Přihlásit

Jaký má dopad zvýšená návštěvnost lesů na zvěř? (AGRObase zpravodaj)

Na vstup do lesa má právo každý občan a není divu, že se toho hojně využívá. Ať už jde o procházky, či jiný typ rekreace, aktivity v lese mají blahodárné účinky pro lidské tělo i duši. Pokud jsou pak dodržovány podmínky ke vstupu, tedy les není poškozován, prostředí není narušováno a lidé se zde chovají slušně a tiše, nevznikají rozpory s vlastníky a samotnými obyvateli lesů – zvěří.

Intenzita návštěv se však může měnit a mít tak významný vliv na přirozené chování zvěře. Dvěma takovými příklady byly nestandardní režimy návštěvnosti v době pandemie covidu-19 a afrického moru prasat (AMP) na Zlínsku.

Jejich dopady zkoumali vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Jednou z hlavních hrozeb pro celé ekosystémy, která je vnímána již celosvětově, je turistika a rekreace. Zástupy houbařů a pejskařů jsou neustále rozšiřovány o fanoušky mnoha sportů – cyklisty, běžce či motorkáře a další rekreační aktivity. Stále více návštěvníků míří do lesů kempovat a řada z nich nerespektuje pravidla pohybu v lesních porostech.
Zvěř vnímá přítomnost člověka podobně jako riziko predace, napadení. Zvěř se přirozeně snaží toto riziko eliminovat: mění své chování, čímž zvyšuje energetické požadavky na přijímanou potravu. Jednak zesiluje svou ostražitost, jednak kvůli zneklidňování může využívat nevhodná stanoviště, která nemusí poskytovat dostatečně kvalitní potravu. Pro vyhodnocení míry návštěvnosti lesů a vlivu přítomnosti člověka na volně žijící jelenovité byl v souvislosti s výskytem AMP na Zlínsku v letech 2018–2020 monitorován výskyt živočichů v lesních komplexech (nad 50 ha rozlohy) fotopastmi. Celková rozloha tehdejší rizikové oblasti činila 5 430,6 ha a nacházelo se zde 13 obcí s průměrným počtem 863 obyvatel. V lesích bylo náhodně rozmístěno 14 fotopastí, které monitorovaly zvěř a návštěvníky lesa pomocí videosekvencí vždy po dobu 86 dnů v měsících květnu až červenci. Pohyb osob byl registrován mimo lesní cesty, což pro porosty a přítomnou zvěř vždy představuje značné zatížení. Na začátku sledovaného období byl do lesů v rizikové oblasti striktně zakázán vstup, aby nedocházelo ke zneklidňování černé zvěře a tím i k šíření nákazy mimo ohnisko. V roce 2019 byla sledovaná oblast zpřístupněna ve standardním režimu a lidé mohli lesní porosty opět navštěvovat.

Další změna režimu návštěvnosti nastala v březnu 2020. Po vypuknutí pandemie covidu19 byla přijata preventivní opatření proti šíření nákazy, včetně omezení volného pohybu osob ve městech. Naproti tomu byly silně doporučovány návštěvy parků a volné přírody pro zlepšení imunity obyvatelstva. Zájem veřejnosti o venkovní aktivity proto razantně narostl. Ve sledovaném období bylo fotopastmi celkem zaznamenáno 241 osob (30 v roce 2018, 84 v roce 2019 a 127 v roce 2020), které byly pro vyhodnocení záznamů rozděleny podle věku (dospělí, nezletilí, senioři) a pohlaví. Monitoring oblasti jasně prokázal, že zákaz vstupu v době AMP nebyl zcela respektován. Toto nařízení porušovali zejména muži, kteří navštěvovali rizikové území, což mohlo přispět k následnému rozšíření moru jižně od sledované oblasti. Rok 2019 představoval z hlediska návštěvnosti běžnou situaci. Dramatický, více než 50% nárůst počtu návštěvníků nastal v roce 2020. Opakované lockdowny zvýšily zájem lidí o venkovní aktivity, což bylo potvrzeno i v zahraničních studiích, které však hodnotily návštěvnost pouze na základě pohybu osob po lesních cestách. Na základě výsledků bylo možné rozlišit různé režimy návštěvnosti nejen mezi sledovanými roky, ale také v rámci týdne a denních hodin. V běžné situaci využívají lidé lesy k odpočinku o víkendu, tak jak tomu bylo v roce 2019. Tento režim nebyl v období omezení vstupu z důvodu výskytu AMP (2018) významně odlišný – návštěvnost lesů byla rovnoměrně rozložena mezi všechny dny v týdnu. Zcela rozdílná situace nastala po lockdownech v roce 2020, kdy lidé navštěvovali lesní porosty výrazně více ve všední dny než o víkendech.

Období klidu ve všedních dnech tedy zcela zmizelo a zvěř byla rušena v průběhu celého týdne.

Významné je pro zvěř také rozložení zneklidňování během dne. Souhrnné hodnocení všech sledovaných let ukázalo, že nejvíce jsou lesy navštěvovány dopoledne (7.–12. hodina), přičemž nejvýrazněji se tento režim projevil v roce 2020, pravděpodobně z důvodu volné pracovní doby a rapidního rozšíření home office. Mimo to se v tomto roce objevily také záznamy osob v neobvyklou dobu, např. před půlnocí, nebo v brzkých ranních hodinách, což může zcela jistě negativně ovlivňovat pohybovou aktivitu a chování zvěře. Záchyty pohybu fotopastmi byly vyhodnoceny také pro sledované druhy zvěře. Prase divoké mělo relativně pevně rozložené aktivity do brzkých ranních a nočních hodin. Po intenzivním lovu za účelem eliminace AMP byli divočáci v „morové" sezóně zaznamenáni pouze ojediněle. V roce 2019 počet záznamů výrazně stoupl a v následujícím roce již mírně poklesl v důsledku běžného mysliveckého hospodaření.

Daněk evropský byl na fotopastech zachycen o něco více v době covidových opatření, pravděpodobně kvůli vyrušování lidmi. Běžná aktivita srnce obecného se podle záznamů soustřeďovala do doby po rozednění a před soumrakem. V roce 2020 byla srnčí zvěř registrována poměrně často i v průběhu dne, a to vlivem rekreačního tlaku. Ostatní sledované druhy zvěře (jezevec, liška, kuna lesní a skalní, zajíc polní) vykazovaly aktivitu především v noci. Srovnání počtu záznamů zvěře v časovém intervalu 24 hodin po záznamu člověka a v době klidu, tedy bez záchytu člověka, přineslo prokazatelné výsledky o vlivu lidských aktivit na zvěř. Zatímco po návštěvě člověka byla zvěř zaznamenána v průměru na 1,4 sekvencích, v období klidu to byly téměř čtyři záchyty za 24 hodin. Zvěř se tedy jednoznačně stranila místům navštíveným lidmi.

Krátkodobé vyrušení může vést k nárůstu škod na dřevinách a zemědělských plodinách, jelikož zvěř je nucena využívat i nevhodné lokality, které by za standardních okolností nenavštěvovala, například z důvodu nedostatku kvalitní potravy. Náhlé vyrušování zvěře často následované překotným úprkem může mít i přímý vliv na zvýšení mortality zvěře prostřednictvím nárůstu střetů s vozidly, s dopady na lidskou bezpečnost.

Zvěř si na lidské aktivity do jisté míry dokáže zvyknout. Např. tetřívek obecný se naučí vyhýbat se frekventovaným lokalitám a zdržuje se v místech, kde nevedou cesty, případně přesune svou aktivitu do nočních hodin. V ohrožení jsou zejména chráněné druhy živočichů, které jsou mnohem náchylnější na různé formy vyrušování.

Při návštěvách přírody bychom tedy měli mít vždy na mysli, že se pohybujeme v místech, kde žije mnoho zvířat, a že naše chování na ně může mít silně negativní vliv. Chůze pouze po vyznačených cestách je pak to nejmenší, co pro obyvatele lesů můžeme udělat.

AGRObase zpravodaj

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Hospodaření Arcibiskupských lesů v roce 2022: snížení objemu holin o třetinu a více než čtyři miliony vysázených sazenic

Hospodaření Arcibiskupských lesů v roce 2022: snížení objemu holin o třetinu a…

Lesnictví

Události uplynulého roku ve spojení s doznívající pandemií se výrazně podepsaly také na hospodaření lesníků Arcibiskupských lesů a statků Olomouc. I přes náročnou situaci s...

Stali jsme se tuzemským lídrem v přírodě blízkém lesnictví, říká v novém podcastovém kanálu VLS ředitel Roman Vohradský

Stali jsme se tuzemským lídrem v přírodě blízkém lesnictví, říká v novém…

Lesnictví

„Byl to úspěšný rok. Stali jsme se lídrem v přírodě blízkém hospodaření, vypořádali se s kůrovcovou kalamitou a obnovili zničené lesy rychlostí, která nemá historické...

Lesnická práce přináší první velký rozhovor s Daliborem Šafaříkem, generálním ředitelem Lesů ČR

Lesnická práce přináší první velký rozhovor s Daliborem Šafaříkem, generálním ředitelem Lesů…

Lesnictví

Video. Dalibor Šafařík se ujal vedení Lesů ČR 14. prosince 2023. Mezi jeho cíle patří například personální stabilita podniku, zachování transparentního obchodního postavení nebo obnova...

Změna elektronického trhu vyrobeného dříví Lesů České republiky, s.p.

Změna elektronického trhu vyrobeného dříví Lesů České republiky, s.p.

Lesnictví

Lesy České republiky, s.p. (LČR, s.p.) od 1.1.2023 opětovně nabízejí aukce hotových sortimentů na aukčním portále Vars. Aukce vyrobeného dříví Lesů České republiky, s. p., které...

Populární zprávy

Ministerstvo zemědělství vydalo metodický pokyn ke snížení škod způsobovaných zvěří

Ministerstvo zemědělství vydalo metodický pokyn ke snížení škod způsobovaných zvěří

Lesnictví

Zobrazeno:8476

Ministerstvo zemědělství jako ústřední orgán státní správy myslivosti vydalo metodický pokyn ke snížení škod způsobovaných zvěří, který nahrazuje předchozí metodický pokyn č.j. 48699/2019-MZE-16233 ze dne...

Dalibor Šafařík se stane novým generálním ředitelem Lesů ČR

Dalibor Šafařík se stane novým generálním ředitelem Lesů ČR

Lesnictví

Zobrazeno:5832

Záznam z tiskové konference. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula představil na tiskové konferenci (29. 11. 2022) nového generálního ředitele Lesů ČR. Stane se jím Dalibor Šafařík, který...

Příčina škod na lesích spočívá v systému lesního hospodaření a neodborném přístupu ke zvěři

Příčina škod na lesích spočívá v systému lesního hospodaření a neodborném přístupu…

Lesnictví

Zobrazeno:5481

Téma spárkaté zvěře se v lesnickém oboru zmiňuje prakticky bez výjimek pouze v kontextu škod na lesích. V této souvislosti se mluví především o nadměrných...

Ekonomickým ředitelem Lesů ČR bude od ledna Daniel Szórád

Ekonomickým ředitelem Lesů ČR bude od ledna Daniel Szórád

Lesnictví

Zobrazeno:4467

Ekonomickým ředitelem Lesů České republiky se 1. ledna 2023 stane Daniel Szórád. Jmenuje ho generální ředitel Dalibor Šafařík.

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby