Jaký vliv bude mít klimatická změna v tomto století na Českou republiku? Oteplí se. V roce 2099 může být léto až o 4°C teplejší. Kvůli tomu se prodlouží vegetační období rostlin víc jak  o měsíc. Přínosem pro zemědělce to ale spíš nebude, protože v létě bude i víc sucho. Menší srážky budou i v zimě, v Krkonoších a Beskydech by mělo být dokonce o 20 % méně srážek, byť na některých místech republiky může být srážek naopak více. Nárůst povodní ale není pravděpodobný. Hůř se bude dařit smrkovým lesům a své problémy budou muset řešit i zemědělci. Vyplývá to ze studie, kterou zpracovali čeští vědci. A vytipovali pro zemědělce, lesníky a vodohospodáře i vhodná adaptační opatření, aby dopady klimatické změny tolik nebolely.

Na čem vědci z několika českých výzkumných ústavů a univerzit pod vedením klimatologa Jana Pretela čtyři roky pracovali je vcelku patrné z názvu studie: „Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření”.

Budoucí roky si vědci rozdělili na tři období: 2010-2039, 2040-2069 a 2070-2099. Referenčním obdobím byly roky 1961-1990. Pro první období se podle vědců dá očekávat, že se teplota vzduchu v létě zvýší o 1°C, v zimě bude zvýšení teploty o něco nižší. Pro většinu území model předpovídá v zimě nižší míru srážek, na jaře jejich zvýšení. V létě a na podzim má být jak slabý pokles srážek, tak místy i nárůst o deset procent (například v západních Čechách). V letech 2040-2069 se může oteplit v létě až o 2,7°C, v letech 2070-2099 se může letní teplota zvýšit až o 4°C. V létě a v zimě ubude srážek. Model odhaduje, že v Krkonoších, na Vysočině a v Beskydech jich bude v zimě až o 20 % méně.

 

Tento způsob léta je krajně nepříznivý

Pro zemědělce bude podstatné, že zvyšování teploty vzduchu prodlouží vegetační období rostlin. Z modelu vědci usuzují, že jeho délka bude v letech 2070-2099 o 41 dní delší než v období 1961-1990. Zároveň ale naroste počet dnů bez srážek.

Se zvýšením teploty vzduchu dojde ke zvýšení teploty půdy. Vyšší teploty přinášejí rychlejší vývoj plodin, který bude mít vliv na načasování jednotlivých zemědělských prací. Vyšší teploty nesou i rizika v podobě kratší doby růstu, předčasného vývoje ozimů s vyšším výskytem chorob. Problémy mohou být s „plodností” pylu nebo s chorobami a škůdci a pleveli.

Vyšší teploty a delší vegetační období by nabízely možnost sklidit dvě úrody za sezonu. Proti tomu ale půjde nedostatek vody. Začátek vegetačního období se sice posune a bude mít dostatek vláhy, ale v době vrcholného léta budou podmínky pro pěstování značně nepříznivé. Nedostatek vody v krajině je podle vědců vysoce pravděpodobný.

V zimě bude půda promrzat do nižší hloubky. Zatímco v letech 1961-1990 promrzala do hloubky 20 cm, v polovině 21. století to bude o pět cm méně.

Shrnuto: vědci očekávají, že v druhé polovině století se zřetelně zhorší podmínky pro pěstování zemědělských plodin. Pro oblast zemědělství proto vypracovali adaptační opatření, která by měla vést k ochraně před zvýšeným výskytem infekčních chorob a škůdců,udržení úrodnosti půdy. Doporučují změnit zemědělské činnosti a opatření a optimalizovat závlahové systémy.

Smrku se dařit nebude

Změna klimatu bude mít vliv i na lesnictví. Podle předpovědi se zmenší prostor, kde jsou vhodné podmínky pro růst smrku ztepilého. V období 2010-2039 na 60 % současné rozlohy, v období 2040-2069 na polovinu a na konci tisíciletí dokonce jen na třetinu. To se projeví ve zhoršeném zdravotním stavu lesů, kde smrk ztepilý převažuje.

Pro ochranu lesů doporučuje studie jako nejdůležitější opatření druhovou, genovou a věkovou diverzifikaci porostů. Dalším zásadním opatřením by měl být přechod od holosečné těžby na podrostní, což by mělo vést k bohatě strukturovaným lesům. Podle vědců by se tím zvýšila celková produkce.

Povodně prý tolik nehrozí

Co klimatická změna bude znamenat pro vodní zdroje? Vědci předpovídají, že může způsobit nebo přispět ke zvýšení potíží, a to jak v období sucha, tak v při výskytu povodní. Výskyt období s nedostatkem vody přitom vědci očekávají s větší pravděpodobností, než zvětšení intenzity a četnosti přívalových srážek. Může se stát, že nebude dostatek zdrojů vody pro lidské potřeby a v řekách nebude dost vody k naředění odpadních vod. Oba extrémy, totiž sucho i povodně, mohou poškozovat ekosystémy, zejména ty spojené přímo s vodními toky.

Jako vhodné adaptace pro vodní hospodářství doporučují vědci provést opatření v krajině, na vodních tocích a v nivách. V krajině je potřeba zlepšit plošnou rozmanitost, podpořit zalesňování a zatravňování. A naopak nedoporučují pěstovat plodiny, které pod sebou vytvářejí nepropustnou krustu, což je například kukuřice. Říční toky by měly být upraveny tak, aby byl zpomalen odtok vody a nivy řek by měly být uvolněny pro rozliv vody. V urbanizovaných územích je záhodno zlepšit jímání a využívání srážkových vod a také možnost jejich zasakování. Pomoci by měla i obnova a zřízení nových vodních nádrží. Vědci také doporučují zmenšení spotřeby vody a dokonalejší čištění odpadních vod.

Mezi časté předpovědi klimatických změn patří zvýšení počtu a velikosti povodní. Studie nějaký přesvědčivý trend v nárůstu velikosti povodní neodhalila. Vědci se proto domnívají, že případný dopad klimatických změn na povodňový režim ve střední Evropě nebude nijak zásadní.

Na projektu „Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření” pracovali vědci z Českého hydrometeorologického ústavu, Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, Centra výzkumu globální změny AV ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby.