Poslanci ve středu projednávali novelu zákona o ochraně přírody a krajiny týkající se národních parků. Podle ekologických organizací se jedná o krok správným směrem, přesto ale v návrhu zůstávají nedostatky, které je třeba napravit.
Poslanecká sněmovna ve středu v prvním čtení projednávala novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která zpřesňuje pravidla pro národní parky. Projednávání novely bylo přerušeno. Vládou předkládaný návrh je odpovědí na zamítnutý senátní návrh zákona o Národním parku Šumava. Podle Hnutí DUHA se jednalo o pokus o otevření parku developerům a těžbě dřeva, poslanci ho však loni na podzim jednoznačně odmítli.
Novela, kterou připravilo ministerstvo životního prostředí, podle expertů z Hnutí DUHA zlepšuje podmínky pro ochranu přírody a stanovuje stejné principy péče pro všechny čtyři české národní parky. Návrh zákona však obsahuje i velmi problematická ustanovení, která umožňují zbytečné škodlivé zásahy v nejcennějších zónách i velkoplošnou těžbu na zbývajícím území parků.
„Aktuální novela zákona jde dobrým směrem. I české národní parky se mohou stát tím, čím mají být: výkladní skříní fascinující divoké přírody, která láká turisty a umožňuje prosperitu místním obcím. Proto je ovšem potřeba zaměřit se po schválení novely v prvním čtení na několik závažných, avšak jednoduše napravitelných nedostatků návrhu," řekl programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh. Pod záminkou boje s kůrovcem se může těžit dál
Ekologické organizace Hnutí DUHA, Česká společnost ornitologická, Beleco a ekologické organizace sdružené v Zeleném kruhu oslovily všechny zákonodárce s žádostí o podporu návrhu v prvním čtení. Zároveň je však upozornily, že je třeba vylepšit slabiny návrhu.
„Ministr životního prostředí Richard Brabec přichází s dobrým počinem: Navrhuje, aby se v budoucnu území divočiny v našich národních parcích rozšířilo na více než polovinu jejich rozlohy. Tento návrh se ale snadno může stát jen prázdnou skořápkou, není totiž nikterak vymahatelné, do kdy se tak má stát. Budeme se snažit přesvědčit poslance, aby přidali do zákona konkrétní termíny pro každý národní park," zdůrazňuje Martin Voráč, expert na ochranu přírody z Hnutí DUHA.
Novela by měla poskytnout okamžitou ochranu v nejpřísněji chráněné přírodní zóně všem dochovaným přírodním celkům tak, aby nemohly být zničeny kácením či jinými hospodářskými aktivitami. Toho lze podle ekologických organizací docílit přidáním minimální rozlohy přírodní zóny pro každý národní park přímo do textu zákona. Například v Národním parku Šumava se taková území málo dotčené přírody nacházejína polovině jeho rozlohy. Ministr Brabec ale chce na jejich ochranu rezignovat.
„Pod záminkou preventivních protipožárních opatření v nejcennějších přírodních zónách novela umožňuje údržbu jinak zbytečných asfaltových cest nad rámec turistických nebo cyklistických stezek nebo výstavbu malých vodních nádrží. Takové rušivé zásahy ale do divoké přírody nepatří a navíc jsou zbytečné. Riziko požáru je v těchto místech nižší než v lesích hospodářských a ve výjimečných případech je v těchto špatně dostupných oblastech stejně rozumnější k hašení použít vrtulník," vysvětluje Martin Voráč.
A dodává: „Slabou stránkou novely je také nedostatečná ochrana lesů, které nebudou zařazeny do přírodní, nejpřísněji chráněné zóny. Mimo ni by mohla pod záminkou boje s kůrovcem pokračovat i velkoplošná těžba." V lesích mimo přírodní zónu novela navrhuje velmi nejasná pravidla, a to i v perspektivních oblastech, které by měly být do přírodní zóny zařazeny v budoucnu. V tomto případě se úroveň ochrany oproti dosavadní právní úpravě zhoršuje.
Návrh naopak poskytuje dobrou ochranu krajiny před nevhodnou výstavbou ve volné krajině. Rovněž zpřísňuje podmínky pro rozprodej pozemků, zakazuje zcizování pozemků v majetku státu mimo zastavěná a zastavitelná území obcí. To, zda skutečně zůstane výstavba v parcích v přijatelných mezích, bude ale podle odborníků záviset především na obcích a na tom, jak citlivě vymezí své území pro stavební rozvoj.
Jaroslav Bican
