PRAHA 21. 9. 2009 (iHNed.cz)
Ministr financí Eduard Janota spustil debatu o tom, zda manažeři státních či polostátních firem neberou příliš vysoké platy.
Šéfové a jejich zástupci z firem jako je ČEZ, Česká pošta či České dráhy možná budou mezi těmi, jejichž platy v souvislosti s úsporami ve státním rozpočtu klesnou. Martin Roman, Petr Sedláček či Petr Žaluda sice nejsou placeni přímo z rozpočtu, ale v době, kdy klesnou platy ve státní sféře, spustil ministr financí Eduard Janota debatu, zda by nebylo správné, aby o část příjmů přišli i tito lidé.
Vláda může na platy vrcholových manažerů v podnicích, kde má stát rozhodující majetkový vliv, sáhnout jen zprostředkovaně, například prostřednictvím mimořádných valných hromad u státních akciových společností. Janota, který s návrhem přišel v pondělí na jednání vlády, při tiskové konferenci o schválení úsporných opatření HN sdělil, že o platech manažerů se bude ještě v průběhu pondělního odpoledne jednat. Janota věc probere nejprve odděleně s ministrem průmyslu Vladimírem Tošovským a až poté ho chce dát do diskuse celému kabinetu.Paroubkovo lákadlo
Mohlo by tak naplnit jedno z jarních - tehdy ještě předvolebních - lákadel ČSSD. Její šéf Jiří Paroubek v květnu a dubnu opakovaně avizoval, že ty manažery státních firem, kteří odmítnou zveřejnit výši platu, po volbách vymění. Tlaku ČSSD se někteří manažeři "zalekli" a svůj plat uveřejnili.
"Snížení platů manažerům státních podniků není věcí rozpočtu, ale valných hromad. To, jaký je teď můj názor na celou věc, bych nerad předem prozrazoval," řekl ministr Janota už v neděli exkluzivně serveru iHNed.cz.
O kolik by měly platy manažerů klesnout, to odmítl komentovat.
Výši omezení na jaře nekonkretizoval ani Paroubek, ten jen uvedl, že se zasadí o razantní snížení mezd manažerů státních podniků. Nyní ČSSD v reakci na Janotova slova uvedla, že se na vládu obrátí, "aby zajistila odpovídající snížení platů manažerů polostátních firem."
"Domníváme se, že pokud vláda prosazuje úspory, které by se měly dotknout širokého okruhu obyvatel, měla by jít příkladem. A příkladem by měli jít i poslanci a manažeři polostátních firem," řekl iHNed.cz místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Janota navrhne snížení platů politiků o pětinu. Chce se bavit i o platech šéfů státních firem - čtěte ZDE
Vláda schválila balík úspor. Schodek příští rok má být 155,3 miliard, ekonomiku však čeká pokles - čtěte ZDE
SPECIÁL: HN mapovaly majetek a příjmy politiků - čtěte ZDE
Úspěšný útok Paroubka na manažery
Manažeři, kteří na jaře zveřejnili platy
(základní měsíční plat)
Martin Roman, šéf ČEZ - 500 000 korun
Petr Žaluda, ředitel ČD - 500 000 korun
Jiří Borovec, šéf ČEPRO - 300 000 korun
Pavel Horák, ředitel VZP - 250 000 Kč
Petr Sedláček, šéf České pošty - 250 000 korun
Svatopluk Sýkora, ředitel Lesy ČR
250 000 korun
Jaroslav Pantůček, šéf MERO - 200 000 korun
Jiří Hynek, ředitel VOP - 120 000 korun
V reakci na jarní Paroubkovu výzvu řada manažerů výši svých platů odtajnila. Jedním z prvních byl šéf Českých drah Petr Žaluda, který po spekulacích médií uvedl, že měsíčně vydělává 500 tisíc korun. Šéf České pošty Petr Sedláček svým platem nepřesáhne 250 tisíc měsíčně, jeho náměstci si měsíčně rozdělí mezi 150 až 200 tisíc korun.
Generální ředitel ČEZ Martin Roman tehdy uvedl, že má základní plat zhruba ve výši půl milionu korun. Pro manažery ČEZ je ale rozhodující akciový motivační program, na kterém Roman vydělal přes 600 milionů korun.
Mezi dalšími manažery, kteří řekli, kolik berou, byl i ředitel státní firmy ČEPRO Jiří Borovec, který má 300 tisíc měsíčně. Jiří Hynek ředitel podniku VOP-026 Šternberk, kde se opravuje vojenská technika, bere měsíčně 120 tisíc korun.
Výše platů manažerů ve státních službách odpovídá tomu, co berou stejně postavení lidé v soukromém sektoru. "Záleží na velikosti firmy a její ziskovosti. Někde jsou však platy i nižší. Pokud například šéf státního pivovaru Budvar bere sto tisíc korun, jak proběhlo médii, je to dost pod cenou na trhu," uvedl Jan Bubeník z headhunterské společnosti Bubenik Partners.
Nápad na snížení platů ve státních firmách ale původně nepochází ani z Lidového domu ani z ministerstva financí. Už na jaře s ním přišel ministr dopravy Petr Bendl z ODS, kterému se podařilo přesvědčit právě vedení Českých drah, aby si snížilo odměny o 15 procent.
