Každá společnost (komunita) lidí, žijící na určitém geograficky vymezeném prostoru a sdílející společné hodnoty, potřebuje mít v čele lídra - osobnost s přirozenou autoritou a vůdčí schopností prosazovat společné zájmy v podobě rozvojové vize, uskutečňované se souhlasem a podporou naprosté většiny obyvatel své entity. Z veřejných debat a průzkumů nálad společnosti, zobrazujících se ve všech typech sdělovacích médií, nejen u nás, v České republice, ale na celém světě, vyplývá, že osobnosti velkého formátu chybějí jak ve světové politice, tak ve veřejném životě obecně. Lidé na celém světě jsou, v setrvalém trendu, více bohatí, zdravější a vzdělanější. Proč jsou ale, paradoxně, také nervóznější a nespokojenější?
Něco je špatně, když vztah mezi vládnoucími elitami a velkou částí veřejnosti je založen ve zvýšené míře na podezřívavosti až nepřátelství, s nezřídka se uplatňujícími metodami prosazování „vyšších zájmů“ silou a nařízeními shora, někdy i „za každou cenu“. Platí to pro vedení na úrovni Evropské unie, státu, rezortu, či pro řadu státních institucí také u nás v České republice.
Společným jmenovatelem problémů a společenského napětí je ve většině případů absence řádně vysvětlené a vyargumentované příslušné rozvojové vize pro stát, rezort, region. Důvodem je hlavně nedostatek času na věcnou debatu účastníků, nedoložení relevantních vědeckých argumentů, chybějící respekt k mínění a zkušenostem oborových specialistů a místních občanů a také apriorní negace politickými oponenty v rámci nepřetržitého souboje politických stran v časově omezených volebních intervalech. O kvalitě a jednoznačnosti zákonů, vymahatelnosti práva či přemíře státní byrokracie je lépe se v této úvaze vyhnout, přestože i tato obsáhlá a složitá problematika se významně podepisuje na celkovém nepříliš dobrém společenském klimatu.
Jak je to ale na regionálních a obecních úrovních? Stručně řečeno – daleko lepší a pozitivnější. Ne náhodou patří starostové mezi nejvěrohodnější politiky prakticky ve všech průzkumech veřejného mínění. Důvodů, proč tomu tak je, najdeme celou řadu, ale rozhodně to není jen relativně malou rozlohou katastrálních území obcí a měst! Kdo žije na venkově či v malém městě, dobře ví, jak velké problémy bylo a je nutné zde permanentně řešit, aby byla zajištěna komplexní dobrá úroveň života obyvatel a rozvoj obce či města. Jedině zlepšováním stavu infrastruktury, životního prostředí společných vnějších prostor, dostupností všech možných služeb, kvalitou školských a zdravotních zařízení, zajištěním volnočasových aktivit, podmínek pro podnikatele, atd., atd., udrží mladou generaci v místě a vytváří efekt, kterému se populárně říká „dobré místo pro život“!
Toto vše vyplývá z kvality vedení, tedy závisí na starostovi a obecním zastupitelstvu. A zde jsme u možného jádra problému. Jestliže je v čele obce či města starosta několik volebních období, není to rozhodně náhoda, ale doklad toho, že se jedná o kvalitního LÍDRA! A takových lídrů, splňujících ona výše zmíněná kritéria, je nejen na jižní Moravě docela dost. A protože mají velký mandát v jednání o věcech dotýkajících se jejich obcí a občanů, měla by tento fakt vzít na vědomí i vládnoucí elita na úrovni příslušného ministerstva, například ministerstva životního prostředí. Moudrý stát by měl dokonce ctít zásadu tzv. SUBSIDIARITY! Co to je? Je to zásada zakotvená dokonce ve Smlouvě o Evropské unii! Jedná se o politickou zásadu, podle níž se rozhodování a zodpovědnost ve veřejných záležitostech má odehrávat na tom nejnižším stupni veřejné správy, který je nejbližší k občanům. Když se tedy příslušná obec rozhodnutím svého zastupitelstva vyjádří nesouhlasně například k vyhlášení velkoplošného institutu ochrany přírody CHKO nebo národního parku, měl by to stát respektovat, neboť se jedná o jednoznačný právní akt vůle občanů dané obce.
V dějinách našeho státu je však třeba vzpomenout lídry také z úrovně podnikatelů, kteří se rozhodujícím způsobem přičinili o rozvoj regionů a tudíž o zvyšování životní úrovně celého státu, aniž by potřebovali vysoké státní dotace či silné doporučování nejvyšších státních úředníků. Jména jako Tomáš Baťa, který jako výrobce obuvi, geniální manažer a starosta města povznesl úroveň Zlínska, Josef Hlávka stavitel, mecenáš vědy, vzdělávání a umění, František Křižík, podílející se na elektrifikaci Prahy, Vojta Náprstek, pivovarník, bojovník za emancipaci žen, mecenáš muzejnictví a cestovatelů, Emil Škoda, Emil Kolben, Václav Klement, techničtí vizionáři v rozvoji strojírenství v Čechách, Arnošt Rolný a Jan Nehera, kteří pozvedli úroveň Prostějovska rozvojem oděvního průmyslu, Petr Kellner, první miliardář na Seznamu Forbes, podporující vzdělání talentovaných dětí, atd., atd., jsou uvedena jen jako malý vzorek těch, kteří svým dílem přispěli k tomu, že patříme mezi nejbohatší a nejvzdělanější státy světa.
Jižní Morava měla a má rovněž štěstí na lídry, kteří se jak v minulosti, tak v současné době, zasloužili o její rozvoj. Dietrichštejnové se zasloužili o rozkvět Mikulova a vinařství, vytvořili první komponovanou krajinu na sever od Alp. Liechtenštejnové vytvořili nejen světoznámý Lednicko-valtický areál, ale také zavedli do polního hospodaření výnosné odrůdy obilnin, meliorace a výkonné mechanizmy a především uchránili lesní komplexy lužních lesů a zavedli v nich trvale výnosové (tedy udržitelné) lesnické hospodaření. Není od věci zmínit i některé současné největší podnikatele na Břeclavsku, jako jsou například Lubomír Stoklásek, který se přičinil o rozvoj lázeňství v Lednici, nebo František Fabičovic, který založil na svých pozemcích zvěřní oboru Obelisk a obnovil zde přírodní poměry významné části nivy Dyje na výměře takřka 600 ha. Podporuje také obecně důležité projekty, například přispěl částkou větší než 14,5 mil. Kč na revitalizaci Zámeckého rybníka v areálu státního zámku Lednice. Celkové náklady této akce v režii Biosférické rezervace Dolní Morava, o.p.s., dosáhly takřka 126 mil. Kč a bez poskytnuté spoluúčasti by se nemohla realizovat.
Tak už to chodí a obecně platí, že lidé jsou smrtelní, ale jejich díla přežívají věky a slouží mnoha generacím v budoucnu. Po významných rodech Liechtenštejnů a Dietrichštejnů zůstaly Lednicko-valtický areál, valtický špitál, Mikulov se zámkem a Svatým Kopečkem, po Stokláskovi zůstanou oblíbené lázně navracející zdraví mnoha lidem, po Fabičovicovi zůstane obora se zachovalou biodiverzitou v tůních a mokřadech a po mnoha generacích lesníků zůstávají majestátní lužní nebo křivoklátské lesy.
Rozumný stát se s úspěšnými lídry jak na úrovni samosprávy, tak i z oblasti podnikatelské nejen baví, ale také respektuje jejich názory, inspiruje se od nich a ve věcech, které se jich, jejich práce a života jejich občanů dotýkají, ponechává „místní“ svobodu a odpovědnost. Ti, kteří zajišťují správu pro občany na nejnižší úrovni, v místech kde žijí a bydlí, nebo ti, kteří lidem poskytují práci, jsou totiž základním prvkem rozvoje a zvyšování životní úrovně celého státu. Rád bych věřil, že v případě Soutoku, Křivoklátska, Krušných hor, Chřibů, atd., dá stát na mínění místní většiny a plně kvalifikované odborníky a nechá vítězit rozum.
Jan Vybíral
ředitel Biosférické rezervace Dolní Morava, o.p.s.
