Kůrovcová kalamita spojená s masivním odumíráním smrku zasáhla řadu regionů České republiky a zanechala po sobě desetitisíce hektarů odumřelého lesa a holin. Lesy jsou životním prostředím řady druhů velkých hub a kalamita na ně bezesporu bude mít značný vliv. V zemi, kde je houbaření vášnivým koníčkem milionů lidí, je na místě situaci podrobněji rozebrat.
Začněme z opačného konce – houby totiž ke kalamitě také přispěly. Smrky vyžadují k růstu a dobré kondici dostatek vláhy, takže se typicky vyskytují ve vyšších polohách. Výjimkou mohou být stanoviště se specifickým mikroklimatem, například soutěsky v NP Českosaské Švýcarsko, kde se smrk vyskytuje v nadmořské výšce jen 200 m a doprovázejí ho i některé houby charakteristické pro přirozené horské lesy, jako je ohňovec ohraničený – Phellinus nigrolimitatus.
Celý článek najdete zde
