Odborníci zkoumají, jak se poničené lokality národního parku proměňují a nahrávají ohroženým druhům. Pět centimetrů tlustá vrstva ledu na stromech si v prosinci roku 2014 v Podyjí vybrala svoji daň. Desítky kilogramů zátěže polámaly přetížené větve. Zatímco v ovocných sadech to byla tragédie, ve volné přírodě to znamenalo nastartování zajímavých procesů, které teď budou dlouhodobě sledovat lesníci a další odborníci. Narušené plochy s padlými stromy v bezzásahovém území národních parků Podyjí a Thayatal tak pomohou ke zkoumání vývoje lesa v nížinných polohách i výzkumu dobré péče o lokality s ohroženými druhy rostlin a živočichů.
Několik dní trvající ledovka, která před třemi lety zasáhla několik částí národního parku Podyjí, mimo jiné způsobila i rozvrat části lesních porostů. Zasaženy byly i lesní ekosystémy v přírodě blízkém stavu, které jsou již ponechány samovolnému vývoji. „Ačkoli v hospodářských lesích jsou následky takového narušení napravovány člověkem, například vytěžením polámaných stromů a následným zalesněním, na území národního parku chápeme tyto jevy jako události, které přirozeně ovlivňují vývoj lesa. Proto polomům způsobeným ledovkou z prosince 2014 věnujeme značnou pozornost," říká Jaroslav Ponikelský, jenž má na správě parku na starosti péči o les, výzkum a plánování.
Na celém území národního parku tak pracovníci správy vymapovali 26 ploch poškozených ledovkou. Velikosti ploch se pohybují od několika arů až po desítky hektarů. Také intenzita narušení je různá. Mění se podíl vyvrácených, zlomených a nepoškozených stromů. V plochách je zastoupena také celá řada různých druhů dřevin, byť dominují habry a duby.
„Kromě polohy v I. zóně mají narušené plochy společnou především převažující jihovýchodní expozici a svažitý terén. Takto pozměněné prostředí nabízí celou škálu světelných, teplotních a vlhkostních podmínek, které ve vazbě na různé typy stanovišť a společenstev dávají vzniknout velice pestré mozaice mikrobiotopů pro řadu druhů organismů," upozorňuje Ponikelský.
Pro správu parku jsou tyto plochy důležitým zdrojem poznání. Jejich dlouhodobé sledování může pomoci najít odpovědi na otázky spojené s dynamikou vývoje lesa nížinných poloh a s péčí o ohrožené druhy.
Na části těchto ploch bylo v roce 2016 provedeno první letecké snímkování za účelem podchycení výchozího stavu lesa po narušení. Následně byly vybrány lokality vhodné k dlouhodobému pozorování a výzkumu. „Snažili jsme se podchytit maximální škálu různých podmínek. Předmětem sledování budou veškeré živé i odumřelé stromy, půda, houby, rostliny a bezobratlí," dodal Ponikelský.
Narušování neboli disturbance jsou události, jež způsobují zásadní změnu v ekosystému, mění jeho složení, strukturu i funkci. Jsou způsobeny přírodními živly jako například požáry, větrem či ledovkou nebo živými organismy.
