Na letošní konferenci o klimatu COP27 hrozí ztráta důvěry mezi bohatými a chudými zeměmi. Den před oficiálním koncem konference to uvedl generální tajemník OSN António Guterres. Vyzval také k dohodě ohledně fondu, který by chudším zemím kompenzoval ztráty a škody způsobené klimatickými změnami. Právě tato otázka rozděluje účastníky konference, kteří stále nenalezli shodu na závěrečném dokumentu, uvedla agentura AP. 17. 11. večer chilská ministryně životního prostředí Maisa Rojasová uvedla, že se otevírá cesta k dohodě.
„Čas řečí o škodách a ztrátách vypršel,“ uvedl v prohlášení Guterres. Podle něj nastal čas, aby svět ukázal, že je ochotný pomoc státům, na které změny klimatu doléhají nejvíce a že je schopný výrazně snížit emise skleníkových plynů. Podle generálního tajemníka OSN hrozí „ztráta důvěry mezi Jihem a Severem, mezi rozvinutými a rozvíjející se ekonomikami“.
Vytvoření fondu, který by financovaly bohaté státy, na kompenzaci ztrát a škod způsobených v chudších zemích klimatickými změnami, patří mezi body, na kterých se účastníci COP27 nebyli zatím schopni shodnout. V minulosti tyto snahy odmítaly Spojené státy a další západní země. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes uvedla, že by do fondu měla přispívat i Čína, pokud výrazně nesníží své emise skleníkových plynů. Čína je v současnosti zemí s nejvyššími emisemi oxidu uhličitého, stále však patří mezi rozvíjející se ekonomiky.
Chilská ministryně Rojasová dnes večer uvedla, že jednání zaznamenala postup. „Cítili jsme hodně dobré vůle, a to konkrétně ohledně financování ztrát a škod,“ řekla. Zajímavý finanční návrh podle ní učinila Evropská unie. Stále je ale na dohodě hodně práce, dodala Rojasová.
Podle zahraničních agentur hrozí, že se do pátku nepodaří najít shodu na konečném prohlášení. Vesměs negativní odezvu vyvolal návrh závěrů, který dnes předložilo egyptské předsednictví konference. Podle agentury AP mnozí vyjednavači označili dvacetistránkový text za příliš dlouhý a vágní. Navíc text údajně obsahuje i usnesení, o kterých se vůbec nejednalo. Zmiňuje například závazek rozvinutých zemí dosáhnout do roku 2030 negativních emisí oxidu uhličitého. To by znamenalo, že by kompenzační opatření převyšovala emise. USA a EU přitom chtějí podle nynějších plánů dosáhnout rovnováhy, takzvané uhlíkové neutrality, až kolem roku 2050.
Podle agentury AP zástupci některých chudších zemí odmítají konferenci opustit bez dohody nad fondem. „Hodiny tikají,“ řekla pákistánská ministryně životního prostředí Sherry Rehmánová. Její země letos zažila ničivé povodně, které připravily o život kolem 1500 lidí. Fond by měl vyplácet kompenzace právě za přírodní pohromy, jejichž sílu a dopady změny klimatu zvyšují.
ČTK
