Ekologická organizace upozorňuje na příkrý rozpor mezi slovy a činy ministra zemědělství a na nemístnou ochotu k ústupkům ministra životního prostředí. Materiál Národní akční plán adaptace na změnu klimatu projednává vláda.
Ministr životního prostředí Richard Brabec předkládá vládě Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Obsahem jsou opatření, která by měla zvyšovat schopnost krajiny zadržovat vodu. Návrhy ministra zemědělství Jurečky jsou ale přírodě vyloženě škodlivé a ministr Brabec jim ustupuje. Ministr Jurečka přitom bez vztahu k realitě prohlásil: „Aktivity Hnutí DUHA, tedy přírodě blízká opatření, zcela podporuji a jsem rád, že společnými silami bojujeme za naši lepší krajinu, vody a lesy".
Ministerstvo zemědělství totiž požaduje, aby byl adaptační plán založen na stavbě velkých vodních nádrží. Naopak předkladatel MŽP preferuje zvýšení přirozené schopnosti vodních toků a niv zadržovat a poskytovat vodu a teprve jako doplněk realizovat technická opatření. Praxe i moderní vědecké poznatky jasně ukazují, že přírodě blízká opatření jsou účinnější a levnější.
Například poslední tři velké komplexy lužních lesů a luk na Moravě při záplavách v roce 1997 zadržely třikrát víc vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady. Rozsáhlá plocha meandrů, lužních lesů a luk v Chráněné krajinné oblasti Poodří zachytila během záplav v červenci 1997 celkem 89 milionů kubíků vody a zmenšila povodňovou vlnu v Ostravě o sto kubíků za sekundu.
Ministerstvo zemědělství také oponuje plánu na revitalizaci vodních toků, který po léta podporuje a financuje ministrstvo životního prostředí. Ministerstvu řízenému Marianem Jurečkou zásadně vadil i údaj, že by se mělo zpřírodnit pouhých 200 kilometrů našich řek a potoků.
Narovnanými koryty voda protéká s velkou rychlostí do nížin, namísto aby zasakovala. Během minulého století se délka českých a moravských vodních toků snížila o třetinu a tím se zvýšilo riziko povodní i sucha.
Brabec Jurečkovi nemístně ustupuje
Ministerstvo životního prostředí podlehá tlaku ministerstva zemědělství. Brabcův úřad například úplně vypustil návrh snížit maximální povolenou velikost holosečí nebo povinnost správců státních lesů hospodařit přírodě blízkými postupy včetně změny druhové skladby lesů. Právě to by ale vedlo k jejich ozdravění a k větší odolnosti. Ustoupilo také v důrazu na hospodaření tak zvanými výběrnými způsoby v lesích.
Jedná se o to, že lesnictví již dlouhou dobu uznává dva základní hospodářské způsoby: výběrný a pasečný. Výběrný les se na první pohled odlišuje od běžného hospodářského lesa zastoupením různě starých stromů na stejné ploše, v patrech pod sebou se tu vyskytují stromy různé velikosti, křoviny, byliny i mrtvé dřevo. Typická je také absence holých ploch (pasek).
Důležitým znakem jsou koruny stromů, které tvoří trvalý zápoj v podobě zelené střechy. Výběrný les je z jednotlivých typů hospodářských lesů nejvíce blízký přirozeným lesům. U těchto lesů je důležitá druhová struktura, únosné množství zvěře v lesích, ponechání starých a tlejících stromů v porostech a šetrné způsoby těžby porostů.
Ministerstvo zemědělství striktně žádá, aby se takové opatření úplně vypustilo. Přitom přírodě blízké lesní hospodaření je výhodné jak pro zdraví lesa, tak i pro státní rozpočet. Zdravé lesy s přirozeným druhovým složením, bez holosečí, přemnožené zvěře a s podílem odumřelého dřeva mají velký potenciál zadržovat vodu v krajině. A jsou nakonec potřebné i pro udržitelnou produkci dřeva.
Podle Hnutí DUHA úřad ministra Richarda Brabce snižuje vlastní ambice a ochranu přírodních procesů ponechává v rovině analýz a prověřování možností bez jasných, konkrétních řešení. Ochránci přírody po ministerstvu požadují, aby vybralo konkrétní, rozlohou významná území, která reprezentují naši přírodu, a ponechala je svobodnému, nerušenému vývoji, což požadují tři čtvrtiny českých občanů.
Ochránci přírody upozorňují, že území s divokou přírodou jsou důležitá pro adaptaci na změnu klimatu. Jen díky územím divokých lesů můžeme sledovat dopady klimatických změn na lesní ekosystém a tím i lépe plánovat udržitelné hospodaření v hospodářských lesích. Bez přirozených lesů nemůžeme ověřit správnost vědeckých modelů, jak příroda reaguje na klimatické změny.
Adaptační plán obsahuje konkrétní návrhy a termíny, co je potřeba v životním prostředí, hospodářství a veřejné správě zlepšit. Schválení škrtů navržených Jurečkovým úřadem a absence úkolů pro rozšíření divočiny by z něj však udělaly polovičatý dokument, tvrdí Duha.
Jurečka: slova mluví, mlčí činy
Ministr zemědělství Marian Jurečka na kritiku zareagoval vstřícnými výroky vůči přední české ekologické organizaci. „Dobře totiž víme, že nejvíce vody udržíme v krajině především dobrým hospodařením zemědělců a lesníků. Náš rezort byl první, kdo se začal problematikou sucha zabývat z dlouhodobějšího hlediska," uvedl.
Hnutí DUHA výroky ministra Jurečky přivítalo. Ale žádá, aby se promítly do konkrétního politického postoje. Eliška Vozníková z Hnutí DUHA uvedla: „Pokud pan ministr Jurečka myslí svá slova vážně, stáhne v pondělí na vládě dosavadní připomínky svého úřadu, které požadují vyškrtnout přírodě blízké lesní hospodaření a revitalizaci vodních toků. Jinak to byla jen slova do větru."
Ekologové také požadují, aby se ministr Jurečka postaral se o to, že jeho úřad přestane prosazovat změny, které omezují přírodě blízké hospodaření v lesích, revitalizace vodních toků a další přírodě blízké postupy, jež skýtají největší naději na udržení dostatku vody v krajině a zdravých lesů.
Hnutí Duha upozorňuje, že ministerstvo zemědělství v rozporu s deklaracemi Mariana Jurečky trvá na vypuštění úpravy lesního zákona tak, aby umožnil hospodaření výběrnými způsoby namísto holosečí a odmítá i dílčí ústupky. Brabcovo ministerstvo například prosazovalo zrušení výjimky z lesního zákona na dvouhektarové holoseče na příkrých svazích, ale Jurečkův úřad to odmítlo.
Ministerstvo životního prostředí také požadovalo, aby smrky nebyly vysazovány v nižších polohách, kde vinou oteplování klimatu hynou, ale Jurečkův úřad to rovněž rozporoval. Ministerstvo řízené nyní Marianem Jurečkou také už dvacet let odkládá novelu klíčové vyhlášky, která by změnila minimální zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin, to jest listnáčů a jedle.
Adaptační plán obsahuje konkrétní návrhy a termíny, co je potřeba v životním prostředí, hospodářství a veřejné správě zlepšit. Vládní schválení škrtů navržených ministerstvem zemědělství a absence garantovaných území pro volný vývoj přírody by z něj však udělaly polovičatý dokument, který by ohrozil krajinu a její schopnost reagovat na opakující se sucha či povodně, uzavírá Duha svou kritiku.
