O kůrovcové kalamitě bylo už napsáno hodně. Jak a proč ale půlcentimetrový brouk dokáže zlikvidovat miliony stromů v Česku? Vývoj kůrovce, důvody jeho přemnožení, způsob, jakým napadá stromy, a co se s těmi stromy děje, jsme zpracovali do jednoduché grafiky. Grafiku a texty jsme vytvořili ve spolupráci s analytikem ochrany lesa ze státního podniku Lesy České republiky Ing. Ladislavem Půlpánem.
Podle feromonů kůrovec pozná, kolik brouků má na strom přiletět, aby byli úspěšní. Feromony využívají ve své praxi i lesníci, kteří od jara do lesů instalují feromonové lapače, do nichž brouky chytají, a zjišťují podle nich přibližný rozsah rojení.
Kůrovec se začíná probouzet v dubnu, začátek rojení záleží na počasí, rojení začíná, když teplota vystoupá nad 20 stupňů Celsia a teplo vydrží několik dnů. Za těchto a vyšších teplot létá nepřetržitě po celé léto až do poloviny září.
Brouci přezimují buď pod kůrou, nebo v hrabance pod stromy, kde dokážou přečkat i mrazy. Kvůli zimování v kůře je důležité, aby lesníci od podzimu do jara našli a dostali z lesa co nejvíce napadených stromů. Vyhledávání napadených stromů se lesníci samozřejmě musí věnovat po celý rok.
Samečci se začínají rozmisťovat po kmeni. Na jednom stromu dokáže hodovat i několik druhů kůrovce. Vršek stromu většinou napadá lýkožrout lesklý, pod ním se usadí lýkožrout menší a v některých oblastech lýkožrout severský, část pod korunou pak napadá převážně lýkožrout smrkový. Lesníci zavrtaného kůrovce poznají podle takzvaných drtinek, což jsou drobné piliny, které padají ze zhruba milimetr velkého otvoru, jímž se brouk do stromu dostal, a zachytávají se za šupinami kůry a na patě stromu.
Celý článek naleznete zde.
