Byla to romantická projížďka po portugalské silnici N-236-1 (Estrada National) lemované blahovičníky.
Nyní má přezdívku „silnice smrti" a podle mnohých za to může právě blahovičník.
V sobotu 17. června začal hořet les u obce Pedrógao Grande ve středním Portugalsku. A po Estrada National jako logické únikové cestě odtud auty prchaly stovky lidí. Skončilo to tragicky: poté, co se podařilo dostat požár pod kontrolu, bylo v ohořelých vracích aut nalezeno přes 30 uhořelých, dalších 17 pak v blízkosti vozů a ve zbytcích shořelého lesa.
Zatímco pokračuje vyšetřování hlavní příčiny požáru (podle dosavadních informací šlo o zásah blesku), hlavně ekologové ukázali na jiného viníka: blahovičník, známý u nás i pod jeho latinským názvem eukalyptus. Rodnou vlastí tohoto stromu je Austrálie. Do Portugalska byl dovezen až v 18. století nejdřív jako okrasná rostlina – a nadmíru se zde uchytil. Dnes pokrývá přes 900 hektarů neboli čtvrtinu veškeré zalesněné půdy v zemi a je zde nejrozšířenějším druhem stromu – vytlačil tak především původní duby a kaštany.
Jak se to stalo? Podobně jako v Česku akát byl blahovičník kvůli své nenáročnosti na vláhu brzo hojně vysazován hlavně na místech, která bylo potřeba ochránit před erozí půdy. Za jeho masové rozšíření v Portugalsku však může zejména průmysl – hlavně od druhé poloviny 20. století.
Blahovičník je totiž jedním z nejrychleji rostoucích stromů a je mimořádně vhodný pro výrobu papíru a celulózy.
Portugalsko je dnes vůbec největším evropským producentem celulózy z blahovičníku, a její vývoz je jednou z důležitých položek exportu (roční přínos je tři miliardy eur, což je zhruba pět procent zisku z vývozu). Jednou z podstatných slabin blahovičníku je to, že je mimořádně hořlavý.
Zóna rizika – opuštěný venkov
„Blahovičníky jsou o hodně hořlavější než jiné zdejší stromy," řekl listu Politico lesní inženýr Joao Branco, šéf sdružení na ochranu životního prostředí Quercus (slovo v latině znamená dub). „Listy a kůra hoří doslova jako papír a teplota jejich hoření je vyšší než u místních stromů. Navíc má při požáru kůra tendenci se odlupovat a vítr ji unáší až o sto metrů dál," dodal.
Přírodovědci rovněž podotýkají, že blahovičníky vysávají podzemní vodu, čímž dál vysušují místo svého výskytu a vytlačují tak místní rostliny.
Portugalsko je dnes jednou z nejzalesněnějších zemí Evropy a trpí lesními požáry více než ostatní země EU.
Portugalská vláda s tím hodlá bojovat – a v návrhu opatření, který zveřejnila na začátku jara, jsou i některé body týkající se blahovičníků. Jde hlavně o omezení jejich další výsadby. Proti sobě má však mocnou papírenskou lobby – a ta má silné argumenty.
„Zákaz vysazování nových plantáží mimo jiné připraví o práci tisíce lidí, hlavně v nejchudších oblastech," varovala organizace hájící zájmy papírenského průmyslu. Argumentuje i tím, že většina ničivých požárů se odehrává na půdě, která je opuštěná a nikdo ji nekultivuje. V posledním půlstoletí totiž velká část obyvatel venkova zamířila za prací do měst. Venkov tak, technicky řečeno, zarůstá hořlavým materiálem, u něhož často stačí ke katastrofě pověstná jiskra. Sami ekologové připouštějí, že součástí boje s požáry má být i vládní politika, která zastaví vylidňování venkova, a zlepšení lesního hospodářství. „Ale musí to doprovodit skutečně tvrdá omezení eukalyptů," dodávají. Navrhují například vytvářet přírodní „bezpečnostní pásy" stromů složené z dubů a kaštanů.
Konečné rozhodnutí je nyní v rukou kabinetu ovládaného socialisty. A po tragédii na silnici N-236-1 to vypadá, že s blahovičníkem se už tak „mazlit" nebude.
„Dovolili jsme nekontrolovatelnou invazi těchto stromů," řekl krátce po neštěstí Vital Moreira, jeden z významných politiků socialistů. „Musíme se jednou provždy vypořádat s tímto sudem prachu. Musíme si přiznat, že máme co do činění s lesem zabijákem," dodal.
