Radomír Dohnal
Hledání alternativ k fosilním palivům vede ke zvýšené poptávce po dřevní hmotě, která je obecně považována za „uhlíkově neutrální“. Pro boj s klimatickými změnami je ale lepší, když se lesy nechají nedotčené. Stojící stromy poslouží věci mnohem více, než když se jejich dřevo použije jako palivo. Vyplývá to ze společné studie Duke University a Oregonské státní univerzity.
Stromy, které se nechají v lese růst, totiž dál fungují jako přirozené lapače CO2 a jsou podle vědců do budoucna účelnější volbou, než les vykácet a dřevo využít coby „čisté“ palivo.
„Nahrazovat fosilní paliva energií dřeva není efektivní metodou ke zmírnění klimatických změn,“ tvrdí Stephen R. Mitchel z Duke Univerzity. Dřevo v sobě coby palivo váže oproti fosilním palivům jen asi polovinu uhlíku. Pro získání stejného množství energie je proto potřeba spálit více dřeva.
Mitchell, spolu s Markem E. Harmonem a Kari O´Connellovou z Oregonské státní univerzity použili počítačovou simulaci ekosystému, pomocí kterého počítali různé scénáře, jak dlouho by trvalo splatit uhlíkový dluh, vzniklý vykácením lesa.
Ve většině případů by trvalo více než sto let, než by se potencionální „uspořené uhlíkové emise“ dosažené pálením dřevní hmoty vyrovnaly množství uhlíku ukládaného v rostoucích stromech, tvrdí vědci.
Při výpočtech se zaměřili i na různé přístupy a technologie těžby dřeva, které dále ovlivňují emisní bilanci provozu, ekosystémové charakteristiky a historii využití krajiny.
Co je hlavním problémem dřevní hmoty v porovnání s jinými palivy? „Dřevo v sobě váže méně v uhlíku skryté energie, než tradiční fosilní paliva,“ říká Harmon. „Abyste tedy získali stejné množství energie, musíte pokácet, přepravit, zpracovat a spálit více dřeva. Všechny tyto činnosti ale produkují další uhlíkové emise. Ty zase musí být nějak kompenzovány, aby se nezvyšovala atmosférická koncentrace CO2.“
„Je to jako Hlava 22,“ připouští Connellová. „Šetrné postupy kácení a zpracování dřeva uvolňují méně emisí, ale produkují také méně energie. Oproti tomu intenzivní metody, například těžba holosečemi, produkuje energie více, ale současně také do ovzduší uvolňuje mnohem více uhlíku, a oddalují tím dobu, kdy se nastane rovnováha v uvolněném a vyvázaném uhlíku“
Mitchell a jeho kolegové tvrdí, že zachování lesů přináší z hlediska ukládání uhlíku znatelné a předvídatelné výhody. Naopak kácení stromů jako zdroje pro výrobu čisté energie za účinnou cestu ke zmírnění změn klimatu nepovažují.
