Za několik dní tomu bude rok, co byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Brdy.
Příbram – K 31. prosinci 2015 zanikl Vojenský újezd Brdy a na jeho území včetně jižních Brd vznikla k 1. lednu 2016 CHKO Brdy.
Jak by zhodnotil první rok existence chráněné oblasti její vedoucí Bohumil Fišer? Co se podařilo realizovat a jak pokračuje značení nových turistických tras v Brdech?
„Jsem především rád, že území, které jsme převzali od Armády ČR, zůstalo ve stejném nezastavěném stavu a ani aktuálně žádný projekt neprojednáváme ve správním řízení, navíc jsme začali řešit zarůstající bezlesí a druhovou skladbu v lese," shrnul Fišer to nejpodstatnější
první rok.
Letos Klub českých turistů vyznačil do června asi 80 kilometrů v okrajových částech.
„Co se týče cyklotras, většina z nich je naplánována kolem nebo přímo uvnitř zakázaných oblastí. Takže, ano, návrh existuje a je zároveň i všeobecný souhlas okolních obcí a zájmových sdružení na asi 200 km cyklotras. Oba krajské úřady vypsaly dotační programy, ale dosud nikdo žádost ani na projekční práce nepodal. Do této chvíle nikdo s námi nic neprojednával, uvidíme, zda do další výzvy podá někdo žádost na kraje," upřesnil Bohumil Fišer.
Kontrolní činnost v oblasti provádí především Policie ČR. „Množství případů porušení zákazu vjezdu čítá někdy i více jak sto za měsíc. To nenahradí žádné strážce. Víme, jak je dnes těžké legitimování někoho problémového a bez součinnosti policie je to většinou nemožné. Za to patří policii poděkování," shrnul Fišer.
Vedoucí Chráněné krajinné oblasti Brdy Bohumil Fišer k prvnímu roku existence chráněné oblasti:
Příbram – Za několik dní tomu bude rok, co byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Brdy. K 31. prosinci 2015 zanikl Vojenský újezd Brdy a na jeho území včetně jižních Brd vznikla k 1. lednu 2016 CHKO Brdy. Jak pokračuje značení tras či cyklostezek, jaká je návštěvnost oblasti, nebo jak pokračují přípravy na diskutabilní přehradu Amerika na Klabavě u zámečku Tři Trubky, jsme si povídali s vedoucím Správy CHKO Brdy Bohumilem Fišerem.
* Jak vnímáte situaci v CHKO Brdy po prvním roce?
Jsem především rád, že území, které jsme převzali od Armády ČR, zůstalo ve stejném nezastavěném stavu a ani aktuálně žádný projekt neprojednáváme ve správním řízení, navíc jsme začali řešit zarůstající bezlesí a druhovou skladbu v lese.
* Jak se rýsuje další značení turistických tras či cyklostezek?
V současné době má Klub českých turistů povolení na finální cílový stav po roce 2018 od Ministerstva životního prostředí, tak i od Agentury ochrany přírody a krajiny. Jedná se zhruba o celkem 200 kilometrů pěších tras s tím, že bude záležet, jak budou uvolňovat vojáci další prostory po sanaci munice.
* Co tedy letos klub stačil vyznačit?
Letos vyznačili do června asi 80 kilometrů tras v okrajových částech. Co se týče cyklostras – většina z nich je naplánována kolem nebo přímo uvnitř zakázaných oblastí. Takže, ano, návrh existuje a je zároveň i všeobecný souhlas okolních obcí a zájmových sdružení na asi 200 km cyklotras. Oba krajské úřady vypsaly dotační programy, ale dosud nikdo žádost ani na projekční práce nepodal. Do této chvíle nikdo s námi nic neprojednával, uvidíme, zda do další výzvy podá někdo žádost na kraje. Příprava cyklotras je složitější, spočívá i v projekční přípravě a pokud nikdo v nejbližší době nepodá žádost, obávám se, že ani v příštím roce nebudou hotové.
* Budou v Brdech trasy pro běžkaře?
Z pohledu správy CHKO je v případě tras pro běžkaře situace podobná, jako u cyklostezek. Také udílíme souhlas s vyznačením, zatím se ale nikdo neozval, že by chtěl něco dělat. Pokud by někdo v letošním roce chtěl něco dělat, neměl by váhat, aby tuto zimu trasy byly. Nemáme s tím problém, ale vedle nás to chce mít i souhlas vlastníka komunikací.
* Jak hodnotíte návštěvnost oblasti první rok existence?
Z pohledu ochrany přírody jsme mile překvapeni, protože návštěvnost nebyla i přes velký zájem médií o Brdy nijak dramatická. To znamená, že má příroda více klidu a stejně tak je méně odpadků. To procento neukázněných návštěvníků je pořád stejné, takže jak vzrůstá návštěvnost, vzrůstá počet odpadků. Z našeho pohledu to bylo překvapivé, že návštěvnost nebyla vyšší, jak jsme očekávali. Ale je pravdou, že i kdyby byla vyšší, asi by příroda nijak významně neutrpěla.
* Po obvodu Brd máte přístroje, které měří počty vstupů. Jaké jsou výsledky?
Přes týden je návštěvnost velmi nízká, v jednotkách lidí za celý den, navečer tam občas jdou lidi, zřejmě kondičně, vyvenčit psa, projít se. O víkendu stoupá návštěvnost na Padrti a na Jordánu, v řádu stovek lidí. Ani prázdninová návštěvnost ale nebyla nijak podle očekávání významnější, jak by se dalo předpokládat. Největší návštěvnost byla v srpnu a pak v říjnu, což dokládá i statistika pokut od policie za porušení zákazu vjezdů. To období souvisí s houbařskou sezonou.
* Kde máte měřiče?
Máme je na vytipovaných 14 místech, které jsou považovány jako hlavní nástupní místa pro vstup do CHKO Brdy – ze strany od Příbrami je to například Obecnice, Kozičín a Orlov. Měřiče ale nerozliší průjezd auta nebo průchod lidí. Podle statistiky jsou nejvyužívanějšími vstupy místa od Obenice, Neřežín, a pak směrem od Strašic. Měřidlo u Míšova také vykazuje zvýšený zájem o vstup do Brd z tohoto místa, a to nejvíce o víkendech oproti všedním dnům. U Míšova a třeba u hájenky Na dědku je 4,5 násobek návštěvnosti o víkendech oproti jiným místům. To ukazuje i na turisticky atraktivní místa.
* Jakým způsobem se CHKO Brdy prezentuje veřejnosti?
Podíleli jsme se na expozici Domu Natura v Příbrami, který provozuje Ekologické centrum Orlov, spolupracovali jsme na expozici o Brdech v Rožmitále, Rokycanech, Spáleném Poříčí a podobně. Pokud nás někdo osloví, neodmítáme spolupráci.
* Jak pokračuje příprava na budování Domu přírody na zámečku Tři Trubky?
Dům přírody je projekt, který má své logo a jeho garantem je Agentura ochrany přírody a krajiny prostřednictvím operačního programu životního prostředí. Projekt je součástí plánu péče ochrany přírody CHKO Brdy. Letos se zpracoval interpretační plán CHKO Brdy, což je koncepční dokument, který říká, čím jsou Brdy výjimečné, jak tyto hodnoty prezentovat. Specifikem Brd je kromě jiného nezastavěnost, geologická a vojenská minulost. To vše bude prezentováno v expozicích Domu přírody a také na naučných stezkách. Dokument je hotový a nyní se pracuje na přípravě Domu přírody u zámečku – konkrétně, jak by ty expozice měly vypadat. Do jara budou blíže specifikované mantinely a Vojenské lesy a statky (VLS) jako investor a provozovatel, by rády podaly žádost do Operačního programu životní prostředí.
* Kde budou expozice na zámečku, jak bude využita stávající budova, tedy vlastně celý objekt?
Hlavní část zámečku by měla zůstat jako ubytovací zařízení pro programy v rámci Domu přírody a expozice a zázemí by měly být v hospodářské části areálu. Tam má být také přesunut poslední brdský seník z obce Velcí, kde by mohly být prezentace lesních řemesel a mimo jiné třeba prostory pro programy týkající se vody. V Obecnici pak vznikne v režii VLS Centrum lesní pedagogiky s naučnou stezkou na Klobouček, kde by státní podnik prezentoval způsoby hospodaření bližší přírodě, kdy lesníci vnášejí vyšší procento listnatých dřevin do porostů.
* Spolupracujete s vojenskými lesy na zlepšení skladby lesních dřevin?
Spolu s VLS jsme zahájili především spolupráci na péči o bezlesí – což je i z pohledu ochrany přírody správné, protože se jedná o oblasti v první a druhé zóně, to znamená té nejcennější. Většina lesů, co spravují VLS, je ve třetích zónách, jedná se tedy o hospodářský les. Zbytky lesů, které jsou hodnotnější, jsou například kolem Teslín, na Okrouhlíku, na již zmiňovaném Kloboučku, na Koníčku. Tam máme v plánu péče se o tyto maloplošné ostrůvky lepšího lesa z pohledu ochrany přírody postarat – chceme je nějak propojovat a vylepšovat i ten zbytek lesních porostů kolem. V současné době jsou na to vhodné i dotační podmínky. Letos jsme například v jižní částí Brd s Arcibiskupstvím pražským realizovali výsadby a oplocenky v řádu téměř dvou milionů korun. Je také možné žádat o dotace na zlepšení druhové skladby lesa nad rámec povinností vyplývajících ze zákona. Smrkové monokultury, které jsou dnes v Brdech, při jakékoliv obnově dopadnou lépe, protože ze zákona je dán minimální podíl listnáčů, kam patří i jedle. To znamená, že při výsadbě se musí do porostu vnést minimálně 25 až 30 procent těchto dřevin, takže už to nemůže být stoprocentní podíl smrku. S VLS zatím vedeme diskuzi nad tím, jak by takový projekt na zlepšení druhové skladby mohl vypadat a já věřím, že najdeme nějakou shodu a třeba v příštím roce už takový projekt VLS vyprodukují a představí.
* Jak se vyvíjí situace ohledně suchého poldru Amerika?
Těch projektů je několik. Spolek obcí Plzeňského kraje podporuje několik poldrů či suchých nádrží – například i na Rezervě na Třírubeckém potoce, na Klabavě u Ameriky a zvažuje se dokonce i třetí rybník v padrťské pánvi pod stávajícími padrťskými rybníky.
* Co na projekty říká správa chráněné krajinné oblasti?
Z pohledu ochrany přírody jsou tyto projekty kontroverzní, už jen proto, že na Klabavě je nejvýznamnější lokalita s výskytem raka kamenáče nejen v Brdech, ale i v České republice. Suchá vodní nádrž na Americe se z původního velkého projektu díky omezením ze strany Ministerstva obrany zmenšila na tu variantu, která je projednávána nyní. Původně se vycházelo z toho, že se jedná o území vojenského újezdu. Dnes je oblast součástí CHKO Brdy a měly by se především primární podklady přehodnotit. Ve studii proveditelnosti není také vyřešeno odkud se vezmou zemníky, které budou v Brdech problematické pro takhle velkou hráz. Zároveň není dořešeno, jakým způsobem by se promítla injektáž do geologického podloží, jaký by to mělo vliv na vodní režim. Současně se jedná o část toku Klabavy, který je v dost přirozeném stavu a průzkumy, které tam byly provedeny na rybách a racích v letošním roce, ukázaly oproti tomu, co jsme měli ve svých záznamech dříve, že se tam vyskytuje rak kamenáč nebo vranky. Zároveň je to jedna z mála lokalit výskytu vzácné rostliny dřípatky horské.
