Šumava/ Nastala kůrovcová pandemie. To, jak pečuje vedení národního parku o Šumavu, vede k její fatální devastaci a následky jsou nedozírné. Tvrdí to skupina expertů, která v červenci několik dní zkoumala bezzásahové a II. zóny na Šumavě.

Jihočeský hejtman Jiří Zimola a plzeňská hejtmanka Milada Emmerová proto žádají, aby okamžitě vznikla pracovní komise, která vytvoří závazný krizový plán péče v národním parku. Zimola prohlásil, že pokud se tak rychle nestane, vyhlásí na Šumavě stav nebezpečí.

 Tým odborníků z obou krajů, představitelů výzkumu i správy a majitelů lesů se dal dohromady na přání zmíněných politiků. A nyní vypracovali závěrečnou zprávu. Zimola a další ji včera pět minut před polednem jako symbol toho, že je nutné situaci řešit, představili na krajském úřadě.

„Na místě jsme se přesvědčili, že situace je opravdu alarmující. Šíření kůrovce nezpůsobil jen Kyrill, ale zejména masivní rozšiřování bezzásahového území od roku 2006. Obranná opatření jsou nedostatečná, metody ochrany neúčinné,” řekl Josef Vovesný, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů České republiky.

 Zdrženlivě včera hodnotil závěry expertů ministr životního prostředí Ladislav Miko. Potvrdil, že na Šumavě je kůrovcová kalamita, ale park ji dle jeho slov velmi intenzivně řeší.

„Neslyšel jsem dnes nic, co by mi zavdávalo jakýkoli důvod uvažovat o nějaké abnormální situaci. Pakliže nám něco uniklo, předpokládám, že zpráva nám ukáže, kde a jak,” uvedl ministr.

 „Já chci jednat věcně a pragmaticky, takže se zařídím podle obsahu té zprávy. A slovo pandemie znamená rozšíření nemoci na celém světě. Tak nevím, podívám se do slovníku, možná v lesnických slovnících je jinak definováno,” doplnil Miko.

Experti ve své zprávě například píší, že lapače podél cest se využívají jen propagačně a je to plýtvání penězi. Vedení parku podle odborníků také nevnímá, že 87 procent plochy jsou bývalé hospodářské lesy. „Jinak by nemohlo dojít ke zcela chybnému rozhodnutí po kalamitě Kyrill, a to ponechat sedm vybraných oblastí o rozloze 420 hektarů bez zpracování. Intenzitou výskytu kůrovce nemá Šumava obdoby,” je přesvědčen Josef Vovesný.

„Ve skupině například nebyl nikdo z akademických odborníků. Situace je dnes podobná jako v roce 1997: tehdy přibyly na 400 hektarech porosty se soušemi, ale aniž se zasáhlo, masivně na nich vyrostly nové mladé smrky. A v pohledu na to, jak nakládat s dřívím, se těžko můžeme shodnout s lesnicky uvažujícím zemědělským inženýrem,” poznamenal Krejčí.

Odmítl také Vovesného tvrzení o výskytu kůrovce. „Na našem území je jeho výskyt vyšší, ale jsme národní park. V Česku je řada hospodářských lesů, kde je stav kůrovce vyšší než u nás.”

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.