DISKUSE

Minulý týden Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v právní věci žalobců a) Okrašlovací spolek Zdíkovska, b) Zdeňky Křenové, c) Ivana Adama, proti žalované Správě Národního parku Šumava o žalobě proti nezákonnému zásahu správního orgánu tak, že tuto žalobu zamítl. Laicky řečeno, jednalo se o zamítnutí žaloby proti loňskému kácení v lokalitě Na Ztraceném, nedaleko Ptačího potoka. Kácení, jak bylo prokázáno, v této lokalitě pomohlo zastavit kůrovcovou kalamitu. Nicméně, na základně písemných stížností do Bruselu od stejných a podobných ekoaktivistů (v běžném životě se tomu říká udavačské dopisy) přijíždí tento týden na Šumavu komise EU. Úředníci Unie mají posoudit, zda Česká republika v Národním parku Šumava neporušuje biotop tetřeva. Nebudou posuzovat, zda k ohrožení tetřeva fakticky došlo, ale papíry, výjimky a úřad. Budou posuzovat možné porušení evropských směrnic a jejich správnou implementaci.

Z přípravy návštěvy je zřejmé, že zástupci EU čile komunikují náplň programu s českými ekoaktivisty, kteří si kladou další a další podmínky. Pod záminkou, že unijní úředníci nejsou podle protokolu partnerem pro českou politickou reprezentaci, odmítli tito úředníci setkání se senátory reprezentujícími šumavské obce a města. Zato si vyžádali setkání s paní Kjučukovou z Okrašlovacího spolku Zdíkovska. Je zřejmé, že přijíždějí lidé, kteří již mají zadání, jaký bude výsledek jejich kontroly.

Co bychom jim řekli, kdyby o to stáli Kdyby nám, senátorům, bylo umožněno se s bruselskou komisí setkat, předložili bychom jí usnesení pléna Senátu, požadující zastavení kůrovcové kalamity na Šumavě. Předložili bychom jí usnesení zastupitelstva Jihočeského kraje, podporující činnost ředitele Stráského. Ukázali bychom jim petici Zachraňme Šumavu, kterou podepsalo více než 20 tisíc lidí. Také bychom jim předložili doklady o tom, jak hlavní strůjce šumavské „divočiny”, bývalý ministr životního prostředí a dnes evropský úředník Ladislav Miko, nasměroval do propagace a obhajoby suchého lesa na Šumavě stovky milionů korun. A hlavně bychom komisařům ukázali naprosto suché a mrtvé lesy na Pramenech Vltavy, suché lesy v okolí Plešného jezera a další tisíce hektarů zdevastovaného lesa uprostřed Evropy.

Ptali bychom se evropských úředníků, jak mohli souhlasit s tím, že příslušná vedení Správy Národního parku Šumava a ministři životního prostředí ČR v letech 2006 až 2010 nastolili při spravování lesa management nezasahování, čímž došlo po záměrném nezpracování části polomů po orkánu Kyrill k rozsáhlé kůrovcové gradaci a uhynutí dospělého smrkového lesa na ploše více než 10 tisíc hektarů. Tři miliony uhynulých stromů na těchto plochách se postupně lámou a padají k zemi. Tím došlo k zásadní negativní změně biotopu Ptačí oblasti Natura 2000, který má být dle evropských směrnic udržován ve stavu vyhlášení, případně zlepšen. Mimo to vznikly v místech, kde bylo možno přemnoženého kůrovce hubit, rozsáhlé paseky o rozloze přesahující více než tři tisíce hektarů. Ptačí oblast byla vyhlášena k ochraně řady druhů ptáků, mimo jiné také těch, kteří hnízdí v dutinách starých stromů. Každý vidí, že staré stromy zmizely na cca 80 až 100 let. Na tisících hektarech lesa došlo k negativní změně biotopu tolik chráněného tetřeva hlušce, který se musel přestěhovat do zásahových částí Národního parku Šumava, tedy do dosud zelených lesů, které jsou mu domovem. V těchto lesích se běžně hospodaří a tetřev zde s lesníky a těžaři běžně žije. To vše nechával Brusel bez komentáře, úředníci přijíždějí až nyní, kdy se správcům parku daří kůrovcovou kalamitu eliminovat. V těchto souvislostech si musíme klást otázku, zda Českou republiku ještě řídí národní parlament a volené orgány a o právu rozhodují české soudy, anebo rozhodují úředníci z Bruselu a paní Kjučuková.

Je také zřejmé, jaký bude mít návštěva z EU mediální výsledek v České republice. Nevládní organizace, ekoaktivisté a jim naklonění novináři budou bombasticky prezentovat závěry komise jako svoji svatou pravdu proti zločinnému vedení Národního parku Šumava. Výše uvedené rozhodnutí českobudějovického Krajského soudu média téměř nezaznamenala. Názor evropských úředníků, tak jako již pouhé ohlášení jejich návštěvy, bude plnit přední stránky novin. Rádi bychom se mýlili, ale bude-li to tak, jak předpokládáme a závěry komise EU budou namířené proti vůli českých volených orgánů, opět celá záležitost přispěje k dalšímu růstu euroskepticismu v České republice.