Celkem 58 269 návštěvníků Národního parku Šumava a lidí z celé republiky apeluje peticí na zákonodárce, aby jasnými pravidly zajistili ochranu divoké přírody na alespoň polovině rozlohy NP Šumava a dali stopku další zástavbě harmonické krajiny [1]. Petici dnes na veřejném slyšení za účasti reprezentantů NP, politiků, úředníků i expertů projednal Senát.
Podporu petici výstižně vyjádřil Michal Kučera, poslanec za TOP09: "Není to park obecní, není to park okresní, není to parkkrajský. Je to park národní a s ohledem na národní přírodní bohatství, které chrání, o něm musíme rozhodovat."
Starosta Kubovy Huti Zbyněk Klose řekl: "Nejsme obcí uvnitř NP, jsme obcí vedle NP. Rádi bychom byli obcí uvnitř NP, značka NP je důležitá. Zřízení NP byl zásadní impulz pro rozvoj, který na Šumavě máme. Nikdo soudný nemůže zpochybnit význam NP pro ekonomiku území. Problém ale může být v tom, že Šumaváci nejsou ti, kdo podnikání řídí. Pilířem šumavské ekonomiky je ochrana přírody."
Zástupce šumavských podnikatelů Jaroslav Neužil řekl: "Aby Šumava mohla prosperovat, nepotřebuje další výstavbu. Potřebuje lepší veřejnou dopravu a spolupráci podnikatelů. Moji zákazníci přijíždějí kvůli přírodě, ne proto, aby se z oken penzionu dívali na golfové hřiště. Chtějí vidět přírodní procesy."
K petici a novele zákona o národních parcích se v Senátu dále vyjádřili zástupci MŽP, poslanecké sněmovny, Jihočeského krajského úřadu, starostové šumavských obcí, ředitel NP Šumava, vědci a další. "Všem na Šumavě záleží a mají ji rádi," shrnul příspěvky veřejného projednání starosta Zbyněk Klose.
Petici podpořila řada osobností kulturního života [2].
Petice žádá poslance a senátory, aby přijali takový zákon, v němž v Národním parku Šumava:
• bude hlavním cílem ochrana přírody; ostatní činnosti budou možné do míry, jež neohrozí vzácnou přírodu;
• bude zachována současná rozloha území ponechaného přírodě, tj. 30 % národního parku a stanoveno jeho postupné rozšíření alespoň na nejméně 50 % do roku 2030 tak, jak určoval plán péče o národní park a jak je to obvyklé v ostatních evropských národních parcích;
• bude omezena další výstavba tak, aby nezničila cennou šumavskou krajinu.
V návrhu vládní novely zákona o ochraně přírody, kterou připravil ministr Richard Brabec a o níž budou hlasovat poslanci v září, je beze zbytku naplněn pouze první ze tří požadavků petice. Pozměňovací návrhy, které se snaží požadavkům petice vyjít vstříc, předložil poslanec Jiří Junek (KDU-ČSL). V rozpravě během třetího čtení je podpořila také TOP09 [3]. Žádají doplnit vládní návrh o jasný závazek ponechat přírodě nejméně polovinu Národního parku Šumava, a to kompromisně do osmnácti let od schválení novely. Podobný termín - do roku 2030 byl zakotven v dlouhodobém plánu péče o Šumavu, který byl schválen za vlády Miloše Zemana a až donedávna nebyl zpochybňován.
Ochranu šumavské krajiny před developerskou a jinou nevhodnou zástavbou žádá poslanec Jiří Junek v souladu s peticí zajistit zákazem prodeje státních pozemků i na zastavěném území a zastavitelných plochách obcí, zákazem nové výstavby ve volné krajině národních parků a omezením dalšího rozšiřování zastavěného území a zastavitelných ploch obcí.
Petiční výbor proto požádal senátory, aby takové úpravy zákona podpořili. Již dříve jim vyjádřil podporu mj. bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko nebo předseda platformy Vědci pro Šumavy Prof. RNDr. Jakub Hruška CSc. [4]. Některá z unikátních míst divočiny národních parků, která potřebují závaznou ochranu, představila senátorům publikace http://hnutiduha.cz/publikace/ochrani-zakon-jedinecnou-divokou-prirodu-narodnich-parku
Obrovský počet lidí, kteří petici podepsali, vyvrací hlasitý, ale mylný názor několika jihočeských a západočeských politiků, že by o Šumavě měli rozhodovat oni, spříznění starostové některých tamějších obcí či regionální bossové. Ze samotného názvu chráněného území "národní park", hodnot území i jeho mezinárodního uznání i a z občanské podpory vyjádřené v petici plyne, že význam území zdaleka přesahuje šest obcí s devíti sty obyvateli, které leží v národním parku. Požadavky petice mají podporu i řady lidí z Šumavy.
Čerstvý výzkum Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity ukázal, že Češky a Češi velmi cení divoké přírody: celých 71 % lidí tvrdí, že je třeba divokou přírodu v České republice chránit. Požadují její ochranu průměrně na 13 % rozlohy ČR, přičemž ve skutečnosti je u nás příroda ponechána sama sobě na pouhých 0,3 % rozlohy země, převážně právě jen v národních parcích[5].
Hnutí DUHA opakovaně upozorňuje, že zákon musí - a může - zajistit jak ochranu světového přírodního dědictví, tak kvalitní život místních lidí. Nedávno publikovaná studie renomované společnosti EFTEC ukázala, že právě rozšíření oblastí ponechaných divoké přírodě a turistům přinese - tak jako v jiných NP světa - vyšší návštěvnost a tím i ekonomický rozvoj šumavských obcí [6]. Obce v Národním parku Šumava mají už nyní průměrně víc než dvakrát vyšší příjem v přepočtu na jednoho obyvatele než je průměr srovnatelných obcí v Plzeňském a Jihočeském kraji a výrazně nižší nezaměstnanost než je celostátní průměr [7].
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA a člen petičního výboru, řekl:
"Přes padesát osm tisíc lidí z celé republiky včetně mnoha lidí z Šumavy dalo podpisem pod petici jasně najevo, že chtějí vNárodním parku Šumava divokou přírodu a nepřejí si těžbu dřeva a developerskou zástavbu. Poslanci a senátoři by měli aktuální novelu zákona o národních parcích ministra Richarda Brabce upravit tak, aby žádný další ministr či ředitel parkunemohl v budoucnu nechat vzácné přírodní bohatství zničit. Pro Národní park Šumava to znamená ponechat polovinu jeho území přírodě a turistům a druhou pro šetrné hospodaření místních lidí. Ostatně plán péče schválený za vlády Miloše Zemana počítal, že se tak stane nejpozději do roku 2030. Šumavská příroda je ale natolik krásná a zachovalá, že by to zákonodárci měli udělat ihned."
Pavel Kindlmann, člen Mezivládní platformy pro biodiverzitu a ekologické služby a člen petičního výboru, řekl:
"Potřeba udržet u nás zbytky divoké přírody je zcela nesporná. Pokles biodiverzity a vymírání druhů jsou dnes celosvětovým problémem. Tím, že se ztrácí stanoviště, která nejsou člověkem ovlivněná, ztrácíme nejvíc druhů. Při OSN vznikla proto před čtyřmi lety mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekologické služby, která se snaží pokles biodiverzity zastavit. Vědci navrhovaná oblast, jež bude ponechána samovolnému vývoji, je v souladu s těmito snahami OSN."
Kontakty:
MVDr. Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, 731 463 929, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Prof. RNDr. Pavel Kindlmann DrSc., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, 604 753 397, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Poznámky:
[1] Petici podepsalo celkem již 58 269 občanů. Z toho 48 339 tvoří podpisy předané na petičních arších. Dalších 9 930 osob podpořilo petici on-line na webu www.hnutiduha.cz/petice/. Je to za posledních deset let zdaleka nejvíc, kolik petice apelující na ochranu přírody v nějakém místě měla.
[2] Petici podepsaly osobnosti veřejného života:
Jiří Suchý, dramatik, divadelník, textař, básník, spisovatel, skladatel, hudebník, grafik, výtvarník
Věra Čáslavská, sedminásobná olympijská vítězka
Ivan Trojan, divadelní a filmový herec, držitel pěti Českých lvů
Jan Hřebejk, režisér
Ondřej Neff, spisovatel, novinář, vydavatel internetových deníků
Alois Švehlík, člen činohry Národního divadla
Erazim Kohák, filosof
Zdenek Janda, malíř a grafik
Jiří Štěpnička, člen činohry Národního divadla
Aňa Geislerová, herečka
Miroslav Krobot, režisér, herec
Jiří Žáček, spisovatel, překladatel, básník
Eva Kantůrková, spisovatelka, scénáristka
Vladimír Javorský, herec a hudebník, člen činohry Národního divadla
Michal Suchánek, herec
Josef Carda, herec
Jaroslav Plesl, herec
Monika Načeva, herečka a zpěvačka
Boris Hybner, mim, herec, režisér, scénárista
Bára Hrzánová, herečka
Miloslav Stingl, cestovatel, etnograf, spisovatel
Václav Havelka, hudebník
Lenka Krobotová, herečka
Sára Saudková, fotografka
Táňa Fischerová, herečka, spisovatelka
Zdenek Merta, hudební skladatel, klavírista, producent
David Prachař, herec
Hynek Čermák, herec
Michael Heyrovský, vědecký pracovník Ústavu fyzikální chemie AV ČR, syn nositele Nobelovy ceny Jaroslava Heyrovského
David Novotný, herec
Martha Issová, herečka
Simona Babčáková, herečka
Tom Kočko, hudebník
Linda Rybová, herečka
Ladislav Gerendáš, herec a hudebník
Filip Rajmont, herec, člen činohry Národního divadla
Karel Janeček, zakladatel Nadačního fondu proti korupci
Alexandr Rašilov, herec, člen činohry Národního divadla
Olga Sommerová, dokumentaristka
Jan Novotný, herec, člen činohry Národního divadla, režisér, pedagog
Rudolf Stärz, herec, člen činohry Národního divadla
Kryštof Eben, matematik a hudebník
Klára Melíšková, herečka
Adam Svatoš, rapper
Jakub Čermák, básník a hudebník
Jan Prušinovský, filmový režisér a scenárista
Kristina Lukešová, herečka
Michal Hejmovský, výtvarník
Jan Piňos
