Příbram – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) v současné době připravuje pro ministerstvo životního prostředí odborné podklady, jak zajistit ochranu území Brd po zrušení vojenského újezdu.

Optimální způsob ochrany území by měl být v rámci ministerstva životního prostředí vybrán do konce tohoto roku.

„Rozhodnutí o nejvhodnějším způsobu ochrany nebylo dosud učiněno, takže podklady jsou zpracovávány pro dvě základní alternativy ­ ochrana území vojenského újezdu sítí maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) s možností vyhlášení přírodního parku a další alternativou je ochrana širšího území reprezentativní části území Brdské vrchoviny, zahrnujícího kromě vojenského újezdu i části Třemšínska v kategorii chráněná krajinná oblast,” sdělil František Pojer z AOPK.

Ministerstva obrany a životního prostředí svolávají starosty dotčených obcí a projednávají s nimi budoucnost Středních Brd. Poslední schůzka byla v Jincích v pondělí. Najednání se řešily katastry na území současného vojenského území podle stavu v roce 1949 a přičlenění katastrů už neexistujících obcí ke katastrům sousedních, existujících obcí. VJincích se začala řešit i choulostivá otázka možného zprůjezdnění účelové komunikace Zaječov – Obecnice.

Rozhodující pro katastry je rok 1949. Stejně tak i pro případné nároky na vrácení lesů některým obcím.

Podle návrhu ministerstva obrany by připadly všechny komunikace státnímu podniku Vojenské lesy a statky ČR.

Naschůzce také bylo řečeno, že od 1. ledna 2012 dojde k omezení výcviku Armády ČR, konkrétně na pěchotní střelnici Bahna a na Kolvíně. Od1. dubna 2012 bude v Jincích zřízena pyrotechnická asanační jednotka. Vúnorumá být další schůzka, na níž by už prý mělo dojít ke konkrétnímu usnesení. Názory na zrušení újezdu rozdělily obce sousedící s vojenským újezdem. Zatímco obce na Příbramsku jsou většinou pro zachování újezdu, obce na druhé straně Brd volají po jeho zrušení.

Jak se na to vše dívá Jan Hamáček, poslanec za ČSSD, který se letos stal stínovým ministrem obrany? Položili jsme mu několik otázek.

 

* Ministr obrany A. Vondra v dubnu oznámil záměr zrušit Vojenský újezd Brdy a zmenšit rozlohu ostatních vojenských újezdů. Souhlasíte, jako ministr obrany stínové vlády ČSSD s navrženým řešením a postupem redukce vojenských újezdů?

Návrh snížit rozlohu vojenských újezdů v České republice není nijak nový, přišli s ním ministři obrany v době, kdy vládu vedli premiéři ze sociální demokracie. Já s potřebou zmenšit rozlohy újezdů souhlasím. K navrženému postupu mám ale řadu výhrad. Ve Vojenském újezdu Brdy mohou v jako jediném v České republice plnohodnotně cvičit dělostřelci, nerušil bych ho. Brdy jsou navíc zdrojem kvalitní pitné vody uprostřed Čech a zejména v dnešní době je třeba přihlížet i k dopadům na životní prostředí. Současné pokusy o parcelaci a změnu katastrů Vojenského újezdu Brdy se mi tedy určitě nelíbí. Jakákoliv změna by otevřela prostor pro pronikání nejrůznějších developerů na území Brd a tím by došlo i k nenávratnému zničení dosud zachovalé brdské přírody. Tomu, kdo se něčeho podobného nebojí, bych doporučil, ať se podívá, jak dopadlo po odchodu vojáků Ralsko a jak je nyní zdevastované.

* Formulace „Do roku 2015 bude snížen počet vojenských újezdů a jejich rozloha tak, aby odpovídaly reálným potřebám ozbrojených sil ČR” je obsažena v Bílé knize o obraně, kterou schválila Vláda ČR 18. května 2011. Bílou knihu o obraně před jejím schválením vládou projednával výbor pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, jehož členy jsou i opoziční poslanci. Je tedy na záměru zrušit Vojenský újezd Brdy a zmenšit rozlohu ostatních vojenských újezdů shoda mezi vládou a opozicí?

Jak jsem již říkal,ČSSD se s vládou na tom, že je potřeba zmenšit rozlohu vojenských újezdů u nás, shoduje. Lišíme se ale na postupu a na tom, že by se měl zrušit právě Vojenský újezd Brdy. Jsou u nás vhodnější a méně využívané prostory, které by armáda mohla opustit prakticky ihned a kde by nehrozilo tak velké riziko poškození životního prostředí. Například Vojenský újezd Boletice, který je z hlediska výcviku vojsk méně vhodný než Brdy. A dalším důvodem pro zachování Brd je i to, že se zde nachází utajované armádní pracoviště, které by v případě krize hrálo mimořádně důležitou roli při obraně vlasti. Jakkoliv zmenšovat vojenský prostor kolem tohoto pracoviště považuji za krajně nezodpovědné.

* Ministerstvo obrany argumentuje, že zrušením Vojenského újezdu Brdy uspoří asi 70 milionů korun ročně. Náklady na pyrotechnickou asanaci a další výdaje spojené s rušením vojenského újezdu však podle různých odhadů mohou přesáhnout miliardu korun. Není to poněkud drahá úspora? A není v důsledku prosazované vyhlášení CHKO Brdy jen „přelitím” nákladů z jednoho ministerstva na druhé?

Ano, zrušením Vojenského újezdu Brdy armáda nic neušetří. Pokud se ovšem ministr Vondra nebude snažit přelít zodpovědnost za likvidaci pyrotechnické zátěže území na kraje. Ostatně, podobně se tak stalo i v případě již zmíněného Ralska. Pokud jde o náklady spojené s provozem Vojenského újezdu Brdy, pak částku 70 milionů korun považuji za přehnanou. Mimochodem, na území Brd velmi dobře hospodaří Vojenské lesy a statky, které mají nemalé výnosy ze zdejších lesů. Pokud vím, dřevo z brdských lesů je velmi kvalitní a je o něj zájem. A obávám se, že právě zde je pravý důvod, proč Vondrovo ministerstvo usiluje právě o zrušení Vojenského újezdu Brdy. Brdské lesy možná představují lákavou kořist pro některé podnikatelské skupiny napojené na ODS.

* Bude ČSSD v parlamentu hlasovat pro návrh zákona o zrušení Vojenského újezdu Brdy?

Zatím neznáme všechny podmínky, za jakých by vláda zrušení újezdu mohla navrhnout. Proto je předčasné hovořit o tom, jak by hlasovali sociálně demokratičtí poslanci a senátoři. Ale za současné situace a s vědomím všech negativních důsledků, které by zrušení Vojenského újezdu Brdy mohlo přinést, sám za sebe říkám, že bych byl proti.

* Pokud by tento zákon nebyl přijat do konce tohoto volebního období a „spadl” by k řešení příští vládě, v níž byste vy byl ministrem obrany, jak byste s celou záležitostí naložil? Převzal a dokončil byste řešení navržené A. Vondrou? Nebo byste postupoval jinak? Jak?

Jako stínový ministr obrany za sociální demokracii říkám, že redukce rozlohy vojenských újezdů v České republice je nutná. Souhlasím proto se zmenšováním rozlohy stávajících újezdů a rovněž i s případným zrušením jednoho výcvikového prostoru. Podle mého názoru by to ale neměly být Brdy, nýbrž Boletice. Ty považuji z hlediska výcviku vojsk za nejméně příhodné.

* Ministerstvo obrany prosazuje, aby ještě před zrušením vojenského újezdu vznikla v Brdech chráněná krajinná oblast. Provoz chráněné krajinné oblasti by každoročně vyžadoval další náklady ze státního rozpočtu. Přitom k zabezpečení ochrany cenných lokalit by stačilo vyhlásit síť maloplošných zvláště chráněných území, doplněnou ochranou krajinného rázu vyhlášením přírodního parku. Kombinace těchto nástrojů spolu s nástroji územního plánování by v Brdech zajistila zhruba stejný stupeň ochrany jako CHKO, ale s menšími náklady. Existují názory, že skutečnou motivací ministerstva obrany pro zřízení CHKO je to, aby na dosavadních dopadových plochách mohly být vyhlášeny první zóny CHKO se zákazem vstupu, čímž by se nemusela provádět pyrotechnická asanace. Je to podle vás správné řešení? Nebylo by korektnější nevymlouvat se na ochranu přírody, ale buď provést řádnou asanaci, anebo, není­li to možné, tak zakotvit zákaz vstupu do oblastí ohrožených municí přímo do zákona, jímž bude újezd případně zrušen?

Podle informací, které mámk dispozici, se z hlediska ochrany přírody nejvzácnější rostlinná a živočišná společenstva v Brdech vyskytují na odlesněných plochách. Ty jsou rovněž místem,kam při cvičeních dopadá nejvíce vojenské munice. Tyto plochy vznikly jako důsledek vojenské činnosti a zjednodušeně řečeno bez střelby z těžkých zbraní ­ dělostřelectvo, letectvo ­ by došlo k jejich zarůstání a postupné přeměně na les. Udržovat cíleně odlesněné plochy bez vojenské činnosti, a současně aniž by došlo k odstranění nevybuchlé munice, to je v podstatě nesplnitelný úkol. Nebo úkol mimořádně nákladný. Střelnice v Brdech je jednou z nejstarších u nás a rostliny i zvířata měli dost času na to, aby vytvořili zdejší unikátní biotop. Vojenskou činnost považuji v současné době za jedinou možnost, jak tento biotop zachovat i budoucím generacím. Zjednodušeně řečeno, pokud vojáci přestanou v Brdech střílet, dojde k postupné přeměně cílových, odlesněných ploch zpátky na les. Podobný vývoj můžemev současné době sledovat například na cílových plochách v bývalém vojenském újezdu Dobrá Voda nedaleko Prášil. Zde, na bývalých střelnicích v údolí Křemelné postupně vzniká nový les, ve kterémmimojiné postupně zarůstají vzácné lokality se vzácnými rostlinami. Postupně zde vzniká neprostupný les. Zákaz vstupu na výše popsaný stav přírody podle mého názoru nemá vliv. Naopak, právě z hlediska ochrany přírody považuji za důležité vojenskou činnost v Brdech zachovat.

* Veřejnost se obává možné nežádoucí výstavby na území zrušeného vojenského újezdu a volá po jakési „stavební uzávěře”. Nebylo by nejjistějším způsobem, jak Brdy uchránit nežádoucí výstavby, prohlásit i do budoucna území zrušeného újezdu za „objekt důležitý pro obranu státu”. V takovém případě by ke všem územním a stavebním rozhodnutím byl nutný souhlas Vojenské ubytovací a stavební správy. Jaký je váš názor na takové řešení?

Víte, to je takový velmi krkolomný způsob, jak chránit něco, co se dá zachovat daleko jednodušším způsobem. Podle mne je současný režim v Brdech velmi dobrý jak z hospodářského hlediska, tak i pro zachování zdejší přírody. A především je nynější stav vhodný pro zachování Brd jako zásobárny kvalitní pitné vody. Mimochodem, ministerstvo zemědělství nedávno vyhlásilo záměr budoucí výstavby několika nových nádrží na pitnou vodu. To by znamenalo velké finanční náklady a na mnoha místech i rozsáhlou devastaci krajiny. V Brdech přitom máme k dispozici velké zásoby velmi kvalitní pitné vody. A tyto zásoby hodlá jiné ministerstvo, tedy ministerstvo obrany, svými nezodpovědnými plány ohrozit. To skutečně považuji za absurdní.

* Měl jste možnost nahlédnout do dokumentu, který není veřejnosti na rozdíl od Bílé knihy zpřístupněn veřejnosti a týká se zmenšování újezdů a zrušení toho v Brdech? Váš stranický kolega a starosta Příbrami Josef Řihák požadoval po ministru Vondrovi, aby mu tento dokument byl předložen, aby se vůbec dozvěděl konkrétní důvod, který vedl ministerstvo k rozhodnutí vybrat právě Brdy.

Konkrétní důvody, které vedou ministra Vondru k návrhu zrušit Vojenský újezd Brdy, podobně jako kolega Josef Řihák neznám. A stejně jako on bych se s nimi docela rád seznámil. Očekávám, že ještě než nám vláda definitivně oznámí svůj záměr zrušit Vojenský újezd Brdy, předloží návrh členům výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny a bude s poslanci podrobně diskutovat všechny aspekty. Je ale ovšem také možné, že se od Nečasovy vlády dočkáme podobného diktátu, jaký předvedla při nedávném schvalování reforem. Ato by v tomto případě mohlo mít následky i pro bezpečnost země.

* Donesly se k vám informace nebo požadavky obcí z okolí újezdu? Je známo, že středočeské obce příliš nevítají rušení újezdu na rozdíl od těch z Plzeňska, které si přejí vracet katastry.

Ano, znám názory jak Středočechů, tak i starostů obcí z Plzeňska. Je poměrně zajímavé, že návrhy nové parcelace Brd a požadavky na změnu katastrů pocházejí především od starostů z řad ODS(například Strašice, Spálené Poříčí a další), kteří byli tolik aktivní v propagaci zamýšlené výstavby amerického radaru v Brdech.

* Jak vnímáte požadavky obcí, které chtějí vracet katastry? Souhlasíte s tím? Nebylo by lepší už z pozice ochrany přírody, aby zůstalo území po opuštění armády jen v jednom kraji?

Hlavním zájmem pro budoucnost České republiky a pro zachování zásob pitné vody v Brdech by měla být ochrana přírody na území současného Vojenského újezdu Brdy. Z tohoto hlediska je jakákoliv parcelace zbytečná. A zároveň je z tohoto důvodu výhodné, aby celé území Vojenského újezdu Brdy zůstalo ve Středočeském kraji. Pokud ovšem budete chtít co nejvíce rozmělnit ochranu přírody a realizovat developerské projekty, o nichž už mnozí aktivisté zcela nepokrytě hovoří, pak je nová parcelace Brd první příležitost, jak naleptat celistvost území a otevřít cesty k postupné devastaci zdejší jedinečné přírody.

* Jako stínový ministr obrany máte zřejmě přehled o rozsahu využití a cvičení v jednotlivých újezdech v zemi, souhlasíte s tím, že Brdy patří k těm nejméně využívaným?

Bohužel. Pravděpodobně to ale přímo souvisí se záměrem ministra Vondry Vojenský újezd Brdy zrušit. Z hlediska výcviku vojsk totiž Brdy patří k jedněm z nejlepších prostor u nás. Anení to jen můj názor. Území Vojenského újezdu Brdy si velmi pochvalovali i vojáci armád NATO,kteří tu v minulosti několikrát cvičili. Myslím si, že Brdy by měly být zachovány a měli bychom je více nabízet k výcvikům vojáků NATO. Brdy, na rozdíl od ostatních újezdů, k tomuto mezinárodnímu využití mají nejlepší předpoklady. V jejich okolí je dostatek ubytovacích kapacit, je blízko do Prahy a Brdy jsou dispozičně velmi vhodné k simulaci nejrůznějších činností vojáků v mírových misích.

***

Jan Hamáček

Jan Hamáček (nar. 1978) je poslancem za ČSSD od roku 2006. Do roku 2010 byl předsedou zahraničního výboru Poslanecké sněmovny. Nyní působí jako jeho místopředseda a vedoucí Stálé delegace do Parlamentního shromáždění NATO. V letošním roce se stal stínovým ministrem obrany za ČSSD.