Lesní a těžařský průmysl už druhým rokem čelí nízkým cenám dřeva a nyní se kvůli krizi přidal i propad odbytu. Podle odborníků nebylo české lesnictví za poslední dvě desetiletí v tak těžké situaci. Trh se dřevem utrpěl v posledních letech kvůli několika přírodním kalamitám, které postihly lesy v České republice i okolních zemích. Přebytek dřeva způsobil dramatický propad cen.
Tržby dřevozpracujícího průmyslu se letos propadnou v porovnání s rokem 2007 až o polovinu. Přitom toto odvětví tvoří pět procent hrubého domácího produktu. V roce 2006 se podílelo dokonce šesti procenty, letos to budou ale jen tři až čtyři procenta. Navíc toto průmyslové odvětví zaměstnává tisíce lidí, takže poroste i nezaměstnanost. Podle odhadů skončí řada menších i větších firem, které se zabývají nejen těžbou dřeva, ale i jeho zpracováním.
Stavaři omezili výstavbu a o desítky procent se snížil odběr dřeva. Hypoteční krize způsobila snížení výstavby dřevostaveb. A to postihlo i české pilařské provozy, které vyvážejí řezivo a desky pro stavebnictví do USA, Japonska a západní Evropy. -Amerika odběr snížila jako první a pak krize došla do dalších zemí," potvrzuje prezident Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů Ivo Klimša.
O práci přijdou až čtyři tisíce lidí
Problémy mají nejen těžaři a pily, ale i zpracovatelský průmysl, papírny a celulózky. Podle Klimši klesla spotřeba papíru, a tím i jeho výroba o dvacet procent. Dokonce se objevují neoficiální informace, že majitelé největších tuzemských celulózek uvažují o uzavření provozů v Česku. Chtějí se přestěhovat na východ, kde jsou nižší výrobní náklady.
Konec podnikání již oznámila největší lesnicko-dřevařská firma - zlínská společnost CE WOOD, která se v Česku zabývala nákupem dřeva, jeho zpracováním a prodejem i prováděním lesnických prací. Výpověď dostalo všech 2000 zaměstnanců. Podle nejhoršího scénáře přijdou o zaměstnání v tomto odvětví až čtyři tisíce lidí.
Dokonce i Lesy České republiky plánují snížit počet zaměstnanců během dvou let o 340 lidí, i když jsou v jiné situaci, protože práce především zadávají. -To ani nesouvisí s ekonomickou krizí, podnik musí zeštíhlet tak jako tak, hospodářská krize možná jen některé kroky urychlí," tvrdí generální ředitel společnosti Svatopluk Sýkora, který je ve funkci od letošního ledna.
Některé pily už úplně zastavily provoz, jiné ho alespoň omezily. -Jedeme na šedesát procent v jednom provozu, druhý jsme zastavili, protože není odbyt a ceny jdou stále dolů. Jen doufáme, že taková situace nebude trvat dlouho. Musíme vydělat na výplaty, máme 55 zaměstnanců," potvrzuje Josef Černý z Pily Černý v Židlochovicích u Sušice. Zaměřuje se zejména na výrobu palet, které vyváží do Německa. -Nic jiného teď téměř neděláme, protože není odbyt, německé cihelny stojí a automobilky také dřevo neberou," dodává.
I v papírnách snižují počty zaměstnanců, nejhůře jsou postiženy Olšanské papírny, které jsou v konkurzním řízení. Celulózka Biocel Paskov však nepropouští. -I když jsme v závěru loňského a na počátku letošního roku omezili výrobu zhruba o patnáct procent, teď vyrábíme na plný výkon. Dávno před krizí jsme zredukovali počty zaměstnanců, takže u nás dochází jen k přirozeným odchodům," oznamuje generální ředitel firmy Ivo Klimša. Dřevaři přirovnávají současný stav v oboru ke třicátým letům minulého století, kdy kvůli malému odbytu zkrachovaly stovky pil a dalších podniků z oboru. Podle odborníků však prozíravější podnikatelé mohou na současné krizi i vydělat, pokud pracují s moderními technologiemi skladování zásob dříví.
Někdo musí prodávat i za nízké ceny
Do vážných problémů se dostávají i lesní podniky. Od prvního pololetí 2007 klesla cena smrkové kulatiny o 40 procent, lesníci teď za metr krychlový dostávají zhruba 1000 korun. Mnozí majitelé lesů raději omezili těžbu na minimum, než se zase cena zvýší. -Po vichřici Emma mně padlo tolik kubíků dřeva, co můžu vytěžit za deset let, takže teď těžím jen to, co ze zákona musím. Provádím nahodilou těžbu nebo prodávám dřevo, které spadlo, nebo je napadeno kůrovcem. Ale i kdyby nebylo loňské kalamity, tak bych dřevo netěžila, raději bych počkala. Chovají se tak všichni soukromníci, jinak by byli blázni," podotýká Věra Petrová, která hospodaří na 280 hektarech lesa na jihu Moravy. Říká, že má štěstí, když má les blízko hranic, protože prodává dřevo do Rakouska.
České pily zavírají nebo jedou jen pár dní v týdnu, ale rakouské pily mají o dřevo zájem, protože Rakušané přestali kvůli nízkým cenám těžit. -Tamní pily nakupují, protože na rozdíl od našich pilařů vyrábějí na sklad, vyplatí se jim nakoupit levné dřevo a pak počkat, až se zvýší poptávka," vysvětluje Petrová. A tak je zásobují Češi, protože v Rakousku dostanou o dvě až tři stovky korun za metr krychlový dřeva víc než doma.
Také předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů František Kučera potvrzuje, že se dnes dřevo prodává až o čtyřicet procent levněji než přede dvěma roky a na některé druhy není odbyt vůbec. Kdo nemusí, tak dnes netěží. Jenže lesní podniky, které musí živit zaměstnance a platit úvěry, potřebují peníze, proto prodávají i za nízké ceny. A vzhledem k tomu, že vlastníci lesů mají osmdesát až devadesát procent veškerých příjmů z prodeje dřeva, má propad cen ohromný dopad na jejich ekonomiku. Aby neskončily ve ztrátě, omezují objem prací, například opravy lesních cest. Proto zaměstnávají mnohem méně firem, živnostníků i sezónních pracovníků. -V takové chvíli je potřeba udržovat lesní majetek v přijatelném stavu, nekácet a počkat, až se prodejní ceny zvednou," je přesvědčen Jiří Svoboda z Lesního družstva obcí Přibyslav.
Smlouvy s Lesy ČR tlačí firmy ke zdi
Těží se i ve státních Lesích České republiky, které mají zakázky nasmlouvány dlouhou dobu dopředu. -Ty musí těžit, jinak by nedodržely smlouvy," říká Petrová. Lesy České republiky obhospodařují více než 1,3 milionu hektarů lesního majetku za více než 70 miliard korun. Loni vykázaly zisk 400 milionů korun. Ročně vytěží v průměru sedm milionů kubických metrů dřeva. Ale většinu lesnických prací včetně těžby dřeva si objednávají u lesnických firem. Lesy ČR se musí chovat jako veřejný zadavatel, tedy podle zákona o veřejných zakázkách.
Už řadu let se diskutuje, zda je pro Lesy ČR výhodnější provádět práce prostřednictvím dodavatelských firem nebo vlastními pracovníky. Les a dřevo patří státu a stát si objednává těžařskou firmu, aby dřevo těžila. Jenže firma nechce jen kácet, ale sama chce také dříví, které vytěží, odkoupit a prodávat na trhu. Vzhledem k tomu, že v tendrech rozhoduje výše nabídky, těžařské firmy jdou do většího rizika, jen aby zakázku získaly. Lesnická zakázka s prodejem dřeva ve vlastní režii byla pro podnikatele velmi lákavá, a tak se ceny mnohdy vyšplhaly až do nereálných výšek. Teď na to podniky doplácejí.
Dřevaři označují jako viníka současných potíží nejen hospodářskou recesi, ale i postup Lesů ČR. Společnost byla mnohokrát kritizována za způsob zadávání zakázek soukromým firmám, kvůli jejich někdejší neprůhlednosti už Česko varovala i Evropská komise. -Tento obor je pořád negativně ovlivňován tím, že se nedaří zorganizovat výběrová řízení na těžební a pěstební činnosti ve státních lesích. Výběrová řízení byla vyhlašována a pak rušena, firmy odstupovaly od uzavřených smluv nebo Lesy ČR smlouvy vypovídaly. To vedlo a vede ke značné nestabilitě. Naše konfederace uzavřela s ministrem Petrem Gandalovičem v roce 2007 memorandum, poté byla vyhlášena a provedena výběrová řízení, ale i ta měla celou řadu problémů. Do toho přišla hospodářská krize, která dále prohloubila již existující problémy trhu se dřívím. Dnes jsme se ocitli v situaci, kdy firmy, které zvítězily v tendrech, nejsou schopny plnit zakázky za cenových podmínek, které samy ve výběrovém řízení nabídly," připouští Klimša.
Pokles cen pak více než státní lesy postihuje podnikatele, kteří ve výběrovém řízení získali zakázky na prodej dříví a při stanovení nabídky předpokládali příznivý vývoj cen surového dříví. To potvrzuje i ředitel společnosti Less and Forest Tomáš Zmeškal: -Z pohledu firmy, která poskytuje komplexní služby vlastníkům lesa, v Česku hlavně státu, je situace nejsložitější, protože firmy našeho typu nesou na svých bedrech všechny cenové výkyvy trhu."
Uzavřené smlouvy dostaly firmy do slepé uličky, protože neobsahují mechanizmy, které by se dokázaly pružně přizpůsobit situaci na trhu. Takzvaná indexace cen dříví ve smlouvách reaguje na změny na trhu s čtvrtletním zpožděním. -Těžko se může někdo divit tomu, že firmy nejsou ochotny a ani schopny těžit a nakupovat dříví od Lesů ČR za cenu o několik set korun za kubík vyšší, než je jeho realizační cena," kritizuje Zmeškal. A situace se zřejmě nezlepší, pokud hlavním kritériem veřejných soutěží bude i nadále cena.
Ale na problémy firem doplácejí i Lesy ČR, protože jim těžaři dluží stovky milionů. Například firma CE Wood přestala platit za dřevo už před rokem. -Šlo tehdy o zhruba sto milionů korun," říká generální ředitel státního podniku Lesy Svatopluk Sýkora, který na tohoto největšího dlužníka podal návrh na insolvenční řízení.
Hledá se řešení. Zatím marně
Smlouvy státních lesů s dodavateli prací počítají s pokutou při jednostranném odstoupení. Jedinou možností firem, jak se sankcím vyhnout, je plnění momentálně nevýhodných smluv. Výsledkem je pak stav, kdy podepsané smlouvy se státními lesy nutí firmy těžit a prodávat dřevo se ztrátou. To se dřevařům samozřejmě nelíbí. Proto poukazují na to, že kvůli propadu cen nemohou dodržet podmínky smluv a chtějí je ukončit dohodou. Lesy ČR odmítají, že by se krize jejich vinou zhoršovala.
Generální ředitel Lesů ČR Sýkora sice připouští, že nemá důvod nevěřit, že jsou smlouvy kvůli sjednaným cenovým podmínkám pro dodavatele likvidační. -To však neznamená, že jim mohu pomoci. Kdybych byl ředitelem nebo majitelem soukromé firmy, možná bych s ohledem na stav trhu takovou dohodu uzavřel. Ale musím postupovat s péčí řádného hospodáře a na plnění podmínek trvat. Kdybych se vzdal vymáhání sankcí a navíc uzavřel méně výhodné smlouvy, vystavil bych se riziku trestního stíhání a možnému trestu až 12 let," namítá Sýkora. A dodává, že ceny navrhli dodavatelé a smlouvy podepsali, proto nemá důvod cokoli slevovat. Současně však uznává, že zánik odvětví dřevozpracujícího průmyslu není v zájmů Lesů ČR, proto je ochoten hledat řešení. V tuto chvíli je jednou z mála možností najít právně akceptovatelný důvod pro změnu současných smluv. Do budoucna si budou muset Lesy ČR i dodavatelé vzít poučení a najít jiný model, který poskytuje reálnější ceny než současné určování cen na základě tříměsíční indexace.
Například státní podnik Lesy Slovenské republiky prodává všechno dříví sám bez účasti obchodní společnosti. Naopak v Česku patří mezi největší obchodníky se dřevem Hradecká lesní a dřevařská společnost, v níž drží Lesy ČR padesátiprocentní podíl, a druhou polovinu akcií vlastní její šéf František Dejnožka. V minulosti se mnohokrát objevila kritika, dokonce i ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu, že prodej dřeva přes hradeckou společnost není pro Lesy ČR výhodný. Generální ředitel státních lesů Sýkora tvrdí, že Lesy ČR musí dodržet smlouvy s Hradeckou lesní a dřevařskou společností až do konce roku 2010. -Zkoušíme vyjednávat, aby to nebylo tak dlouho. Ale můj ještě důležitější úkol je dohodnout, abychom hradeckou firmu ovládli. Chceme od majitele Františka Dejnožky vykoupit celý jeho podíl," prozrazuje Sýkora. Současně připouští, že pokud se to Lesům nepovede, svůj podíl naopak prodají, protože se současným stavem není spokojen.
Článek v plném znění si můžete přečíst na internetových stránkách magazínu Profit.
