Ekologická organizace Greenpeace vyzvala Ústecký kraj a ministerstvo životního prostředí, aby začaly řešit kácení lesů v Krušných horách v blízkosti Horního Jiřetína na Mostecku. Organizace požaduje vytvoření chráněného území, v němž nebude možné zasahovat. ČTK o tom dnes informoval Lukáš Hrábek z Greenpeace. Les podle ekologů vlastní společnost I. H. Farm, která je spojená s finančníkem Pavlem Tykačem. Z informací, které ČTK zaslal krajský úřad, vyplývá, že se s vyhlášením požadovaného území počítá, úřad chce uzavřít s vlastníkem smlouvu. Pokud se smlouva neuzavře, budou podle úřadu zahájeny kroky k vyhlášení přírodní rezervace s totožným vymezením bezzásahové zóny.
Greenpeace kácení mapovala od podzimu. Oblast je domovem řady chráněných a vzácných rostlin a živočichů, jako jsou například sokol stěhovavý, holub doupňák a jestřáb lesní nebo brouci roháč obecný, tesařík alpský a kovařík fialový. „Přesto zde dlouhodobě probíhá intenzivní holosečné kácení, včetně kácení cenných stromů starších sto let, a výsadba nevhodných a nepůvodních dřevin, především smrku. To vede k devastaci celé lokality,“ uvedli ekologové. Organizace podala podnět k České inspekci životního prostředí, aby prošetřila lesnické zásahy a zastavila je.
Vlastník mohl podle Greenpeace za uplynulých deset let za vykácené dřevo získat až 170 milionů korun. „Bučiny u Horního Jiřetína patří mezi nejvzácnější evropskou přírodu, která je bohatá na množství živočišných a rostlinných druhů. Krajský úřad nyní chce s vlastníkem uzavřít smluvní ochranu místních lesů. Nevěříme, že taková smlouva může být dostatečná,“ uvedla Nikol Krejčová z Greenpeace. „Vyjednávání smlouvy navíc probíhá utajeně, veřejnost ani odborníci se k ní tak nemohou vyjádřit. Proto požadujeme vyhlášení ochrany a bezzásahovosti tohoto území,“ dodala.
Horní Jiřetín leží v těsném sousedství dolu ČSA, v minulosti čelil hrozbě zbourání. Vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) v roce 2015 rozhodla o zachování limitů těžby v dole ČSA a jejich prolomení v Bílině. „Mnoho let jsme strávili obranou Horního Jiřetína před těžbou uhlí a nakonec se nám ho podařilo zachránit. Ale radovat se pořád nemůžeme, když vidíme, jak mizí vzácné lesy, které nás obklopují, které máme rádi a které neodmyslitelně k našemu domovu patří. Kompetentní orgány rozsáhlému kácení jen přihlížejí. My, místní lidé, jsme pohledem na systematicky odlesňované svahy rozladění a znovu prožíváme křivdu z toho, jak se s naší tolik zkoušenou krajinou zachází,“ uvedla starosta Jiřetína Vladimír Buřt (Strana zelených).
Krajský úřad uvedl, že jednání o smluvní ochraně začalo v roce 2019 na základě poznatků úředníků získávaných postupně od roku 2017, kdy bylo projednáváno používání geograficky nepůvodních druhů při výsadbách, a v souvislosti s výsledky kontroly provedené v roce 2018 a navazujícího šetření plánovaných těžeb v letech 2018 a 2019. V sezoně 2019 a 2020 některé těžby úřad neschválil a provedeny nebyly. „V sezoně 20/21 plánované kácení omezil z moci úřední asi o třetinu plánovaného objemu. Rozhodnutí bylo napadeno odvoláním a nenabylo právní moci, dosud je však v právní moci předběžné opatření, které těžbu omezuje,“ uvedl mluvčí úřadu Martin Volf.
S požadavkem na vyhlášení chráněné krajinné oblasti Krušné hory nyní vystoupilo uskupení Spojenci pro kraj, které je součástí krajské koalice. „Vznik CHKO je především věcí politické vůle a konečné rozhodnutí je na vládě. Chceme spojit všechny, komu na Krušných horách záleží, abychom společně dali ministerstvu životního prostředí a vládě najevo, že ochrana Krušnohoří je na místě,“ uvedl Michal Kučera (Spojenci), krajský radní pro regionální rozvoj.
ČTK
