Prachaticko – Ještě horší situace, než jaká je momentálně se stavem vody v jihočeských řekách, byla naposledy v roce 2003. Tehdy extrémní sucho vystřídalo ničivé povodně, které postihly Českou republiku rok před tím.
Před dvanácti roky museli dokonce vodohospodáři přistoupit k mimořádným opatřením i na Husinecké přehradě. „Tehdy byla situace podstatně horší. Přítok z Blanice do vodní nádrže Husinec dosahoval objemu pouze dvou set vteřinových litrů, zatímco minimální zůstatkový průtok je kolem šesti set sedmdesáti vteřinových litrů," uvedl dispečer Petr Hovorka z Povodí Vltava, závod Horní Vltava. Proto museli vodohospodáři řešit situaci mimořádnými manipulačními opatřeními. Aktuálně podobná situace sice nehrozí, nicméně je to značně závislé na srážkách, které by pomohly doplnit vodu v přehradě. A ty meteorologové příliš neslibují.
Husinecká přehrada je již delší dobu v režimu minimálního zůstatkového průtoku. „Přitéká výrazně méně a minimální zůstatkový průtok se musí dotovat z naspořeného objemu v nádrži. Naspořený objem vody v přehradě by podle všeho měl vydržet alespoň do doby, kam je možné odhadnout vývoj počasí za předpokladu, že bude přitékat alespoň stejné množství vody, jako doposud a nedojde k výraznějšímu snížení," doplnil za vodohospodáře Jiří Baloun, vedoucí technického střediska Povodí Vltavy – závod Horní Vltava.
S výhledem na možné srážky v příštích dnech je na tom o něco lépe oblast Šumavy a jejího podhůří. Nicméně i zde je dlouhodobý srážkový deficit znát. A pociťují jej také vodáci. „Pokud se týká návštěvnosti, pak vedro a sucho se jednoznačně podepsalo na splouvání Vltavy ze Soumarského mostu na Pěknou, kde je hladina vody dlouhodobě pod hranicí minimálního stavu stanoveného pro splouvání. Věřím ale, že rozumní vodáci to pochopí," věří ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. Sice ne hned, nicméně projevit by se mohl enormně suchý rok i na lesních porostech v národním parku. K suchu je totiž potřeba podle ředitele Správy připočítat i druhý semenný rok v pořadí za sebou u smrků v parku. „Druhý semenný rok v řadě za sebou může být důsledek relativně teplé a suché zimy. Smrky dají spoustu energie a vody do procesu plození a tvorby šišek na úkor revitalizace svých dýchacích aparátů, tedy jehlic a celkového přírůstu. Nejsme určitě v katastroficky suchých oblastech, ale když do takové situace přijde podobné počasí bez výraznějších srážek, jaké trvá už dlouho, může to znamenat velké oslabení smrků," dodal.
