Pořad: Nedej se
Redaktor
--------------------
Les, tento unikátní ekosystém lidé odjakživa považovali za magický a pohádkový. Jeho ticho bylo balzámem na uši a jeho krásy, pohlazením po duši. Skrytý život stromů i napínavá dramata lesních obyvatel fascinovaly přírodovědce lačné poznání. Takový byl kdysi i Kunratický les - jeden z největších lesních celků na území pražské metropole. Ročně ho navštíví neuvěřitelný milion návštěvníků. Je to symbolický kontrast dvou světů - světa přírody a světa lidí, který se neustále proplétá a proměňuje. V Kunratickém lese vznikl unikátní ekosystém, kde se místo živočišným druhům daří poddruhům člověka kulturního. Zatímco velkých savců v něm ubývá, v lese se objevují druhy nové - člověkoběžec, člověkocyklista, člověkopes, člověkotulák, člověkovědec.
osoba
--------------------
No, má to k 600 wattů.
redaktor
--------------------
Jsme svědky vzniku nové formy lesa, z níž zvířata prchají do města před lidmi a lidé před městem do lesa. Stromy zatím zůstávají, protože nemají nohy. Pokud by je ale měly, možná by už také dávno odešly. Ani dnes tato prastará touha sounáležitosti neutichá. I nadále máme hlad po lese.
Jan POKORNÝ, klimatolog, ENKL, o.p.s. Třeboň
--------------------
To je mladej dub, ono je to všechno bohužel, aha, ta tráva má 13 a tohle má přes 20, kolem 20 na tom sluníčku. Hledíme na dub, který právě dostal listy a ten průměr jeho koruny bude kolem 10 metrů, takže on zaujímá plochu nějakých 300 čtverečních metrů a začne s ním proudit voda a ten dub vydá za den nějakých 200, 300 litrů vody, čili ten bud chladí tím, jak se ta voda vypařuje. Hledíme na satelitní snímek Prahy z léta a je škála teplotní od 16 stupňů, což je modrá, až do červené, což je 40 stupňů a vidíme jak právě Kunratický les, Olšanské hřbitovy, Klánovický les, Divoká Šárka jsou chladné. Chladná je Vltava, chladné jsou ty Olšanské hřbitovy a jinak ty teploty v tom samotným městě jsou ke 40 stupňům, zatímco ty lesy mají povrchovou teplotu i pod 20 stupňů. Takže 20 stupňů teplotní rozdíl díky vegetaci a díky tomu vypařování vody. Ty rozdíly mohou být 50 stupňů na té suché ploše a 20 stupňů potom pod tím stromem. Sluneční záření se měří ve wattech na metr čtvereční. Teď je trošku opar, ale je tady kolem 730 až 760 wattů na metr čtvereční. To znamená, že na dva metry nám jde tolik záření, jako je dobrá varná konvice a na jeden kilometr čtvereční jde něco, jako je dobrá uhelná elektrárna a my podle toho, co tomu sluníčku nabídneme, tak ta energie udělá. Když mu nabídneme suchou plochu, tak se ta suchá plocha ohřeje a nahoru letí horký vzduch, který bere všechnu vlhkost z okolí a vysušuje. Když mu nabídneme les, vegetaci, ovocný sad, tak většina tý sluneční energie se uplatní na růst rostlin a výdej vody, to znamená, na klimatizaci. Takovej hektar lesa jsme vyjádřili, tuším, na desítky milionů korun. Kdybychom to měli jenom platit těm, elektřinou za ty přístroje, ale my to nepořídíme, my to neumíme. Takže ta hrubá fyziky, kterou jsem popsal, ta je provázená ptačím zpěvem, ti ptáci v tom mají hnízdo, ta je provázena uvolňováním, my tomu říkáme volatilní organické látky, oni voní a nejen, že voní, oni jsou antidepresivy, takže farmacie od nich někdy opisuje. Ten les, když do něj jdeme, to není jenom psychický vjem, to je opravdu fyzikálně chemicky vysvětlitelný, co všechno nám poskytuje.
osoba
--------------------
Kunratický les se mi líbí hlavně proto, že je to les. Mě moc nebaví běhat v ulicích.
osoba
--------------------
No, já jsem tady poprvé a mně se tady líbí. Je to tady pěkný, ta příroda, i ten čerstvej vzduch.
osoba
--------------------
A já jsem celý život pod zemí dělal, jo, stavěl metra, tady, 45 let pod zemí, tak prostě to musíte vydýchat.
osoba
--------------------
Tak musíme užívat.
osoba
--------------------
Tak je to hlavně jakoby dostupný v Praze, že jo, že všude je člověk moc daleko a my nebydlíme ani v Praze, máme tady práci kousek, takže je to nejblíž a přitom to je docela jakoby velkej prostor.
osoba
--------------------
Mně se líbí ta možnost, že to tady prostě je, že to existuje, že ti developeři, kteří jsou všude tady, ti žraloci, že to ještě nestačili všechno zabrat.
osoba
--------------------
Je to fajnový místo. Rád sem chodím běhat každý ráno.
osoba
--------------------
Kunratický les je nedocenitelný poklad tady v okolí, protože my bydlíme pár kroků odsad a je to možnost každý den trošku změnit prostředí.
osoba
--------------------
Tak Kunratický les je super, protože je to jediný pořádný les v Praze.
Jiří SÁDLO, botanik, Akademie věd ČR
--------------------
Metro Roztyly a když se člověk otočí, Krčskej les, čili Kunkratickej. A teďka se budeme dívat, kdy přijde první známka lesa. No, tak tady jsou dva duby, ale, jak vidíte, to jsou nějaký sloupovitý kultivary, ty nemají s lesem nic společnýho. Ty spíš do zahrady nebo do parku, ale támhle něco vidím. Tohle je mirabelka, čili špendlík. A podívejte se, jak vypadá, kulatej, jak když ho zahradník zastřihl. No a ten zahradník, to byla srnka a tajhle to vidíme. Opravdu ohryzaný, ohryzaný větvičky z minulýho podzima nebo ze zimy, jak to ty srnky pěkně, pěkně zastřihujou. Teďka přicházíme k lesu a sem napálili hradbu dřínovýho křoví, to je ovšem svída dřín, čili svída bílá ze Sibiře, čili opravdu jako prostě parková dřevina. Zkrátka tady máme úplně pestrou směs od těch původních dřevin, přes ty, který jsou sem rovnou vysazený a čekají, jestli se jim podaří zplanět, až po starý gaunery, jako je akát, který už to tady mají všechno obšáclé a vědí, jak v tom lese přežívat a dále se šířit. Z hlediska funkce je to úplně jedno. Mějme tady rádi stejně akát a všechny ty nepůvodní druhy, jako ty původní. Ježíšmajrá ..., pozdě bude zejména, až se definitivně rozmůže ta móda, že skutečně místo zeleně stačej ty nekvalitní náhražky. Tato móda, až jako prostě převáží nad tím, že tohle to je docela jako hezký prostředí a začne se říkat: "No, ale to by se mělo zkulturnit," jo, potom bude opravdu konečná. Ta předměstská příroda je zásadně přírodní v tom smyslu, že nabízí to neočekávaný. Nefunguje tak na jedný straně ani ten vypucovanej, vypiglovanej parčík a nefunguje tak vlastně ani ta předem zpracovaná rezervace s tou ideou divočiny, což by byl ten třetí extrém, který taky není v tom městským prostředí ten, ten nejšťastnější. Jednou už ten les se ocitnul ve městě a my se nějak nedokážeme, kromě, dejme tomu, chráněnejch území, ale to není tento případ, odpoutat od toho, aby v tom rostly městský kytky, včetně městskejch plevelů. Prosím, tohle to je štětka chlupatá.
redaktor
--------------------
Kunratický les je zalesněná souvislá plocha, přibližně 300 hektarů na území hlavního města Prahy, která se nachází na území Kunratic. Les je izolován od jiných lesních ploch městskou zástavbou, což neumožňuje volnou migraci živočišných společenstev. Jeho značná část je tvořena přírodní památkou Údolí Kunratického potoka. V jihozápadní části nedaleko Vídeňské ulice se nachází zřícenina gotického Nového Hradu, který zde byl vystavěn na rozkaz krále Václava IV. Ten na hradě také 16. srpna 1419 zemřel. Nachází se zde taktéž celá řada zvířat jako jezevec lesní a veverky, z ptáků jsou zde jinde vzácné žluny šedé, hojné jsou soudky, strakapoudi a brhlíci, z bezobratlých se zde vyskytují například střevlíčci, 44 druhů tesaříků nebo dřepčíci. Motýly jako nesytka dubová, vzpřímenka habrová, třásníček bílý či kropenatec vřesový.
osoba
--------------------
Co se týče kácení a pročišťování tady lesa, už by mohli přestat, nicméně dělám ve školce, takže s dětma se taky snažíme tady bejt pomalu třikrát za týden a vždycky tady prostě nějaký ty vozy a ta těžba tady probíhá, no, prořezávání a odklízení.
osoba
--------------------
No, nejsem schopna to posoudit, jestli je to dobře, nebo špatně.
osoba
--------------------
Je mi líto, že už je tak osekaný ze stran, že je opravdu všude slyšet cesta.
osoba
--------------------
Už je toho trošku moc, i kvůli těm laním a srnám, že jo, protože nemají takový soukromí a jsou takový jakoby bojácný.
Dan FRANTÍK, oddělení péče o zeleň, Magistrát hl. m. Prahy
--------------------
Tak z toho majetku lesního, který má město, tak Kunratický les je nejzajímavější tím, že je vlastně největší ucelený les, který je v majetku města a zároveň je víceméně ze 100 % obklopený městskou zástavbou. Ještě před 20 lety byly části, které, kde na ně navazovaly nějaké louky, ale dneska už jsou tyhle ty plochy zastavěné, takže prakticky nemá přímý kontakt s volnou krajinou a druhá specifika, nebo druhé specifikum je v tom, že, že je skutečně velký na pražské poměry samozřejmě. Mimochodem je to daleko větší plocha, než tvoří všechny parky celopražského významu dohromady. Tohle to je vlastně nejstarší porostní mapa, to znamená vesnická mapa, a to je z ledna 1964, to znamená teda víc než 50 let stará mapa a zachycuje vlastně stav toho lesa, tak jak ho viděli taxátoři v tom roce 63, kdy tu mapu, kdy tu mapu dělali. Takže třeba za tu dobu porosty, které tehdy byly na začátku nějaké rozpracovanosti a obnovy, tak dneska jsou už v nějakém pokročilém stavu a porosty, které nebyly vůbec rozpracované, tak jsou dneska fakticky téměř všechny rozpracované tak, aby se vytvořil základ nějaké kontinuální obnovy, protože bez toho to prostě nejde. Jedna věc je, že samozřejmě jsou to rekreační lesy. To znamená, že tomu je přizpůsobeno všechno, od klasického hospodaření v lese, až po zajištění nějakých rekreačních funkcí, údržby cest nebo mobiliáře a tak. Druhá věc, která hodně ovlivňuje, je poměrně kritický přístup veřejnosti k zásahům, které v tom lese provádíme, což ale nám jakoby v zásadě nevadí, protože nás to vede k tomu hledat jiné způsoby hospodaření, než ty pasečné, to znamená, běžně se snažíme bez vzniku nějaké velké paseky nebo žádné paseky zajistit to, že se dlouhodobě v horizontu třeba 20, 40, 50 let obnoví ten starý porost vlastně za nový.
Tomáš VRŠKA, VUKOZ v.v.i., odbor ekologie lesa, Brno
--------------------
No, ta borovice je takhle bizarní pravděpodobně, protože muselo v průběhu života tý borovice dojít k tomu, že vlivem třeba ledový eroze prostě ty části toho podloží odpadávaly. Na extrémních stanovištích jsou prostě bizarní tvary a ty asi víc oslovujou společnost už prostě tou bizarností, tím, že to není symetrický, že jo, tím, že to není rovný, protože to je taková ta krása, co si myslím, že vnímá každej, ale v tom hospodářským lese je to prostě ta krása, kterou vnímá ten lesní hospodář. To znamená, když jako donese to kvalitní dřevo do tý společnosti, takže si pak člověk koupí bukový parkety, že jo, místo, aby si tam dal umělou hmotu, jo a úplně stejně si nechá udělat krásný dřevěný okno, ale na to potřebuje to slušný dříví, že jo. To si holt neuděláme tady z těch bizárů, který jsou krásný, a to je možná jejich větší hodnota, než cokoli jinýho, samozřejmě i ta enviromentální, to, že ony tady držej ten svah, že to není oderodovaný totálně. Bez těch stromů by to tady fakt byla jakoby poušť a sjíždělo by to a erodovalo by to mnohem rychleji. No, cílem je vyrobit vývrt o průměru 5 milimetrů. Je potřeba, aby, pokud možno, cílil na střed stromu a až ten vývrt vytáhneme, tak ho můžeme zanalyzovat, a to nejen z hlediska věku, ale řady dalších vlastností, tak jak to už dneska v laboratořích lze, jo. Tady je vlastně vidět jeden a půl milimetru velký přírůsty v tom prvním období, a pak je vidět tady po nějakejch 2, 4, 6, 8, 10, 4, 6, po nějakých 18 letech se najednou ten přírůst zpomaluje, protože ty letokruhy mají poloviční šířku než ty z toho ranýho období a vlastně v tom, teď v těch posledních letech už jsou ty přírůstky úplně minimální. Já si myslím jako, že to je, aspoň na ten první pohled to je prostě pod sto let. No, teď jsme to dali těsně vedle středu, takže to je dobrý. Ten starej strom, pro mě je to symbol jakoby kontinuity, vztahu člověka k tomu místu a samozřejmě ty stromy mají obrovskou hodnotu biologickou. Právě ty, takový ty odumírající, to znamená, ještě živej, ale část vlastně toho tělesa stromů už je úplně odumřelá, tak tyhle ty stromy vlastně hostí největší nebo nejrozmanitější spektrum, nejenom brouků, ale i třeba těch, těch hub, o kterých se toho tolik nemluví, že jo, nejsou vnímaný jako něco důležitýho, ale je to úžasně pestrej svět a to, to jsou jakoby ti nositelé tý biologický rozmanitosti v krajině. Vlastně, jak je to obestavěný úplně celý, tak, který město má takhle velkej kus vlastně dneska uvnitř v intravilánu, že jo? Z mýho pohledu ta Praha je tak velká, že tohle je úplně úžasný to mít uprostřed města, no.
redaktor
--------------------
Kdysi v lese bojovala zvířata o potravu a o přežití, dnes se tu odehrávají jiná dramata - volně pobíhající psi majitelů plaší poslední srny a loví zajíce, cyklokrosaři dělají vrásky archeologům, protože ničí cenné zbytky husitského opevnění, chodci se bojí nočních běžců s čelovými baterkami. Některé druhy ptáků nemají klid na hnízdění, v lese se objevuje stále více odpadků po příležitostných opilcích.
osoba
--------------------
Co se mi nelíbí, je to, že občas je tady nepořádek kolem košů. Chtělo by to, aby se o to městské služby trošku víc staraly.
osoba
--------------------
A tím, že se asi všude kolem staví nový byty, tak celkem se dá čekat, že tu bude i víc a víc lidí, no.
osoba
--------------------
Na jedný straně bych řekla, že by to chtělo míň lidí, ale my jsme mezi nima. Takže já se nikomu nedivím, že sem utíká.
osoba
--------------------
No, jestli je něco, co by mě tady štvalo, tak jenom někdy je tady samozřejmě až moc lidí, že jo. To člověk toho pejska nepustí, protože je tady plno cyklistů.
osoba
--------------------
Je tady spousta lidí, kteří jezdí na kole. To my teda taky, musím říct, docela vadí, že jezdí poměrně dost rychle.
osoba
--------------------
Jo a je to, je to ...
osoba
--------------------
Je fakt, že tady choději hodně lidi se psema a nemají je třeba na vodítku.
osoba
--------------------
No, to je trošku problém, no.
osoba
--------------------
Já vím, že ti psi se taky potřebujou jako proběhnout.
osoba
--------------------
Mě tady štvou zejména pejskaři, kteří nedávají pozor na psy.
osoba
--------------------
Spousta psů je tady bez vodítek, to je pravda.
osoba
--------------------
Jsem rád, že tady můžou psi na volno, to je super, protože ne všude po Praze můžou a tady to celkem jde, takže, takže dobrý.
osoba
--------------------
Ale ono plno lidí si neuvědomí, že když jakoby to zvíře běží a sice tu srnku jenom chytá a nic jí neudělá, takže vlastně tu srnku to může jako uštvat, to jsem teďka slyšela, že se jako řeší v poslední době.
osoba
--------------------
Ale je fakt, že dřív jsem potkával večer třeba nějaké laňky nebo tak něco a teďka už je to míň, no.
osoba
--------------------
Je hezký tady slyšet ty ptáky a prostě ty zvířata. Je škoda, že odsud jako utíkají.
osoba
--------------------
Typický provokatér muflon. Se postaví v tý lajně mezi náma a ještě se vystavuje.
Václav NEJMAN, Lesy hl. m. Prahy
--------------------
Mufloní zvěř v Kunratickém lese byla sem dána v 60. letech a žila tady dlouhou dobu, ale protože les byl postupně obestaven sídlištěm, tak hledala úniku před stále vyšší a vyšší návštěvností, zvláště pak před volně pobíhajícími psy a proto v děravým plotu Thomayerovy nemocnice našli spásu v tamějším areálu, kde vlastně našli klid a pohodu a dostatek i jídla a zdržují se tam vlastně do dnes a nemají tam žádnou potřebu vlastně chodit do lesa, s výjimkou vlastně pár období v roce. Takže lidé, co začali bydlet v blízkosti Kunratického lesa, už ten název "les" berou pouze jakoby takovej přídomek a už to neberou opravdu jako les. Berou to spíš jako park. Proto se tady stávají bohužel dosti často incidenty, že volně pobíhající pes, který má v sobě pud lovce, nějakýho živočicha zabije. Nedávnej incident, kdy prostě volně pobíhající pes, co byl v areálu Kunratickýho lesa, zaběhl skrz plot do Thomayerovy nemocnice a usmrtil během víkendu sedm muflončat. Tak současný stav muflonů v Thomayerově nemocnici je asi přibližně 80 kusů, což je dosti neúnosný stav na velikost areálu, i vedlejšího lesa, jako je Kunratický les. Proto jsme vlastně přistoupili na základě vlastně povolení od Magistrátu hlavního města Prahy k odchytům těchto muflonů a odchytáváme především mladou zvěř a hlavně samičí tak, aby ta populace dále nenarůstala.
Beta JUŘIČKOVÁ, Lesy hl. m. Prahy
--------------------
Stará zavelela, všechno to stálo ... byly tam keře a pryč ...
osoba
--------------------
Dobrý.
Beata JUŘIČKOVÁ, Lesy hl. m. Prahy
--------------------
Ty muflončata a muflonky jsou vlastně jakoby matky nebo jakoby vlastně příčina toho jako, proč se jasně rodí, proč je tady čím dál víc těch muflonů, proto hlavně kvůli té redukci, že jo, lovíme ty, ty samice.
Václav NEJMAN, Lesy hl. m. Prahy
--------------------
Mufloni v Thomayerově nemocnici jsou vnímáni pozitivně především pacientama, jo, má to pro ně jasnej prostě léčebný účinek, že prostě kus přírody můžou pozorovat takhle a mezi tím se tam léčit. Bohužel zase má to ten druhej dopad, a to je ten, že ta, jak to stádo je na tu nemocnici moc velké, tak tam dochází prostě k likvidaci veškerých prostě záhonů, veškerých dřevin a zároveň prostě k znečišťování chodníků a ke střetům třeba s projíždějícíma sanitkama, který prostě vezou zraněné pacienty. A díky tomu vlastně je potřeba nastolit určitou rovnováhu a ten stav zvířat proto snížit na úměrnou mez.
Beata JUŘIČKOVÁ, Lesy hl. m. Prahy
--------------------
Hele, už se ..., vrávorá, vrávorá. Padá tam, už tam uléhá, lehá. Už byl celkem nalomený ...
osoba
--------------------
Zkuste to, zkuste to spodem, jo a já jdu ...
osoba
--------------------
To řešíme tak, že vlastně to zvíře uspíme a dáme do převozní bedny a okamžitě se probudí. Tím pádem vlastně nebezpečí to, že by ty látky, co, co dostalo, ty uspávací, mu nějak uškodily, jsou vlastně totálně minimální nebezpečí, oproti třeba, já nevím, když se uspí zvíře, tak se to třeba převáží uspaný celou dlouhou dobu a je tam velikánský riziko, že třeba může uhynout. To se nám nestává. Slyšíme, už je fit. Tak jdeme na další.
redaktor
--------------------
Je noc. Krajinu zahalila tma a příroda se ukládá ke spánku. Jen kulturní poddruhy člověka oko nezamhouří. Troubením a řevem upozorňují na svoji zdatnost a vytrvalost. Halekání se nese kilometry daleko. Samci tak varují soky, aby se neodvažovali dál. Samičky jsou přitahovány těmi nejhlasitějšími projevy. Pouze nejsilnější z nich vydrží toto tempo po celou noc.
