ZAHRÁDKY Koberce bledulí. To bylo vždy hlavní lákadlo pískovcového kaňonu Peklo v Zahrádkách na Českolipsku. Kvůli nim sem každoročně na konci března a v dubnu míří davy turistů. Dnes už jsou zde bledulí spíše menší ostrůvky. Tisíce bílých poslů jara zmizelo pod spadanými stromy, které zahubila parazitická houba.
„Houbová choroba prakticky vytlačila všechny jasany ve směru od osady Karba, teď řádí i na olších. Stromy padají samovolně, je to neodvratný proces," uvádí Šárka Mazánková z agentury ochrany přírody a krajiny.
Houba způsobuje odumírání kořenů a usychání větví, což vede ke ztrátě stability stromu. Kvůli nevýhodné poloze a bažinám není možné spadané stromy odvézt, a ty tak padají přímo do bledulí. „To bychom museli mít helikoptéru, aby se kmeny daly odvézt. Rizikové stromy samozřejmě pokácíme, ale musíme je nechat na místě," vysvětluje Mazánková.
Zřícení jednoho dvacetimetrového stromu byla svědkyní Jana Havlátová z České Lípy. „Ozvalo se mohutné křupnutí, jako když štípete dřevo, ale tisíckrát hlasitější. Strom se pak svalil a přitom ještě rozpadl na tři části. Naštěstí to bylo na opačné straně potoka, kde nevedou chodníčky pro turisty. Kdyby se ale strom zřítil přes potok, mohlo to někoho zabít," popsala MF DNES svůj zážitek ze soboty 7. dubna.
Na stezce údolím v tu chvíli byly desítky lidí. Mnozí z nich vnímají, že Peklo už není zdaleka tak plné bledulí, jako tomu bylo kdysi. „Těšili jsme se na bílou nádheru a první dva kilometry stezky Peklem jsme sotva zahlédli bledulku. Byli jsme zklamáni," svěřila se návštěvnice Jaroslava Nová z Poděbrad.
„Bohužel je to tak, bledule mizí pod kmeny spadlých stromů. Ale zatím se to na návštěvnosti neprojevilo, u nás v Zahrádkách to bývá o víkendu jako na Václaváku," podotkl starosta obce Ladislav Chvojka.
Může v budoucnu nastat stav, že Peklo následkem houbové kalamity přijde o všechny bledule? Podle odborníků nutně ne. Kaňon se více prosvětlí a nebude již tolik vlhký, čímž sice ztratí část své atmosféry, ale květinám to neublíží. „Vyrostou tam zase jiné stromy, bledulím oslunění nevadí. Příroda si s tím poradí. Stejně, jako jsme se kdysi zbytečně obávali, že nám klíněnka zklikviduje všechny jírovce, se teď zbytečně bojíme, že by houbové choroby zničily údolí Peklo," prohlašuje Šárka Mazánková.
Navíc, jak připomínají historici, bledule v Pekle rozhodně nejsou žádnou trvalkou. Dříve tu nerostly vůbec. Údolí podél Robečského potoka upravil počátkem 20. století majitel panství hrabě Vincenc Karel Kounic spolu s okolím zámku v romantickém stylu. Po Robečském potoku tehdy jezdily lodičky, podél něho se procházely dámy v dlouhých šatech a se slunečníky. Žádná džungle ani prales!
Mnozí navíc připomínají, že Peklo je hezké po celý rok, nejen teď v dubnu, kdy vykvétají bledule. Pískovcový kaňon je působivý také na podzim, kdy davy turistů opadnou. Teprve tehdy je možné obdivovat i příslušníky vzácné fauny, která zde žije: volavka bílá, žluva hajní, konipas luční, slepýš křehký nebo ledňáček říční.
Fotograficky vděčný je 23 metrů vysoký železniční vidaukt přes Robečský potok. Turisticky atraktivní je i osada Karba na začátku národní přírodní památky Peklo.
Domy jsou zde obklopeny skalami. Některá dosud zachovalá stavení jsou známá od roku 1654. Jádrem dnešní osady je kaplička z roku 1736 a roubenky v jejím okolí.
Údolí působí dojmem divoké přírody, i v ní ale zanechal člověk své otisky. Místní amatérští sochaři Erich Hockel a Augustin Schindler tu do skal vytesali dva obří reliéfy skladatele Richarda Wagnera a filozofa Friedricha Nietzscheho. Ten je však poměrně nepovedený a připomíná spíše diktátora Stalina.
