Nejznámější vězeň borské věznice a čestný občan Plzně. I tak se může zhoupnout lidský život. Prezident Václav Havel, který v neděli zemřel, zanechal v plzeňském regionu těžko přehlédnutelnou stopu.

Nejsem dobrodruh, nejsem člověk s dobrodružnými sklony, a přesto jsem měl velmi dobrodružný život. Pravděpodobně proto, že tomu chtěly dějiny, a nikoliv proto, že jsem to chtěl já. Uvedu jenom jeden paradox. Já jsem určitou část svého života prožil zde v Plzni na Borech za to, že jsem se zasazoval za lidská práva. A nyní za totéž zde dostávám cenu.

Takto mluvil Václav Havel, když v roce 2009 převzal v Plzni Cenu 1. června. Bylo to v roce 20. výročí pádu komunismu. Cenu, která připomíná plzeňskou revoltu z roku 1953, město uděluje osobnostem, které hájily lidská práva a principy demokracie.

Havel, který strávil dlouhé měsíce v 70. i 80. letech ve slavné věznici na Borech, získal už krátce po revoluci v Plzni čestné občanství, což je nejvyšší ocenění, které město uděluje. Bylo to 6. května 1990 v rámci obnovených oslav osvobození města americkou armádou. Do Plzně tehdy přijel s americkou velvyslankyní Shirley Temple Blackovou. Byly to první oslavy po více než 40 letech a podle mnoha pamětníků dodnes ty nejsilnější, které Plzeň zažila.

Do Plzně v uplynulých dvaceti letech nejpravidelněji přijížděl jako divadelník: opakovaně navštívil festival Divadlo, členem jehož čestného předsednictva byl. Naposledy přijel v roce 2009, kdy Jihočeské divadlo z Českých Budějovic uvádělo na festivalu jeho hru Odcházení. Ta byla i v repertoáru plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla. Plzeňské uvedení v roce 2008 bylo čtvrté v zemi a Václav Havel k němu natočil scénické poznámky, které zaznívaly při představení.

Jednou z významných návštěv prezidenta Havla na Plzeňsku byla ta ze srpna roku 2000, kdy pobyl v Mariánské Týnici, Manětíně a Rabštejně na severním Plzeňsku. V souvislosti s chystanou konferencí Tvář naší země tehdy upozornil, že Česká republika má velké problémy s vylidňováním venkova, protože společnost preferuje krátkodobé zisky před ziskem dlouhodobým. Řekl, že po deseti letech svobodného vývoje státu chybí jasná představa o budoucnosti. Jako příklad nešetrného zacházení s krajinou uvedl rozsáhlé oblasti na okrajích velkých měst, které pohlcují obchodní a průmyslové zóny.  Havlův hlas proti pilám dřevorubců na Šumavě

I když se v posledních letech Václav Havel vyjadřoval k veřejným věcem už značně sporadicky, výrazně byl slyšet jeho hlas v souvislosti s Plzeňským krajem, když podpořil výzvu k záchraně Národního parku Šumava. Byl jedním z jejích signatářů a připojil se k nové platformě ŠumavaPro.

"Situaci, kdy v nejcennějších částech národního parku mají určovat vývoj pily dřevorubců místo divoké přírody, považuji za skandální," uvedl Havel. Už loni v listopadu vyjádřil své stanovisko k této oblasti v otevřeném dopise premiérovi a evropským politikům. Dopis Havel podepsal s dalšími osobnostmi, a podpořil tak plán, aby na Šumavě vzniklo takzvané Divoké srdce Evropy, tedy oblast, kde se bude příroda vyvíjet zcela bez zásahu lidí.