Národnímu parku Šumava jde o hodně. Přinejmenším o jeho ráz. Jde o to, do jaké míry v něm budou lidé brát ohledy na přirozený vývoj v dosud nejpřísněji chráněných oblastech.

PLZEŇ Kácet stromy napadené kůrovcem i tam, kde to dnes kvůli ochraně přírody není možné. To má umožnit návrh zákona o Národním parku Šumava. Návrh připravilo vedení Plzeňského kraje a zítra o něm budou hlasovat krajští zastupitelé. Ti jej s největší pravděpodobností schválí a návrh zamíří do sněmovny. Politici tvrdí, že v návrh je především zbraň proti kůrovci, kvůli kterému část stromů usychá. „Potřebujeme na Šumavě zastavit brouka,” prohlašuje radní pro životní prostředí Petr Smutný (ČSSD).

Vědci s aktivisty však varují, že návrh ohrozí přirozený vývoj ceněných bezzásahových území, kde je příroda ponechána samovolnému vývoji. A upozorňují, že na většině území parku by začaly hrát hlavní roli komerční zájmy. „Byla by to rezignace na skutečný národní park. Většina jeho rozlohy by byla územím, kde lze povolit rekreační a turistické nebo sportovní stavby,” prohlásil Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Petr Smutný tvrdí, že poklady k zákonu vznikly ve spolupráci se zástupci Jihočeského kraje a šumavských obcí. Radní prohlásil, že nejdůležitější je návrh rozdělení parku na přírodní zóny - první - a ostatní oblasti. „V prvních zónách zůstane přírodní režim. V ostatních oblastech, které nejsou tak cenné, se bude v boji proti škůdcům postupovat podle lesního zákona,” zdůrazňuje Smutný. A lesní zákon znamená kácení kůrovcem napadených stromů.

Radní připomíná, že na území kraje je 42 procent rozlohy parku v takzvaném bezzásahovém režimu. „Všude v bezzásahových oblastech kůrovec řádí. My už máme skoro půlku lesů suchých,” říká Smutný.

Návrh zákona počítá s tím, že by se nejvzácnější první zóny scelily do větších oblastí, kterých by nebylo víc než deset a zabíraly by rozlohu do 18 procent plochy parku. Navíc by měla vzniknout obecně prospěšná společnost, která by se starala o les. „Ta by musela zisky vracet do péče o les. A mohla by zaměstnat místní lidi,” konstatoval Smutný. Radní uvedl, že ve správní radě by seděli zástupci správy parku, ministerstev životního prostředí a zemědělství, zástupci krajů i obcí.

Jaromír Bláha z Hnutí Duha vidí v návrhu zákona nebezpečí, že se z většiny rozlohy parku stane komerční les. „Je veliké riziko, že ani v prvních zónách nebude vývoj ponechaný přírodě,” míní Bláha. Tomu se příliš nezamlouvá ani nápad zřídit obecně prospěšnou společnost pro péči o les. „Jde o přerozdělení moci, kterou má dnes správa parku. Politici by tak získali mimo jiné vliv na rozdělování veřejných zakázek,” prohlašuje Bláha.

Vminulých letech se do sněmovny dostalo několik návrhů o Národním parku Šumava, žádný ale neměl dlouhý život. Nyní však má podle zastánců i kritiků připravená norma větší šanci.