Celý záznam pořadu najdete zde.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Je 6 minut po deváté hodině, navíc je pátek, tak co kdybychom vyrazili do lesa. Hodí se to, protože mým hostem je dneska Petr Martinec, expert na problematiku lesního školkařství a taky obnovu lesa.Tak vás tady vítám, dobrý den.
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Dobrý den vám i posluchačům.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Lesy čelí nejhorší kůrovcové kalamitě v dějinách, jsem si přečetla v novinách. Četla jsem o kalamitě, četla jsem o katastrofě, četla jsem o velkých problémech. Vy jako insider, muž z lesa, jaké slovo byste použil?
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Bohužel mě nenapadá jiné, než právě ta kalamita, byť tím označujeme i třeba menší objemy nahodilé těžby, ale v tomhle tom případě je to opravdu kalamitou v tom celém slova smyslu, protože ten rozsah je už dneska cirka 30 % lesů České republiky a stále pokračuje.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
První debaty mediální se začaly objevovat v souvislosti s kůrovcem na Šumavě, je to pár let. Kdy vy jako profesionálové, jako lesníci, jste začali upozorňovat na to, že se blíží katastrofa nebo kalamita, ale že už jsme na hraně.
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Tak oni v historii ty kalamity, to souvisí hodně s počasím, tak se objevovaly periodicky. To znamená vždy, když bylo období buď sucha nebo po nějaké větrné kalamitě, tak došlo potom k přemnožení dalších škůdců, v tomhletom případě je to lýkožrout smrkový především. A co se týká to té současné kalamity, tak ten největší start, ten nárůst, začal po roce 2015, kdy to sucho dokonalo už částečně se projevující chřadnutí smrků a k tomu se následně připojil teda kůrovec.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Já si vždycky říkám, proč to musíme nechat dojít tak daleko, když profesionálové, odborníci, protože to samé my tady říkali vodohospodáři. Říkali, my už několik let vládu upozorňujeme na to, že je zle. Ale teprve když je opravdu zle, tak se začíná něco dělat. Týká se to i vás na té vládní úrovni?
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Je to tak. Vidíte to všichni v médiích nebo můžeme se dočíst a slyšet to z médií, je to i vlastně dnešním dnem a celkově tímto týdnem, kdy můžeme slyšet na Radiožurnálu týden o lesích. Ale co se týká té naší problematiky, tak já doufám, že to nedospěje do té fáze, že nebudeme mít problémy s pitnou vodou v našich domech a podobně. Takže doufejme, že pořád ještě je nějaký čas to řešit a že ta vůle bude to řešit.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
No a jestli naši vnuci a pravnuci vyrazí do lesa, který bude krásný a bude nám dělat radost, tak to bude možná díky takovým lidem, jako je dnešní host. Je to Petr Martinec, je specialistou na problematiku lesního školkařství a taky obnovu lesů. Jestli vás něco zajímá, tak se ptejte rovnou na webu Radiožurnálu anebo na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Petr Martinec ze společnosti Lescus je dnes hostem Radiožurnálu. Bavíme se o obnově lesů a určitě se dostaneme k problematice lesního školkařství. Rezignovali lesníci na boj s kalamitou? A řeší už jenom to, jak ty holiny osázet, anebo ještě se dá něco udělat a oni to dělají?
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Určitě nerezignovali. Já jsem za to rád a děkuju všem kolegům, protože tu práci, kterou odvádí je skvělá. Když si to porovnáte, tak běžně byl objem těžby v České republice kolem 15 16 000 000 ročně, bez toho, aniž by se nám podařilo navýšit pracovní kapacity, tak za loňský rok se zvládlo kolem 26 000 000 kubíků zpracovat. To znamená obrovský nárůst, obrovská snaha těch lidí s tím něco dělat. A říkám, klobouk dolů. Nedaří se některé věci, jako jsem zmínil získávání pracovníků, ale to nasazení je obrovské. Bohužel nepřízeň počasí a vývin brouka je neustálý, ale snahou je stále bojovat a jsme za to nebo já jsem za kolegy rád a jsem na to pyšný.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Jak se na to dá bojovat, jak se s tím dá bojovat jinak než kácením?
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Právě tím kácením. To je jediná věc. Samozřejmě těch spouštěcích faktorů je celá řada a já je tady nechci vyjmenovávat. Co se týká potom už rozvoje sekundárního škůdce kůrovce, tak tam je jedinou obranou, vyhledat aktivní strom. To znamená ten právě napadený. Vytěžit ho a zavčasu asanovat, buď chemický nebo oloupáním té kůry. A snažit se toho lýkožrouta zastavit v tom jeho dalším vývoji. Protože když je přízeň počasí pro něj, zvládne 3-4 generace za rok a jeho počet narůstá parodickou řadou.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Vy jste expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa, tak si pojďme nejprve než začneme sázet a obnovovat les, říct něco o tom konceptu lesa. Pro nás je to místo relaxace, místo klidu, pro někoho zdroj dřeva, ale tam asi to naše obecné povědomí končí.
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Je to tak. Ten les je, řekněme, multifunkčním zařízením, kdybych to tak nazval. Je to jako systémová věc a. Někomu patří, vždycky je tam nějaký vlastník a samozřejmě vlastník potřebuje z toho lesa nějaký užitek. Takže tak jako sklízíme každoročně na polích, tak my cirka jednou za 100 let sklízíme v lese. Z toho zisku ze dřeva, protože dřevo je jediným obnovitelným zdrojem, který máme. Je to velice ekologický a všestranný materiál. Tak z těch příjmů za tu těžbu získává ten vlastní peníze a může investovat dále i do těch dalších funkcí lesa, jako je vodohospodářská. To znamená nejenom to, co plní ty lesy, ale i úprava toku. Když to rychle přeběhnu, je to až po poslední lavičku, kterou ten vlastník v tom lese udělá. Tak je to dotováno z toho dřeva.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Jaká je koncepce obnovy českých lesů? Máme nějakou státní koncepci, která to celé zastřešuje?
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Když se trošku vrátím do historie, když se třeba obnovovaly porosty po žíru mnišky, anebo imisní holiny na našich horách, tak bylo vše centrálně řízené a byl celkový koncept. Teďka tím, že je tady více vlastníků, řekněme polovina majetku je ve správě státu, ale ta další část je roztříštěna mezi spoustu vlastníků, tak celkový koncept není. Samozřejmě to směřování stále hledáme. Jsou to i ty kroky například, co se týká obnovy lesa, že používáme pestřejší druhovou skladbu, ale to už je od roku 1996, kdy platila nebo odkdy platí vyhláška, která se teď novelizovala. To znamená, ta nám nařizuje splnit i s další procenta nebo navyšování listnáčů a jedlí v lese, takzvaných melioračních a zpevňujících dřevin. Takže určitý rámec je, ale pak je samozřejmě na tom daném vlastníkovi, jakou cestou se vydá.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
To znamená, že čistě teoreticky by mohl sázet i druhy, které nejsou doporučené?
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
To zas ne. Samozřejmě je to vymezené zákonem. Není to jenom zákonem...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Vy prostě nemůžete zasadit v tom lese, co byste chtěli?
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Není to tak. Máme tady nejen zákon o lesích, ale je tady i zákon o ochraně krajiny a přírody. To znamená musíme se pohybovat v tom, co nám dovolují právní normy. Nemůžeme si tady udělat plantáž z čehokoliv.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Říká Petr Martinec, lesník. Dnes je hostem Radiožurnálu. Za malou chvíli budeme pokračovat. Možná se ještě vrátíme ke smrku. Teď je ale na řadě aktuální Zelená vlna.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Petr Martinec je lesník a také expert na problematiku lesního školkařství. Pojďme se říct něco smrku ještě, protože já jsem někde slyšela, teď možná jako odborník se budete zlobit, ale že smrky vědí, že se blíží jejich konec a proto teď plodí vlastně poslední roky až, řekněme, dramaticky. Je to pravda, nebo je to jenom taková lidová pověra?
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Tak pověra to určitě není, co se týká té dřeviny. A není to jenom smrk. Tak žije v tom živém prostředí a reaguje na to. Víte, že i rostlina u vás v bytě, když jí není třeba nejlépe, tak zničehonic se snaží ještě vykvést a nechat nějakou generaci po sobě. Je to takový ten pud sebezáchovy. Ale co se týká smrku, já bych byl nerad, aby se na něj pohlíželo jako něco, co je špatné nebo na dřevinu, která by tady neměla být. Určitě má svá stanoviště, která mají lepší podmínky nebo příznivější podmínky pro jeho pěstování a určitě ho potřebujeme, co se týká, ať už to je stavebnictví a dalšího využití toho dřeva, protože. V některých případech je téměř nenahraditelné, takže musíme bojovat za to, aby na, řekněme, příhodných stanovištích jsme ten smrk zachovali.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Kde jsou v Česku příhodná stanoviště a jak můžete vědět, jak budou příhodná stanoviště vypadat třeba za 50 za 100 let.
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
To nevíme. Neví to, samozřejmě prognózy tady jsou, ale neví to nikdo, protože je snahou teda zakládat pestřejší dřevinou skladbu, vnášením dalších dřevin. Ale co se týká smrku obecně, tak teď nám, řekněme, chřadne z důvodu sucha václavky a jsou lokality, kde přece jenom ty podmínky jsou pro něho vhodnější, lepší. Obecně by se dalo říct, jsou to vyšší polohy, ať už to jsou pohoří severní, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše. Tam se musíme opravdu snažit o to, abysme zachovali tyto porosty, protože plní, jak už jsem zmiňoval. Další funkce lesa, jako je vodohospodářská, půdoochranná, v tomhle případě i rekreační. Jsou to pohoří, které jsou velice často navštěvovány návštěvníky. A ten les. Takhle, nedovedu si představit, že by tam ten les nebyl. Takže musíme opravdu postupovat nebo se snažit postupovat tak, abysme alespoň v těchto lokalitách ty smrky udrželi co nejdéle.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Pojďme k tomu, co je vaší doménou, a to je vlastně lesní školkařství a semenářství. Pojďme to nejprve rozdělit, abysme věděli co je co. Ve stručnosti.
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Celá obnova lesa se zase řídí v mantinelech právních norem, když bych zmínil jednu z nich tak, co se týká toho nakládání se reprodukčním materiálem, tak je na to přímo zákon o obchodu s reprodukčním materiálem. A začíná to od sběru osiva, které my si v tom lese musíme zajistit a zase podléhá to veškeré kontrole, protože máme rozdělené oblasti v České republice a nadmořskou výšku nebo máme vegetační stupně, z kterých a kde se dá sbírat a jak se dá ten materiál přenášet. Takže semenářství je o tom zajistit správnou vhodnou a zkontrolovanou surovinu. No a úkolem lesního školkařství je potom z té suroviny, z těch semínek, vypěstovat sazenice pro obnovu lesa.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
My už tady ty sazenice máme na stole, ještě se k tomu dostaneme. Ale majitel vaší firmy prý skutečně začínal tím, že sbíral šišky v lese, když to řeknu lidově, co se toho semenářství týče. Dneska už to takhle nefunguje. Jak se to dělá?
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Pořád se sbírají šišky v lese. Je to tak. Žádná jiná metoda na to není. Dalo by se to pak rozdělit, jestli je to sběr při těžbě, že se ten strom pokácí a sbírá, když je to v rámci obnovy lesa, nebo úmyslné mýtní těžby. Ale běžně se leze do korun stromů pro šišky. V případě, například douglasky, jedle, modřínu, smrku, prostě není jiná možnost, než tam vylézt, sbírat zavčasu, když se jedlová šiška rozpadne, tak nemáte nic. Když se vám otevře smrková, nemáte nic.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Chcete mi Petře říct, že vaši kolegové lezou po stromech s batohy nebo s nějakými velkými vaky a sbírají šišky?
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Je to tak. Mají vybavení. Jsou dneska různé způsoby lezení. Jsou i stromolezci, kteří se tomu věnují. Je to o tom vylézt nahoru v době úrody. Když je predikovaná, že bude dobrá úroda, tak se leze po stromech. Sbírají se šišky. Ona má nějaké vaky, pytle, s sebou. Naplní, hází je dolů.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Co se děje potom s těmi šiškami? Co děláte?
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Ta surovina se zpracovává. Musí projít buď luštěním nebo například, co se týká těch šišek, je potřeba, aby se otevřely, aby se ty semínka dostali ven. Nebo i úpravou těch osiv, tak aby ta osiva vyklíčila ve správný čas. Tomu se říká předosevní příprava. Takže s těma semínkama se pracuje tak, aby nám v určitý čas, ten, který my potřebujem, začala klíčit a růst.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Je to asi jednodušší u těch listnáčů než u těch jehličnanů? Po logice věci mi to tak připadá, ale nemusí to být pravda.
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Ne u všech.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Aha, řmi o tom něco víc.
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Velkoplodé listnáče, jako je bukvice, žalud, dají se sesbírat ze země, dají se sbírat z plachet nebo ze zavěšených sítí. Ale v případě například habrů, lip, javorů, tam samozřejmě ta semínka musíte sebrat též ze stromů. Takže jsou na to různé metody. Sklepávání, setřásání, lezení do korun. Je to, řekněme, další disciplína toho našeho oboru, zajistit si to osivo.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Takže až uvidím lidi, kteří si v lese připadají na můj vkus podivně, tak jsou to vaši lidé a shánějí osivo. Co je to luštění? Vy jste zmínil, že v souvislosti s těmi semeny /nesrozumitelné/, a to je termín, který neznám.
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Ta šiška se musí sebrat zavčasu, aby se neotevřela a to semeno se z ní nevysypalo, neztratilo. To znamená buďto projde klasickým procesem, kdy prouděním teplého vzduchu ona se přirozeně otvírá a ta semínka se z ní sbírají nebo jsou na to různé stroje. Například modřín, tam se to osivo z něho získává velice pracně, takže je to stroj, který se přímo jmenuje /nesrozumitelné/ , kde se to prostě ta šiška rozbíjí, tak abysme to semínko z ní dostali.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Prostě je to částečně i věda...
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Je.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Kterou ovládá Petr Martinec. Dnes je hostem Radiožurnálu. Jestli vás lesy a lesní školkařství a obnova lesa zajímají, ptát se můžete na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Petr Martinec je expert na obnovu lesa. Mě zajímá tady to, na co se ptá Michal Pastva, jak by vypadal les bez popisovaného složitého procesu semenářství. To znamená, nechat přírodu, aby se semena uchytila tam, kam padnou z mateřského stromu.
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Když by ty mateřské stromy byly, jsou a padá z nich to osivo, tak se samozřejmě i v dnešní době využívá takzvané přirozené zmlazení. To znamená, účelem není vždycky to obnovit ty porosty po těžbě, po kalamitě, jenom tou umělou obnovou, to znamená buď s výsemen do lesa, anebo výsadbou těch rostlin, těch těch sazenic napěstovaných ve školce. Snahou je samozřejmě tam, kde to jde a umožňuje to příroda, tak využít i její moc a sílu a vsadit na přirozené zmlazení.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Další dotaz, Aleš píše, "Dobrý den, kdy je správný čas, aby semeno vyklíčilo? Má to být na jaře nebo je to jedno?"
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Standardně...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Už má šišky v kuchyni určitě.
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Standardně samozřejmě vegetační doba začíná na jaře. Co se týká už toho našeho pěstování, je to trochu alchymie. Jsme schopni si to nějakým způsobem načasovat. To znamená, když se věnujeme potom pěstování krytokořeného sadebního materiálu, tak jsme schopni udělat i takzvané 2 otáčky za rok, že na jaře rozpěstujeme jednu část výroby a v průběhu vegetace další.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Takže když se říká že nám, že budeme potřebovat na obnovu zničených lesů 18 miliard sazenic, tak vy to zvládnete.
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Mě to číslo popravdě šokovalo, co se týká toho objemu. Jenom pro představu, aktuálně je roční potřeba nebo spíš spotřeba, ne potřeba /nesrozumitelné/, ale spotřeba je kolem 130 000 000 sazenic ročně. To znamená, první krok je nejenom napěstovat ten sadební materiál, ale mít i dostatek lidí, kteří ho potom vysází. K tomu se teďka udělali určité kroky, jako že se natáhla doba obnovy. Zákon říká do dvou let obnovit, teďka v kalamitních oblastech je to na 5 let, tak aby ten proces jsme nějakým způsobem stíhali.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Mně se líbí, že jste tomu vykročili naproti ve vaší firmě a že jste společně se Světluškou naší, tedy s nadačním fondem Českého rozhlasu udělali akci Podpoř správného broučka. Kdy se vlastně o minulém víkendu vypravili do lesa nebo do lesů autobusy lidí sázet stromky. Z toho vlastně co lidé vysázeli, tak pokud se nepletu, tak z každé takovéhle sazenice, která je tady před námi na stole, dostane Světluška 3 Kč, za což vám patří dík. Ale řekněte, jaké to bylo v lese?
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
V lese to bylo skvělé. Jestli můžu ještě trošku k té akci, společnost LESCUS Cetkovice nasměrovala tuto akci na datum, který je mezi Mezinárodním dnem zraku, což bylo 10. 10. a dneska nebo teď v neděli nás čeká Mezinárodní den stromů. Vznikla k tomu i webová stránka Den stromů, kde jsou další informace. Ale termínově jsme byli mezi těmito daty. Bylo to minulý víkend a proto právě Světluška, a proto právě příspěvek vlastně zrakově handicapovaným lidem. Byla to i určitá motivace, že tu práci nechceme zadarmo. Co se týká lesa, byl to pro mě velice pozitivní zážitek, protože někteří kolegové tvrdili nebo měli jsme domněnky, že možná návštěvníci, účastníci přijedou, vysadí si pár rostlinek a podívají se do lesa a buď budou odjíždět, anebo počkají na odjezd námi vypraveného autobusu. A nebylo tomu tak a všem patří velký dík, protože...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Takže se makalo normálně v lese.
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Makalo se úplně neskutečně. Bylo vidět po půl dni, po celém dnu to vyčerpání na těch lidech, ale to nasazení bylo obrovské a všem patří velký dík. Protože tak, jak se ráno začalo, tak jsme odpoledne skončili. A jestli mohu ještě jednou všem poděkovat, povedlo se vysadit na čtyřech lokalitách během dvou dnů a podpory několika základních škol a středních škol více jak 34 000 rostlin. To znamená více jak 100 000 Kč pro Světlušku. Díky moc.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
To je nádhera. To děkujeme my. Přineslo to ještě nějaké zajímavé příběhy, tady celá tahle anabáze sázecí?
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Ano.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Poznání pro vás, já nevím.
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Psali mi někteří, že děkují za vyčerpávající sobotu, že by rádi přijeli znovu ale až další sobotu. To jenom pro srovnání, my na to nemáme opravdu čas na to zalesňování. Je to jenom podzim a jaro, takže my musíme i druhý den pokračovat. Ale ozval se mi taky student ze čtvrtého ročníku střední školy, kteří nebo v rámci svého studia si mají aktuálně vybrat asi 14 dnů nějaké praxe v oboru, který by je zajímal. A tento student se na mě obrátil s dotazem, zda bych mu mohl doporučit nějaké lesnické podniky, kam by se mohl teď podívat a případně by ho to mohlo nasměrovat do budoucna pro jeho povolání.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Krásné a my budeme za chvíli s Petrem Martincem sázet stromy.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Petr Martinec je lesník expert na obnovu lesa. Teď tady před námi leží sazenice 4. To jedno je jedle, to poznám. To druhé vypadá na buk. Je to ten krytokořenný materiál, který o víkendu sázeli třeba i naši posluchači někde v lese?
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Je to tak, je to takzvaná krytokořenná sazenice jedle bělokoré, pěstovaná speciální technologii, která se nazývá na vzduchovém polštáři a sázeli to i účastníci akce Podpoř správného broučka. Jelikož tato satba nám umožňuje natáhnout tu vegetační nebo tu dobu na to sázení. To znamená, můžeme začít díky tomu že. Já to divákům, teda posluchačům trochu popíšu.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Máme i diváky prostřednictvím webkamer.
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Ta sazenice vypadá přibližně jako kdybyste doma vytáhli z malého úzkého květináče...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Nebo z kelímku od jogurtu.
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Je to certifikovaný obal na pěstování teda, není to kelímek. Tak kdybyste vytáhli rostlinu, která je prokořenělá, včetně toho substrátu si s sebou nese celý ten nebo ten kořenový bal je prostě kompaktní. Díky takovéto rostlině, která má i větší újmavost, tak můžeme sázet delší období. To znamená, tak jak jsme naráželi problematiku lidí, co se týká pracovníků do výsadby, tak my začínáme už od září sázet tento sadební materiál. Na takzvaný prostokořenný materiál se stále čeká nebo teď začínáme expedovat.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Mě spíš zajímá, jak dlouho trvá, protože ta jedle tady s tím kořenovým balem má asi tak 25 30 cm. Je to už stromek v podstatě. Jak dlouho trvá než něco takového vypěstujete?
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Přesně tady té jedličce nebo tyhle jedličce jsou přesně 3 roky. Je to jednoletý semenáček, který se ručně přepíchne, dá se i strojově do většího obalu, do větší té nádoby na pěstování a dopěstovává se další 2 roky. Takže je to tříletá sazenice. U těch listnáčů, u těch buků, co jsou vedle, to je jednoletý výpěstek. Takže díky téhle intenzivní metodě pěstování se zkracuje doba pěstování, protože prostokořenná jedle, klasická z toho pole vyzvednutá, tak jak si umíte představit tu sazeničku i z pohádky Ať žijí duchové, tak tato rostlina prostokořenná roste o 1-4 roky déle, podle druhu.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Pojďme na otázky na vás, je jich tady hodně, tak se omlouvám, nedostane se na všechny. Pan Hanzák píše, "Bude potřeba velké množství sazenic. Jejich vypěstování trvá roky. Už si je vlastníci lesů objednávají nebo čekají, že jim je někdo nezištně sám vypěstuje?"
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Bohužel není tomu tak, že by školkaři měli dopředu nějaký koncept a věděli co pěstovat. Samozřejmě reagovali na tu situaci. Za prvé rostoucí poptávky a za druhé /nesrozumitelné/ roku v minulém roce, kdy v roce 2018 zaplodily především duby a buky, ale i další listnáče. Takže rozpěstovali, byť ještě na ně nemají objednávku a ty dlouhodobější kontrakty se teprve postupně domlouvají, tak rozpěstovali velký objem sadebního materiálu. Co se týká toho smluvního pěstitelství, mluvíme o něm dlouhodobě, ale pořád je v plenkách.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Takže loni byl bukový rok.
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Nejen bukový, ale hodně rostlin zaplodilo.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Petr ze Šardice píše, "Proč jsou od odborníků tlaky na likvidaci akátu v našich lesích, kterému se daří hlavně v písčitých půdách na jihu Moravy a je schopen se po vykácení sám obnovovat?"
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Tak, jak jsem zmiňoval zákon o ochraně krajiny a přírody, tak introdukované rostliny nebo dřeviny tady máme jenom v omezeném množství. Celkově jejich zastoupení je ani ne do jednoho procenta. Je to možná špatná cesta. Přesně tak jsou lokality, kde se jim daří a můj osobní názor je, že do budoucna možná budeme rádi, že tam vůbec něco roste. Jsou to i další druhy rostlin, které tady nejsou původní, ale osobně si myslím že, proč se klonit k původní skladbě dřevin, když klima určitě nejde k tomu původnímu.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Jak ty legislativce přesvědčíte? Vezmete je do lesa?
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
To není jenom o legislativcích. Je to i o dalších skupinách, které prostě dneska. Hlavní myšlenkou je, řekněme, zachovat původnost těch našich dřevin. Ale vidíme to i u dalších živočichů a rostlin, že nějakým způsobem se to stále vyvíjí, migrují, akorát ta rychlost teďka je obrovská. Já si myslím, že nám ve finále asi nic jiného nezbyde, než prostě tímhle směrem začít měnit legislativu.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Petr Martinec je lesník. Je expertem na obnovu lesa. Ptáte se ho na všechno možné. Miroslav píše? "Jsem Čech bydlící v Rakousku. Mám pocit, že škůdci jsou rozšíření mnohem více v Česku, za hranicemi v Rakousku se mi zdá les mnohem zdravější a taky se tady tolik netěží. Je to skladbou lesa?"
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Není to úplně tak. Naše společnost LESCUS Cetkovice má i dceřinou společnost Natlacen v Rakousku, takže zrovna rakouský trh známe dobře. Na severu Rakouska je ta kalamita úplně stejná. Řekněme, že se jim možná kolegům daří k tomu přistupovat s větší intenzitou a tudíž ty holiny kalamitní nejsou v takovém rozsahu, ale jinak kůrovcová těžba je tam také v obrovském měřítku.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Paní nebo slečna Vovesná píše, "Jaká skladba nové výsadby smíšeného lesa by měla být? Doporučoval byste vysadit pouze listnatý les a z jakých stromů?"
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Nedoporučoval, protože tak, jak jsme tady zmiňovali, nevíme, jaké to klima bude do budoucna. Nevíme jaké nové choroby a škůdce nám přinese, takže snahou je dodržet smíšené lesy. Tedy poměr jak listnáčů, tak jehličnanů. A co se týká toho počtu, tak za mě jako, řekněme, pěstitele lesa ideálně 3 maximálně 5 dřevin tak, aby byl ten les schopen nebo abysme ho byli schopni takzvaně vychovávat. Nemůže /nesrozumitelné/ arboretum, protože ty dřeviny si samozřejmě konkurují vzájemně, odrůstají odlišně, ale jsou směsi, které jsou, jak stabilní, co se týká porostů tak vychovatelné, tak abysme nějak do budoucna měly odpovídající dřevo.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Petře vysvětlete mi, jak se vychovává les?
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Sekerou. Je to staré lesnické pravidla. To znamená, jestliže na počátku vysadíme 3-10 000 rostlin, podle toho, jaký je to druh, na hektar, tak ve finále samozřejmě za 100 150 let je tam 200 300 jedinců. Takže mezitím probíhají takzvané výchovné zásahy, ať už to jsou prořezávky, probírky a odstraňuje se to, co buď samo nějakým způsobem neprosperuje na tom stanovišti, anebo to, co není vhodné pro tu kvalitu dřeva.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Vy jste mluvil o těch směsích toho lesa, řekl jste 3-5 dřevin. Tak buďte konkrétní. Já jsem teď četla, a koneckonců tady, je to jedle bělokorá?
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Je to jedle.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Tak jedle je přímo proti nám na stole a kdysi jedle tvořila snad až pětinu českých lesů. To znamená, tohle je řešení?
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
I jedle má své škůdce a měli jsme ještě několik let zpátky velké problémy s jedlí, co se týká, když jsme narazili přímo tady na tu dřevinu, tak je takzvaná hercynská směs, která se přirozeně objevovala. Což byla směs jedle, buku a smrku. Ta jedle má ráda stinnější lokality, takže to jsou rychleji rostoucí dřeviny, co se týká buků a smrků, které jí umožnili to mikroklima a pod nima pomalu vyrůstala ta jedle.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Já se tady dívám na dotazy. Ptají se lidé na všechno možné, včetně toho, že si stěžují na znečišťování lesa. Myslím, že se to trošku zlepšilo v posledních letech, nevím, co si o tom myslíte.
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Jestli, co se týká jakoby odpadků, tak vnímáme to, samozřejmě tomu přispívají i ty rekreační funkce, když se to někam nějakým způsobem usměrní, že přece jenom na těch odpočívadlech a podobně se dneska už objevují koše. Takže i my se tomu snažíme jít naproti.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Lukáš píše, "Jsem vlastníkem dvou hektarů lesů, které už jsou dnes vlastně vytěženy právě kvůli kůrovci. Hodlám si sám předpěstovat douglasku nebo douglasku, nevím, jak to čtete, ze semen a vysázet ji tam. Samozřejmostí, že udělám oplocenku. Brání mi v tom nějaký zákon?"
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Vlastník lesa, to mu umožňuje zákon o lesích, může buď teda nakoupit odpovídající sadební materiál nebo využít vlastních zdrojů. V zákoně o lesích je přesně stanoveno jak postupovat. Ale samozřejmě může vlastník lesa udělat obnovu svépomocí.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Já, když jdu do lesa, tak si to nesmírně užiju. Ale je to proto, že nejsem profesionálem. Když jde Petr Martinec do lesa, jste schopen si v tom lese zarelaxovat, aniž byste bedlivě zkoumal kůru stromů, napadení, úrodu šišek? Jak to máte, když jdete do neznámého lesa?
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Přiznám úplně realitu, samozřejmě vnímám to nejenom jako procházku přírodou, ale vnímám to i jako pracovní prostředí. Vidím ty problémy za tím, není na to možná prostor, ale jenom v krátkosti...
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Jenom mi řekněte, na co se díváte. Třeba co vidíte vy? Protože já vidím větve, světlo, stín. Sleduju lahodné barevné podzimní listí.
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
V krátkosti, má manželka už se mnou odmítla jezdit na dovolené, kde je větší jaksi poměr cest do přírody, protože já tím trpím na mnoha místech. Naposled to byla zlínská zoo, kde prostě já toho kůrovce viděl hned a ostatní návštěvníci ho samozřejmě nevnímají.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Ale vidíte i tu hezkou stránku lesa pořád?
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Určitě.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Petr Martinec, lesník, experta na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa, ze společnosti Lescus byl hostem Radiožurnálu. Děkuju za vaše know how, ať se vám daří i v semenářství i ve školkařství. A pakliže se bude ještě tahle akce se sázením někdy opakovat, tak se určitě rádi přidáme.
Petr MARTINEC, Expert na problematiku lesního školkařství a obnovu lesa
Já vám děkuji a i děkuji všem účastníkům naší akce.
Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
Lucie Výborná od mikrofonu přeje pěkný den, krásný celý víkend. Ať se daří i vám.
