KRUŠNÉ HORY Celkem 366 tun plodů z dubů, buků nebo jilmů a šišek ze smrků, jedlí či borovic určených pro další výsadbu letos sesbírali ve svých lesích zaměstnanci státního podniku Lesy ČR. Speciálně v Krušných horách ale navíc probíhá i sběr šišek původního krušnohorského smrku.
Zaměstnanci plody nesbírají pro zvířata, ale kvůli genovému výzkumu a pro záchranu porostů v horách. Zajímá je hlavně cenný odolný ekotyp. „Letos se sbíralo především u stojících stromů v oblasti hraniční Lesní správy Klášterec," uvedla mluvčí státních lesů Eva Jouklová s tím, že sběr bude pokračovat až do konce roku.
Na rychlejším rozšíření odolného krušnohorského smrku do původních lokalit spolupracují desítky let Lesy ČR s vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) ve Strnadech u Prahy. Ústav se již od 80. let minulého století zabývá návratem specifického druhu smrku do drsnějších podmínek Krušných hor.
„Důležitá je hlavně genetická stránka stromů. My sami předpokládáme, že se jedná o původní cenný ekotyp, který je odolný vůči oxidu siřičitému i současným škodlivinám, které ve vzduchu stále jsou. Více mohou napovědět i výsledky analýz DNA, které se prováděly v jednom z našich posledních výzkumných projektů ministerstva zemědělství," řekl Josef Frýdl z útvaru biologie a šlechtění lesních dřevin VÚLHM, jehož tým se zabývá mimo jiné také návratem původního ekotypu smrku do Krušných hor.
Lesy v Krušných horách dostávají zabrat už od 20. let minulého století, škodlivé imise oxidu siřičitého z druhé poloviny minulého století katastrofu dokonaly a zničily většinu bohatých lesů.
„V naprosto uschlých porostech se ale daly najít vitální stromy, které imisím odolaly. Vybrané stromy pak byly zaregistrovány a relativně nejzdravější z nich byly uznány jako takzvané výběrové. Z těch začali vědci už koncem 70. let odebírat rouby – reprodukční materiál, aby se pokusili zachovat genotyp odolných organismů. Velká část těchto stromů postupem doby také nakonec odumřela, ale bylo to o dost později, než ostatní," uvedl Josef Frýdl.
Ověřovací plochy
S využitím takzvaných roubovanců vypěstovaných z odebraných roubů odborníci založili klonový archiv mimo Krušné hory, který měl být rezervou klonů krušnohorského smrku. Navíc v 90. letech byly odebrány ve spolupráci s Lesy ČR řízky i ze smrkových mlazin, které přežily další vlnu poškození způsobenou mrazem a imisemi. V tu dobu také Lesy ČR založily na několika místech Krušných hor ověřovací plochy, na kterých byly sazenice vypěstované z odebraných řízků. Na lokalitě LS Klášterec byla v té době založena také takzvaná matečnice, kde byly soustředěny klony z uvedených mlazin.
„Na ověřovacích výsadbách by se mělo v dalším období provádět průběžné hodnocení kvality růstu stromků," uvádí Josef Frýdl.
Získané výsledky a nové poznatky naznačují, že odolná forma krušnohorského smrku se do těchto hor v budoucnu určitě navrátí ve větším rozsahu. Krušnohorský smrk vypěstovaný vegetativně, z řízků, by se měl nejčastěji vysazovat jako „výplň" při běžné výsadbě a jako vylepšení klasických smíšených výsadeb. Nově založené semenné sady pak mají v budoucnu sloužit pro pěstování generativního reprodukčního materiálu.
Zuzana Mendlová
