Ztráta biodiverzity je celosvětově považována za hlavní hrozbu pro ekologickou a socioekonomickou stabilitu. Lesní ekosystémy Evropy, které zahrnují přírodní i uměle vysázené lesy, poskytují domov mnoha druhům organismů a jsou útočištěm pro velkou část evropské biodiverzity. Evropský lesnický institut (EFI) proto na objednávku ministerstev zemědělství vybraných zemí EU zpracoval rozsáhlou studii, kde označil hlavní doporučení pro udržení a posílení biologické rozmanitosti lesů v Evropě.
V této studii analyzoval tým 13 vědců z 10 zemí, jak efektivně udržovat a zvyšovat biologickou rozmanitost lesů v Evropě. Součástí týmu byl i profesor Miroslav Svoboda z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Výsledkem studie je několik hlavních doporučení:
• Klíčový je monitoring lesní biodiverzity. Větší ochrana a správa biologické rozmanitosti evropských lesů začíná účinným monitorováním.
• Praktické přírodně-pozitivní hospodaření je možné v každém lese, včetně hospodářských lesů a plantáží. Důležité je zvyšování genetické a druhové rozmanitosti jednotlivých stromů.
• U původních lesů a pralesů jsou vyžadována přísná opatření na jejich ochranu, protože jejich biologická rozmanitost je jedinečná.
• Je potřeba nadále rozvíjet přírodě blízké hospodaření v lesích, a využít tak různých typů přírodních narušení lesa, které podpoří biologickou rozmanitost.
• Na krajinné úrovni je vhodné aplikovat tzn. TRIAD lesnický management, který kombinuje různou intenzitu hospodaření včetně přísné ochrany části výměry lesa. Tato diverzifikace hospodaření se ukazuje jako optimální způsob managementu lesa a naplnění všech jeho funkcí.
• Udržení a zvyšování biologické rozmanitosti je společný úkol, kterého se musí ujmout evropští lesníci a vlastníci lesů, veřejné a soukromé instituce i široká veřejnost.
Studie se také podrobně zabývá tím, co všechno zahrnuje termín lesní biodiverzita, protože ji nelze zobecnit pouze na směs jednotlivých druhů dřevin. Věnuje se proto genofondu, struktuře a funkční diverzitě, a to od úrovně jednoho stromu až po krajinnou úroveň. Biodiverzitu mohou ovlivnit různé hrozby, jako např. nevhodné postupy hospodaření v lesích, znečištění ovzduší, invazní druhy rostlin, škůdci a choroby, stejně jako rostoucí teploty, sucho a požáry. Lesníci a politici by tak měli co nejdříve přijmout opatření nejen k udržení, ale také ke zvýšení biologické rozmanitosti lesů. Politici by si měli uvědomit, že je třeba vzít v úvahu značnou časovou prodlevu v oblasti biologické rozmanitosti, zejména k pomalému tempu růstu lesů a souvisejících hospodářských zásahů. Dlouhodobý závazek a společenská podpora pro politiku biologické rozmanitosti je proto nutností. Směs na míru šitých finančních a dalších nástrojů je třeba rozšířit tak, aby bylo možné úspěšně zabezpečit výjimečné evropské dědictví biologické rozmanitosti. Tržní nástroje, jako jsou reverzní aukce a kompenzace biologické rozmanitosti, jsou stále nedostatečně rozvinuté a vyžadují další zkoumání a diskusi.
„Tato komplexní studie založená na nejnovějších dostupných vědeckých poznatcích o lesní biodiverzitě je naprosto unikátní. Pevně věřím, že navrhovaná opatření co nejdříve aplikují politici v legislativním procesu, stejně tak i lesníci a správci lesů na svých majetcích,“ říká spoluautor studie profesor Miroslav Svoboda z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Tato studie byla financována svěřeneckým fondem EFI pro politickou podporu, který je podporován vládami Rakouska, České republiky, Finska, Německa, Irska, Itálie, Litvy, Norska, Slovinska, Španělska a Švédska. Studie byla zveřejněna 30. května 2022 a je volně ke stažení ZDE
