Na šumavské lesy letos údajně udeří kůrovcová kalamita tisíciletí. Tvrdí to správa šumavského národního parku. Podle asistentky náměstka ředitele správy parku Jany Sýsové už kalamita začala. Za situaci, která údajně nemá na Šumavě obdoby, může údajně předchozí vedení správy parku, které proti kůrovci zasahovalo nedostatečně.

„Zejména po úderu hurikánu Kyrill v lednu 2007 se vytvořil obrovský zdroj kůrovce v bezzásahových zónách. Tehdejší ředitel František Krejčí byl v čele NPŠ a CHKO Šumava od března 2007, kdy vystřídal Aloise Pavlíčka. Spolu s exministrem Martinem Bursíkem (SZ) připravili plán, že místo zpracování kalamitního dřeva bude vše ponecháno bez ošetření na místě. Vznikla tak na tři roky chráněná kůrovcová líheň o rozloze 16 tisíc hektarů,” uvedla Sýsová.

V bezzásahových územích bylo, jak tvrdí současné vedení správy parku, za roky 2007 až 2010 ponecháno přes 1,1 miliónu krychlových metrů pro kůrovce atraktivního smrkového dřeva bez zpracování. „Jen za loňský rok 2010 bylo usmrceno půl miliónu zdravých smrků. Půl miliónu zdravých smrků bylo předloženo kůrovci, aby se zde nerušeně rozmnožil a vylétl do dalších porostů. Proto můžeme říci, že Šumava je letos dějištěm kůrovcové kalamity tisíciletí,” poznamenala Sýsová.

Půlmilión stromů, ze kterých už letos kůrovec vylétl, začal údajně usmrcovat další milióny živých a zdravých šumavských stromů.

Tým ředitele Jana Stráského je odhodlán realizovat plán k zastavení šíření kůrovce v lesích NPŠ. „Pokud bychom se chovali jinak, umíraly by další milióny stromů a vznikaly by další stovky nebo i tisíce hektarů nežádoucích holin,” konstatoval ředitel správy parku Jan Stráský. Ten je ze strany svých odpůrců kritizován za to, že se snaží zasahovat proti kůrovci i v lokalitách, kde to dříve možné nebylo.