Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Tři ze čtyř jehličnatých stromů v našich lesích jsou podle Hnutí Duha nemocné. Ekologičtí aktivisté vychází se ze zprávy ministerstva životního prostředí za rok 2016. Je situace v lesích opravdu tak vážná a dají se české lesy ještě zachránit? Zeptám se bývalého ministra životního prostředí Bedřicha Moldana, který je hostem Interview ČD24. Dobrý den.
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Dobrý večer.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane Moldane, nehrozí, že se stane z Česka savana?
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Tak, že se snad stane savana, to nehrozí, ale to, že jsou lesy skutečně hodně poškozeny, to je pravda. A těžko se nadějeme nějakého, nějakého obratu k lepšímu, protože skutečně ta změna klimatu, která přináší nepříznivé podmínky, zejména pro jehličnany, pro smrky, tak ta postupuje velmi rychle a není ta adaptace těch lesních ekosystémů není naprosto možná.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Takže už se české lesy nedají uzdravit?
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Dají se uzdravit v tom smyslu, že musíme postupně změnit jejich skladbu, protože je jisté, že některé stromy, některé druhy stromů jsou daleko odolnější. Obecně listnaté stromy, takže se musí postupně a pokud možno co nejrychleji změnit skladba lesních ekosystémů tak, aby bylo vyšší zastoupení těch listnáčů.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Na jak dlouho to vidíte, tuhle změnu? Jak dlouho to může trvat?
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Rozhodně běh na dlouhou trať a mluvíme o desetiletích.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Kde je ta situace nejkritičtější, v jakých místech České republiky a proč?
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Určitě je kritická situace tam, kde hodně působí sucho, kde je málo srážek a kde mohou být ty vlny horka, což také navíc velmi dobře svědčí různým škůdcům. Na prvním místě kůrovci, takže ten se dobře množí a škodí na takovýchto místech, takže zejména ta moravská část České republiky je tím poměrně hodně ohrožena. Ale obecně všude tam, kde je sušej a kde je, kde jsou víc ty vlny horka.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Jak dobře nebo špatně se v českých lesích hospodaří?
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
To je velmi dobrá otázka. Na tu jsou opravdu velmi různé názory. Lesy České republiky soudí, že hospodaří výborně, zatímco ekologové soudí, že úplně dobře to hospodaření neprobíhá. Já jsem přesvědčen, že mnohé by se dalo zlepšit, že skutečně je potřeba změnit zejména ten systém té obnovy lesní tak, aby se nesázely ty smrky. Oni ty smrky totiž jsou samozřejmě velmi výhodné co do kvality jejich dřeva, to se velmi dobře zpracovává na rozdíl od těch listnáčů, ale budeme muset si zvyknout na to, že zkrátka ty smrky nejsou příliš perspektivní dřevinou v našich lesích.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Ekologičtí aktivisté vedou věčný spor s lesníky. Co dělat se stromy napadenými kůrovcem. Ekologičtí aktivisté říkají nechat ležet, příroda si s tím poradí. Lesníci chtějí vytěžit. Na jaké straně sporu stojíte vy?
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Tak, tady ten spor, myslím, že jste to trošku řekla příliš černobíle, ono to tak není. My musíme rozlišovat hospodářské lesy, kde ty lesnické zásahy jistě jsou oprávněné i když je třeba říct, že oni nakonec nejsou až příliš účinné, ale rozhodně mají své oprávnění a to, co ti ekologičtí aktivisté chtějí, tak to se týká jenom velmi malé části lesních území, zejména v národních parcích, a to ještě jenom v některých těch takzvaných bezzásahových zónách, takže nelze to rozhodně zobecňovat a ti lesnické přímo tedy ty lesnické postupy proti tomu kůrovci standardní postupy v těch hospodářských lesích jsou rozhodně ekologičtí aktivisté proti nim nemají nic.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
A co vy? Jak byste zacházel s těmi stromy, které jsou napadeny kůrovcem?
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
No, tak jistě se musí vytěžit, pokud možno zpracovat to dřevo a jak říkám, pokud je to v hospodářských lesích, tak prostě běžným lesnickým způsobem. Není potřeba s tím dělat nějaké změny těch zásadních postupů, které jsou v současné době.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Lesní ochranná služba uvádí, že jen letos kvůli kůrovci uschnou 4 miliony stromů. Mluví o nejhorší kalamitě v historii. Proč zrovna letos se mluví o takové katastrofě? Je to kvůli tomu suchu?
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Tak, ten kůrovec tak nějak, když to řekneme v uvozovkách, si dělá co chce. A prostě jsou období, kdy dochází ke gradaci těch kůrovců, a to zrovna zkrátka bylo letos. Když se k tomu ještě přičtou ty nepříznivé podmínky jako je sucho, v určitou dobu roční. Ono samozřejmě nejde jenom o to, že je celkově sucho. Je celkově sucho, ale ještě k tomu, když je to v takovou nějakou příznivou dobu, příznivou z hlediska vývoje toho kůrovce, tak se to potom projeví. Čili je to souhra vlivů, ale to sucho má rozhodně na to velký vliv.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
S tím kůrovcem, s tím broukem se nedá nějak ekologicky bojovat?
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
No, tak jsou různé způsoby. Například na Šumavě se zkouší a zkoušelo a zkouší pořád různé biologické zásahy prostřednictvím všelijakých mikroorganismů. Ale ve skutečnosti je to velmi, velmi obtížné a já si nedovedu úplně představit jinou prevenci, než právě změnit tu druhovou skladbu lesa.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Za posledních 17 let se podle hnutí Duha zvýrazně zhoršil stav i listnatých stromů. Máte pro to nějaké vysvětlení?
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Tak, proto to vysvětlení je opravdu obtížné najít. Protože u nás byly lesy výrazně poškozeny, řekněme, před takovými 20 - 30 lety, kdy byla výrazně vyšší úroveň těch všelijakých škodlivých emisí, zejména sloučenin síry a to působilo na všechny lesy, zejména na jehličnany, na smrky, ale samozřejmě i na ostatní. Ta kvalita toho ovzduší v tomto smyslu se nepochybně zlepšila, ale není úplně jasné, čím vlastně je to způsobeno. Máme zase vyšší výskyt těch takzvaných letních smogů, to znamená období, kdy je vyšší koncentrace ozonu přízemního a ten může docela významně působit negativně i nejen na ty smrky a na jehličnany, ale i na ty listnaté stromy, takže je to, řekl bych, zase více vlivů. Rozhodně v každém případě to je potřeba velmi pečlivě zkoumat, velmi pečlivě sledovat a určitě to tedy s lidskou činností souvisí. Není to nějaký přirozený výkyv. Určitě na to máme, bohužel, negativní vliv.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Vy sám jste říkal, že problém je v tom, že v lesích je většina jehličnanů.
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Ano.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Kdy a kde se stala ta chyba, že ty lesy jsou po většině jehličnaté?
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Tak, já bych neřekl, že to byla chyba. V době, kdy se ty jehličnany sázely a kde tedy před těmi nějakými prostě 100 - 150 možná 200 lety to byla velmi perspektivní dřevina, která má obrovské ekonomické výhody. To dřevo je dobře zpracovatelné. Používá se na spoustu věcí. Stavby až po nábytek a mnoho jiných věcí. Takže nedá se říci, že úplně to byla chyba. Jestli někde je chyba, tak je dneska a řekněme v době před několika málo desetiletími, kdy bylo potřeba v současné době stále naléhavěji skutečně energicky začít přeměňovat tu druhou skladbu a sázet těch smrků méně. Bohužel se tomu tak nestalo. Tak doufám, že tedy teď už se z toho lesníci dostatečně poučili a že tedy energicky budou postupovat tímto směrem.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Můžou to udělat sami od sebe nebo k tomu potřebují změnu zákona?
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Rozhodně to mohou udělat sami od sebe. Žádnou změnu zákona nepotřebují.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Kdybychom nechali českou přírodu bez zásahu, jaké stromy by rostly v našich lesích?
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Tomu se věnují geobotanici, kteří mají zpracovány takové poměrně podrobné mapy toho, čemu říkají původní přírodní vegetace a podle těchto map je v České republice by bylo asi nejvíc lesů smíšených, zejména bukových a rozhodně by byla převaha listnatých stromů.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Jak si představujete, že bude vypadat les v Česku za 100 let nebo za 150 let, když se podíváte na to, na aktivitu kůrovce, na to, že jsou tu vichřice, které lesy ničí, na to, že je časté sucho. Jak podle vás ten les bude vypadat?
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
No, tak já pevně doufám, že tohle všechno, co jste řekla, plus možná další různé vlivy, že odborníci, lesníci vezmou velmi vážně na vědomí a že se pokusí tu druhou skladbu přizpůsobit těmto novým podmínkám. To znamená v každém případě bude víc listnáčů. Já bych řekl, že zejména buků, ale možná i mnohých dalších, jako jsou javory, duby a mnohé jiné. Takže doufám pevně, že za 100 let, tedy jestli, asi se toho nedožijeme, bude, budou lesy v České republice živé, zdravé, ale budou mít zcela určitě jinou druhovou skladbu.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Co je pro les nejhorší? Je to špatné životní prostředí, změna klimatu, hospodaření lidí nebo ten kůrovec, co škodí nejvíc?
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
No, vy jste to krásně všechno vyjmenovala. Já bych řekl, že škodí obecně nejvíc tedy ty všecky vlivy, které se, když se sečtou, ty lidské činnosti. To znamená všelijaké ty škodliviny v ovzduší a podobně, ale musíme si uvědomit, že i to sucho, které jste správně zmínila, je do velké míry svázáno se změnou klimatu a ta změna klimatu má naprosto jednoznačně z největší části je způsobeno lidskou činností. Čili my vlastně přispíváme k těm jakoby přirozeným příčinám, ale ve skutečnosti jsou ty příčiny způsobeny také lidskou činností. Čili kořenem věci je skutečně lidská činnost.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Když srovnáte stav ovzduší dnes a třeba před 20 lety, kdy se výrazně utlumil ten těžký průmysl, dá se ještě něco vylepšit nebo už jsme na hranici našich možností a už to prostě lepší nebude.
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
No, tak rozhodně se dá vylepšit. Zcela, zcela zásadně, protože my jsme se zbavili takového toho nejtěžšího, největší zátěže těch masivních, řekněme, bychom řekli, přímo klasických škodlivin, jako byl oxid siřičitý a to se podařilo. I když na druhé straně stále ještě ty emise i těch sloučenin síry nejsou úplně zanedbatelné a pořád škodí, ale jednak máme další škodliviny, kterých jsme se nezbavili, jako jsou třeba oxidy dusíku, které jsou zejména z dopravy, ale i z topenišť a máme, ono je totiž tak, že před těma, řekněme, 30 lety nebo 25 lety jsme neměli tak přesnou znalost o tom složení ovzduší jako je dneska. Jako máme dneska. Dneska víme, že jsou zejména přítomny ty velmi jemné prachové částice, která skutečně škodí zdraví. To je prokázáno, to jsou prostě i v České republice, když se to spočte, tak jsou to desítky tisíc úmrtí navíc, takže to samozřejmě pořád škodí a to jsou věci, které se dají odstranit a na což bychom se měli ještě daleko víc zaměřit. To odstranění těch masivních emisí, těch sloučenin síry nebylo levné a odstranění těchto zdrojů také nebude levné a není levné. Takže je jasné, že tady je před námi velký úkol. Před vládou, před spotřebiteli, před jednotlivými lidmi. Takže dá se mnoho udělat. Já předpokládám, že se na tom bude a že se v současné době na tom pracuje a bude pracovat ještě intenzivněji.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváte na to, jak ovzduší vypadá ve srovnatelných zemích Evropské unie, jsme na tom líp, hůř, stejně?
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
No, tak jsme na tom, řekněme, tak mírně podprůměrně. Rozhodně ne lépe, než je nějaký dobrý průměr Evropské unie, ale zejména je to tak, že máme u nás oblasti, které jsou skutečně výrazně na tom hůře, například Ostravsko. Jsou to samozřejmě velká města. Je to pořád ještě z části Ústecký kraj, ale to Ostravsko je na tom rozhodně nejhůře. A to skutečně, bohužel, patří v současné době k nejvíce znečištěným částem Evropy.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
A je to místo, kde byste rozhodně nechtěl žít, Ostravsko? Nebo je něco ještě horšího v České republice, z hlediska toho ovzduší.
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Já si nemyslím, že lidé zase by si vybírali tam, kde chtějí žít podle toho, jestli je tam znečištěno ovzduší. Myslím, že pokud už mají o to zájem, takže by měli udělat všecko pro to, aby se to ovzduší zlepšilo. Ne, že to jenom trpně přijímat, ale myslím si, že to opravdu po stránce jaksi regionální je určitě tak nějak nejzatíženější část u nás.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
A ta nejméně zatížená část?
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Tak, v každém případě jsou to všecky horské oblasti, kde přece jenom se, tam nejsou ty zdroje toho znečištění. Jednak je tam rychlá výměna vzduchu, fouká tam. Takže prakticky se dá říct všechny ty oblasti horské jsou nejméně znečištěny.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Nezisková organizace Arnika vydala zprávu, ve které sestavila žebříček největších znečišťovatelů ovzduší. Nejvíc rakovinotvorných látek uniká do ovzduší podle Arniky ze Spolany Neratovice, polétavý prach pak z Arceloru Mittal v Ostravě. Může to stát nějakým způsobem ovlivnit nebo je to čistě na těch majitelích těch firem? Jak se s tím vypořádají.
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
No, stát to samozřejmě může ovlivnit, protože má různé nástroje na to, aby ty podniky, které takto znečišťují, nutil k tomu, aby zavedly nějaká opatření. Třeba nějakou lepší filtraci těch různých provozoven, aby se tyhle ty látky do ovzduší nedostávaly. Jedna věc jsou samozřejmě normy, předpokládám, že ty normy, ty jednotlivé podniky plní ale existuje zákonodárství, které není třeba nijak měnit, které dovoluje právě z hlediska regionálního znečištění ty normy v podstatě zpřísnit a ty podniky nutit k tomu, aby se omezily tyto emise. Zároveň také může prostřednictvím svých organizací, jako je Český hydrometeorologický ústav nebo hygienická služba opravdu velmi pečlivě měřit, které ty látky ty podniky vypouštějí. To je náročná věc. Oni to ty organizace samozřejmě dělají, ale dá se to udělat ještě, řekl bych, důkladněji, důsledněji a potom se dá taky s těmi podniky všelijak vyjednávat a říkat, podívejte se tady je takovéto zatížení, tak s tím něco udělejte.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Dá se to vůbec nějak vybalancovat, když chceme žít ve společnosti, kde skoro každý má auto, rádi jezdíme autem, létáme letadly, pereme prádlo v pracím prášku. Můžeme se vším tímhle žít ještě ekologicky?
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
No, to je samozřejmě ta úplně nejdůležitější otázka. Já jsem v tomhle tom poměrně optimista a soudím, že ano. Zrovna dneska na Univerzitě Karlově má přednášku pan profesor /nesrozumitelné/ z Německa, který představil svou knihu a ta jeho kniha, to už je druhá předtím měl knihu, která se jmenuje Faktor 5, kde dovozuje, že je možno dosáhnout současné úrovně výroby a spotřeby s tím, že spotřebujeme jenom pětinu veškerých přírodních zdrojů, a to znamená, že teda bude jenom pětina také nějakých škodlivých emisí a podobně. Já jsem přesvědčen, že to možné je, pan profesor dneska říkal, no my jsme tohle to napsali, jako ale nebylo to úplně úspěšné. Tak teďka si myslíme, že víme, co by se mělo dělat, ale otázka je, jak k tomu dospět. A to, jak k tomu dospět, tak on soudí, že je třeba změnit v podstatě životní filosofii. Takže jde na to opravdu od lesa, se dá říct, z gruntu a já jsem přesvědčen o tom, že cesta opravdu vede tudy, že si lidé zkrátka uvědomí, že veškeré ty činnosti, které jste jmenovala, mají jistý negativní vliv na životní prostředí, na přírodní zdroje, na přírodu, na živou přírodu. Příkladem je ta změna klimatu. My si prostě pořád nechceme připustit, že každou cestou automobilu, každým zatopením, vším prostě přispíváme k tomu, že ta změna klimatu pokračuje stále rychleji a měli bychom proti tomu něco dělat.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Blíží se zima, loni bylo několik smogových situací, dokonce i v Praze, která do té doby takových situací mocí nezažila, ale v 90. letech se stala věc, která vlastně byla nevídaná i do té doby v Praze a nesmělo se jezdit do města autem. Pojďme se vrátit teď do historie.
redaktorka /Události, 13. 11. 1996/
--------------------
Na několik hodin dnes doslova ochromila život metropole regulace silniční dopravy, kterou vyhlásil pražský magistrát na základě takzvané smogové vyhlášky. Od 6 hodin ráno se na všech příjezdových komunikacích do Prahy tvořily několikakilometrové fronty aut.
redaktorka /Události, 13. 11. 1996/
--------------------
Na zděšené řidiče, z nichž 95 % nevědělo, co se děje, čekaly na příjezdových komunikacích policejní uzávěry. Do města měli přístup pouze veřejná doprava, havarijní vozy, hasiči a sanitky. Policie pouštěla i auta se speciálními katalyzátory.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, že někdy něco takového ještě zopakuje v Praze, že na to politici budou mít odvahu?
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
No, to odvaha politická je, myslím, ta kritická deviza, které se nejenom v této zemi, ale v této zemi určitě nedostává. Já si nemyslím, že takováto brutální opatření by se měla zavádět, ale na druhé straně, asi nezbývá, než aspoň někdy k tomu přistoupit, už proto, že to potom má jistý takový, řekl bych, takový vliv nějakého příkladu, že si lidé všimnou, že skutečně situace je vážná. A začnou třeba do té Prahy jezdit častěji hromadnou dopravou než zrovna tedy svými auty. Když v tom není žádný velký rozdíl.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Poslední návrh, o kterém Praha uvažuje, je omezení vjezdu do města v případě smogové situace podle SPZ, že jeden den budou jezdit sudé SPZ, druhý den liché. Bude to mít nějaký efekt?
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
Tak, bylo by dobré, aby se pražští experti podívali, jak to funguje v jiných městech na světě. Ať už jsou to, ať už je to třeba Stockholm, kde jsou různá takováto opatření nebo Londýn. A skutečně se podívat na velmi pečlivě na to vyhodnocení, jestli to pomáhá nebo ne. Já jsem přesvědčen, že trochu to pomoci může. Že to může mít nějaký efekt, ale jestli dostatečný, to by chtělo asi docela pečlivou analýzu a musím říct, že zase, že bych řekl, že by v tom byla nějaká úplná spása, tak to si nemyslím.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Teď před volbami politici lidem slibují, že budou nové dálnice. Z vašich zkušeností, kolik kilometrů dálnice se dá v Česku postavit za jedno volební období, když se podíváte na to, jak obtížný je ten proces schvalovací. Kdo všechno do něj může vstoupit, kdo všechno ho může zbrzdit, kolik kilometrů si tipujete, že se postaví?
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
To opravdu nevím. To já opravdu na to nejsem odborník, ale vy míříte k tomu, že jsou různé překážky pro to, aby se ty dálnice stavěly. Já si myslím, že jistě překážek je hodně, ale často se poněkud přehání předpokládaný záporný vliv různých ekologických aktivit, to už si myslím, že rozhodně není to rozhodující. U nás je velmi složitá komplikovaný soubor vlastnictví pozemkového. To je podle mého názoru velmi zásadní překážka a tomu by se měla ta příprava těch dálnic velmi, velmi věnovat. Já jsem přesvědčen o tom, že tomu pořád se ještě nevěnuje dostatečná pozornost, takže potom to dojde k hořkým koncům a pak se řekne ten, či onen ekologický aktivista nebo spolek za to může, ale ve skutečnosti ty kořeny jsou úplně někde jinde.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Takže nemáte pocit, že by ekologičtí aktivisté zneužívali toho svého postavení, že to opravdu dělají s dobrým úmyslem, nechtějí se jen tak zviditelnit.
Bedřich MOLDAN, ekolog, geochemik, bývalý ministr životního prostředí
--------------------
No, rozhodně to pokud to dělají, tak to rozhodně dělají s dobrým úmyslem. Ovšem musíme si uvědomit, že často se různé zájmy velmi šikovně staví a schovávají za to, že jsou to ekologické důvody a ve skutečnosti to vůbec ekologické důvody nejsou.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Říká bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan, děkuju za to, že jste přišel do Interview ČT24.
