Příkladem může být I.zóna Plesná nad jezerem Laka, kde těžební zásahy od roku 1999, uskutečněné přes varování odborníků, vedly po úderu vichřice k rozpadu porostů. Výsledkem je tu rozsáhlá holina, na níž vítr smýtil více než 15 000 kubíků dřeva. Kůrovcové těžby v II.zónách NP od jeho vzniku do roku 2000, tedy za devět let, činily stejné množství vytěženého dřeva (cca 650 000 kubíků) jako bylo v letošním lednu vyvráceno a zlámáno za tři dny. Naproti tomu řídce rostoucí, hluboce zavětvené smrky vyrostlé tzv. sukcesí, zůstaly v naprosté většině neporušené. Příkladem může být Medvědí hora či Trojmezenský prales, který po blokádě roku 1999 zůstal v bezzásahovém režimu a vichřice mu podstatně neublížila. Kalamita jasně ukázala, že les na Šumavě nekončí, ale že oslabené smrkové monokultury na územích, kde historicky rostl smíšený les, nemají v současných podmínkách změny klimatu velkou perspektivu. Je nutno pokračovat v obnovování porostů s větším zastoupením buku, jedle, javoru klenu apod.
Po 6.2.2007, kdy skončí stav nouze vyhlášený vládou ČR, bude pro oblast Šumavy platit rozhodnutí Ministerstva životního prostředí o omezení vstupu do lesů na území NPŠ v době od 6.2. do 5.4.2007. Toto
rozhodnutí bude směřovat k vymezení turistických cest, kam bude i nadále platit zákaz vstupu, a cest, kam bude vstup možný. V závislosti na pracích v lese a místních podmínkách bude režim vstupů flexibilně měněn. K 6.2. správa připravila pro zpřístupnění a vyčistila cca 250 km turistických tras z celkových 320 km na území NPŠ. Nástupní místa budou vždy označena tabulemi. Vstup do lesů mimo cesty však bude i nadále zakázán. Následky větrné kalamity budou odstraňovány po celý rok 2007 minimálně do podzimu. Správa parku udělá vše pro to, aby dopad následků kalamity na místní obyvatele a turisty byl co nejmenší. Aktuální informace o zpřístupněných místech jsou na www.npsumava.cz.
