Šumava – Do kácení na téměř šedesáti hektarech náletovými smrky postupně zarůstajících luk se pustila Správa Národního parku Šumava (NPŠ). Cílem je ochrana vzácných druhů rostlin i živočichů.
"Pro vykácení vybrali pracovníci parku celkem čtyři lokality tzv. druhotného bezlesí, místa, kde dříve byly vesnice a pastviny. V současnosti ovšem tyto louky, které ve druhé polovině 20. století udržovala armáda, postupně pohlcuje les. „Vybraně čtyři plochy mají celkovou velikost více než padesát hektarů. Dvě plochy o celkové velikosti cca 26 hektarů jsou na Knížecích Pláních, největší plocha je na Skelné, 28 hektarů, a šest hektarů je na kepelském Zhůří," vyjmenoval mluvčí NPŠ Jan Dvořák. Cílem kácení není vznik holin. „Nejde o jednolité plochy, na všech lokalitách jsou plochy rozděleny do několika menších. Není to zásah, že bychom celou plochu vykáceli „šmahem". I na kácených plochách zůstávají ostrůvky stromů a jednotlivé stromy," vysvětlil Dvořák.
Všechny plochy jsou v současné druhé zóně národního parku a NPŠ je udržuje dlouhodobě. „Národní park Šumava je dost velký na to, aby na jeho území byla možná aplikace ochrany přirozených procesů i druhové ochrany, jejíž výsledek je vidět právě na vybraných lokalitách. Tam, kde se vyskytují chráněné druhy, kde je potenciál podpory těch chráněných druhů, se o ně staráme. A ze zákona i musíme starat," vysvětlil Starý.
Například na loukách na místě bývalého Zhůří se pase skot, správa parku je i pravidelně seče. „V této lokalitě se vyskytují vzácné druhy rostlin vázané na suchá stanoviště. Ale jsou tam i mokřady, rašelinné louky, kde se vyskytují vzácné druhy ostřic nebo konkurenčně slabé druhy mechorostů, jako je například srpnatka fermežová. Tlak rašeliníku je takový, že by ji udusil, takže na menších plochách rašeliník vyhrabáváme, a vytváříme tak pro ni životní prostor. Jsou to cílené zásahy třeba jen na několika metrech čtverečních," uvedl příklad vedoucí oddělení krajinné ekologie NPŠ Miroslav Černý.
Obecně se na Zhůří vyskytují zejména vzácné druhy bylin, na Skelné byl zase jedním z důvodů kácení výskyt chřástala polního. „Ve všech případech nejde o plochy, které by byly určeny k dlouhodobému bezzásahovému režimu. Druhy, které se na nich vyskytují, zásahy člověka potřebují," uzavřel Starý.
http://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/foto-kaceni-na-sumave-pomuze-chranenym-druhum-20170427.html
