnatosti a hlavně objemu dříví, jsou nad průměrem České republiky. Hektarový výnos je 400 až 450 kubíků. V republice je průměr 250 – 300 kubíků," upozorňuje Jan Sovák. Mezi povinnosti státních lesů patří pochopitelně i následné zalesňování vytěžených ploch. „Zalesňuje se 550 hektarů za celý rok. To je asi 920 fotbalových hřišť. Jsou to odpovídající dřeviny. Jsme na Vysočině, větší část dělá smrk, ale snažíme se vnášet i dřeviny meliorační a zpevňující jako jsou listnáče buk, dub. Samozřejmě jedle a další," vysvětluje Jan Sovák, ředitel krajského ředitelství Jihlava Lesy České republiky.
