Příbram – Vedoucí Správy CHKO Brdy Bohumil Fišer byl hostem dalšího on-line rozhovoru Deníku. Čtenáři se ho ptali na to, jakým způsobem třeba bude řešit správa vodní režim v Brdech nebo jak je to se značením turistických tras, běžkařských tratí nebo zda nehrozí v oblasti výstavba.
- Zajímalo by mě, jak pokračuje záměr s výstavbou stožárů pro mobilní operátory? Plzeňský kraj to slíbil, aby byl v CHKO signál.
Nejprve bych rád ujistil veřejnost, že signál mobilních operátorů je v CHKO Brdy obdobný jako jinde v členitější krajině a rozhodně se nevymyká například stavu v rámci CHKO Křivoklátsko nebo CHKO Český les. Je třeba počítat s tím, že v lese se prostě nedovolám všude. Možná je to i pro mnoho návštěvníků atraktivní. CHKO Brdy je unikátní území v rámci ČR téměř bez staveb. Umístění jakéhokoliv výškového objektu je velmi problematické, i když jsou řešení "falešného" stromu, které jsou ovšem významně nákladnější. Nezasíťování téměř celého území bývalého VÚ Brdy je dalším důvodem zvyšujícím případnou investici. Nabízí se využití stávajících objektů uvnitř CHKO (Praha a Sádka) a v okolí CHKO Brdy. Záměr výstavby stožárů pro mobilní operátory kromě obecného dotazu ze strany mobilních operátorů nikterak nepokračuje. Važme si nezastavěnosti Brd, je to jejich největší hodnota o to hlavně do budoucna.
- Zajímalo by mne, jsou-li nějaké plány s bývalou střelnicí Kolvín?
Problematika Kolvína, Bahen a části nasedající na posádkové cvičiště mezi komunikací Neřežín - Obecnice a komnunikací vedoucí k "Bílému křížku" je složitější, protože na těchto třech plochách je významná zátěž municí a v tuto chvíli se neví, co se na nich bude dít a do konce roku zde neproběhne ani povrchový sběr. Je tedy těžké dnes uvažovat o plánech do budoucna. U Kolvína je možnost řízeného vypálení a následné pyrotechnické očisty území jako jedna z reálně proveditelných možností.
- Zejména o víkendech se z Brd stává autostráda. Potkáváme auta bez povolenek u dopadové plochy Jordán, na vrcholu Toku, v údolí Rezervy,na již zmiňovaném Kolvíně, parkují U Carvánky, ve vjezdech areálu "U němejch" Máte nějaké koncepční řešení? Např. na způsob městských radarů na vjezdech do CHKO umístit zařízení fotící SPZ s následně zaslanou pokutou?
Území CHKO Brdy je unikátní kromě své relativní nezastavěnosti oproti zbytku ČR i tím, že je to obrovské území bez veřejných komunikací pro motorová vozidla. Za dob vojenského újezdu bylo vydáno množství výjimek a bylo zvykem do Brd jezdit, zvláště, když rostly houby. Po zrušení VÚ Brdy a vyhlášení CHKO Brdy jsme se v dohodě s VLS rozhodli významně tento počet oprávněných vjezdů zredukovat. Nelegální vjezdy v tuto chvíli řeší především Policie ČR, které patří velké poděkování. S kolegy, kteří se v Brdech pohybují pracovně každý den, se shodujeme, že je uvnitř Brd aut podstatně méně. Jaké prostředky k odhalení nelegální činnosti (nejen vjezdů) policie plánuje užívat je dotaz na ně. Vím, že například plánují nasazení dronu. V případě, že narazíte na vozidlo, které není viditelně označeno povolením k vjezdu, nafoťte jej, aby byla čitelná registrační značka (dříve SPZ) a ideálně i identifikovatelné místo a s informací o dnu a čase zašlete na Policii ČR.
S Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) a Správou CHKO Brdy byl projednán cílový stav značení turistických cest pro pěší, kde loni tuším v dubnu dostal Klub českých turistů (KČT) souhlas Ministerstva životního prostředí s jeho vyznačením. Postup reálného značení v terénu závisí na dohodě KČT s Armádou ČR s ohledem na prováděnou očistu území od munice. Já jen vím, že už i letos vyrazili značkaři do terénu například u loveckého zámečku Tři Trubky. V případě cyklotras byl s AOPK ČR, Správou CHKO Brdy také projednán cílový stav a i v tomto případě obdrželo Město Příbram a Ekologické centrum Orlov souhlas Ministerstva životního prostředí s jeho vyznačením a to letos na jaře, před vlastním značením musí být vypracován projekt, sehnány finanční prostředky, další povolení a souhlas vlastníka. Další trasy zatím nebyly projednávány a tak doufám, že se nebude opakovat situace z letošní zimy a projednají se včas aspoň běžkařské tratě. Rád bych už dnes upozornil, že vymezením tras, na které je třeba souhlas příslušného orgánu ochrany přírody, je i jejich vymezení na internetu, neboť koncentruje návštěvnost v území.
Doufám, že vojenské lesy už nebudou ničit další potoky v Brdech, tak jak tomu bylo před tím, než byla vyhlášena CHKO Brdy. Co udělaly třeba s Voložným potokem je katastrofa...
Stav potoků v CHKO Brdy je oproti okolní krajině velmi dobrý až výborný. Historicky bylo provedeno minimum nevhodných úprav a potoky nejsou ovlivněny chemikáliemi ze zemědělství a z průmyslu minimálně (zasažená část teplárnou a Kovohutěmi z Příbrami). Důkazem je, že v CHKO Brdy žije nejsilnější populace raka kamenáče v ČR, který se objevil i v logu CHKO Brdy. V potocích se prohánějí i vranky obecné, mihule potoční a střevle potoční. Je pravdou, že i Brdům se nešetrné zásahy do koryt potoků nevihnuly a zrovna situace na Voložném potoce nebo při ústí Pilského potoka do Pilské nádrže byly pro můj rozum nepochopitelné. V případě Pilského potoka už ve spolupráci s Povodím Vltavy došlo k částečné nápravě stavu. V případě Voložného potoka je rozsah takový, že náprava stavu není možná udělat v rámci běžné údržby. Vojenské lesy a statky (VLS) s Povodím Vltavy řeší mezi sebou, kdo bude správcem, kterého vodního toku. Do vyřešení sporu se asi nic nestane. V úvahu připadá i možnost, že by nápravu stavu udělala AOPK ČR se souhlasem obou (VLS a Povodí Vltavy). I já věřím, že už si nebudou pracovníci VLS plést obnovu meliorací a odvodňovacích kanálů podél cest s přirozenými koryty vodních toků.
- Mám téměř 80letou maminku, která by velmi ráda navštívila například Valdek, viděla bunkry na Jordánu, bývalé letiště pod Hejlákem a další. Na kole v tomhle věku nejezdí, pěšky se tam také nedostane, autem ji tam nemohu a nesmím odvézt. Všechna autobusová spojení podle mne nevedou do Brd, ale pouze na okraj Brd. Takže CHKO Brdy jsou jen pro pěší nebo pro cyklisty, ostatní ať zapomenou? Co byste poradil lidem, kteří na kole nejezdí a pěšky neujdou tolik kilometrů? Co zavést napříkla sezónní spoj přes Zaječov do Komárova (variant by bylo plno).
Jednoznačně preferujeme obslužnou veřejnou dopravu po okolních obcích, které jsou nástupními místy do CHKO Brdy, což jsem myslím zrovna na Příbramském deníku navrhoval před dvěma lety. Každý by měl zvážit své síly a akceptovat, že se prostě někam nedostanu. Nicméně zrovna nedávno jsem hovořil s jedním podnikatelem, který zvažuje, že by do několika míst uvnitř CHKO Brdy zavedl v průběhu sezóny šetrnou formu dopravy - nebudu prozrazovat více, protože ctím jeho nápad.
- V Brdech jsou určitá místa, kde stály nějaké objekty, které se zbouraly. Nehrozí, že tam něco vyroste? Mám na mysli stavby? Vždyť tyto pozemky jsou vedeny jako ostatní plochy a nemusí se tudíž osázet lesem.
Věřím, že si nezastavěnosti CHKO Brdy všichni starostové obcí, které mají v CHKO Brdy katastrální území váží a nezastavěnost udrží především územními plány. Pak je v území mnoho dalších omezení jako je stavební uzávěra v rámci posádkového cvičiště a jeho ochranného pásma, které sahá až za Tok a Jordán. Vlastníkem je stát - VLS a Armáda a v jižních Brdech církev. Vlastnictví státu je ze zákona nezcizitelné. AOPK ČR, Správa CHKO Brdy by vydávala k takového stavbě závazné stanovisko. Navíc v Brdech není zasíťování a je proveden pouze povrchový sběr munice. Já věřím, že ani na těchto místech žádné stavby nebudou.
- Plánujete zase vypalování vřesovišť, proč se to nedělalo letos?
Nejsem nějak nadšený z toho vypalování, ale vím, že bez toho plochy zarostou a ztratí ten půvab.
V letošním roce se simulace reálné situace v rámci hasičských cvičení neplánuje. My jsme připraveni takové cvičení podpořit, ale hasiči žádné takové cvičení v tuto chvíli nepřipravují. Jinou možnost použití ohně v tuto chvíli česká legislativa nedovoluje. Máte pravdu, že neexistuje jiná možnost udržení rozsáhlých vřesovišť v CHKO Brdy, než je řízené vypalování, a to z důvodu zátěže municí, která na Jordán a Tok dopadala téměř 90 let.
- Neuvažuje se v Brdech o vypuštění praturů nebo zubrů, jako je tomu třeba na Ralsku, nebo kde jsou tato zvířata?
O vypuštění praturů nebo zubrů se neuvažuje. Jediná vhodná lokalita je dle mého názoru Padrťsko. I v tomto případě je třeba mít na mysli největší hodnotu CHKO Brdy a tou je nezastavěnost. Pro vypuštění zmíněných velkých býložravců je třeba instalovat 2 m vysoké trvalé ohradníky kolem celé oblasti, kde se mají pást. Zkuste si takovou ohradu představit pod Dolejším Padrťským rybníkem. Stejnou péči udělají krávy s přenosným ohradníkem, kterého si z dálky ani nevšimnete a který navíc umožňuje přesouváním regulovat intenzitu pastvy, mimo období pastvy (cca 4 měsíce) tam ohradník není. Dopadové plochy Jordán a Tok jsou pro pastvu kvůli velmi malé úživnosti nevhodné. Historicky se už pracovníci VLS pokoušely o pastvu krav a upustily od ní. A problém s ohradníky by byl obdobný, navíc umocněný zátěží municí - na celých trasách, kde by byly ohradníky, by musel proběhnout hloubkový pyrotechnický průzkum.
- Budou v Brdech taky působit strážci podobně jako v jiných chráněných oblastech?
Stráž ochrany přírody bude i v CHKO Brdy. Činnost Stráže ochrany přírody je však oproti dřívějšku významně posunuta. Jejím úkolem je především komunikace ve svěřeném území s návštěvníky a sbírání informací o území pro činnost AOPK ČR, Správy CHKO. Pro tento úkol je třeba, aby kromě znalostí souvislostí ochrany přírody a znalosti území disponoval dobrovolný Strážce i komunikačními schopnostmi. V tomto roce uvedeme do prvního stupně čekatele několik prvních uchazečů. Postihování porušení zákona se bez asistence policie většinou neobejde. Nelegální vjezdy a další přestupky jako je rozdělávání ohňů může řešit kdokoli z návštěvníků CHKO Brdy a nemusí být instalován do Stráže ochrany přírody.
- Jakým způsobem chce Správa CHKO zlepšit současný stav vodního režimu v Brdech?
Vodní režim v CHKO Brdy je negativně ovlivněn v zásadě dvěma hlavními vlivy vycházejícími z hospodářského užívání území člověkem a oba mají své historické kořeny. V čase se pak také "šoupou" v území tak, jak se šoupe po území hospodářská činnost. Jedná se o přístup k pěstování lesa na jedné straně a tvorba a údržba sítě cest na druhé straně. Někdy před 250 lety se postupně v Brdech přešlo v souvislosti s rozvojem hutnictví a potřebou dřevěného uhlí na smrkové stejnověké monokultury. Když v takovém lese uděláte mýtinu o rozloze 1 ha, pak stoupne hladina podzemní vody a smrky nejsou schopné odrůst. A vzhledem k tomu, že se k těžbě používají dnes hlavně harvestory, obnovují se meliorační kanály v lese již před těžbou a i u výchovných probírek. Řešením je různověký a druhově bohatší les, kde se hospodaří výběrným způsobem s využívá se i přirozená obnova lesa. V takovém lese pak staré stromy drží hladinu podzemní vody níže a umožňují semenáčkům odrůst a zároveň jim poskytují stín a i mikroklima a celkově jsou stabilnější. Pak potřeba lesních meliorací nebude třeba a les bude fungovat jako houba. Je to běh na dlouhou trať, i když s potěšením mohu říci, že lesníci Arcibiskupství pražského takové hospodaření maloplošně zkouší. A OPK ČR, Správa CHKO Brdy na sklonku loňského roku uspořádala Odborný seminář k pěstování smrkových porostů v CHKO za účasti obou hlavních vlastníků lesa v CHKO Brdy a zároveň účasti mnohých odborníků a to včetně informací o možnostech dotační podpory zlepšení druhové skladby lesa. V Příbrami v rámci expozice o CHKO Brdy v Domě Natura vysvětlujeme podrostní a výběrné hospodaření a chválíme jeho užití v CHKO Brdy. Dále se budeme vyjadřovat při tvorbě lesních hospodářských plánů jako dotčený orgán ochrany přírody. Tvorba a údržba sítě cest je samostatná kapitola, neboť se jedná o dopravní infrastrukturu, na kterou se vztahuje zákon o pozemních komunikacích. Výstavba a případně obnova je v rukou speciálního stavebního úřadu na obcích s rozšířenou působností. Je na těchto úřednících, co ke konkrétní stavbě budou vyžadovat a jak například obnovu posoudí. Pokud vedou řízení o povolení či ohlášení stavby, pak se k tomu v rámci CHKO vyjadřuje i AOPK ČR - takové řízení zatím nikdo v CHKO Brdy nevedl. Každý vlastník komunikace se samozřejmě snaží nadimenzovat ochranu tělesa tak, aby investice do cesty, co nejdéle vydržela a zároveň byly co nejnižší náklady na údržbu. V rámci sítě cest je však z našeho pohledu potřeba uvažovat o převedení vody propustky, využití terénních depresí k přirozenému rozlivu, zrušení některých cest, přerušení soustředěného odtoku na cestách apod. Apelujeme na oba hlavní vlastníky lesa, aby zpomalení odtoku měli na mysli již při projekčních pracích a uvažovali o něm koncepčně jako o celku a ne jen o řešení opravy 300 metrů cesty a v tomto duchu jednáme. AOPK ČR si nechala v loňském roce zpracovat obsáhlou studii Zvýšení retenční schopnosti pramenné oblasti CHKO Brdy - I. etapa Klabava, která obsahuje mnohá doporučení pro zlepšení vodního režimu. Začali jsme z pochopitelných důvodů právě v rámci povodí Klabavy, kde je i uvažovaný "špunt" Vodní dílo Amerika. Mezi doporučení patří například i revitalizace Voložného potoka, obtokového koryta Padrťských rybníků a odvodňovacího příkopu podél silnice Dolejšího Padrťského rybníka. Se závěry bychom však nejdříve chtěli seznámit VLS a Povodí Vltavy (proběhne příští týden) a pak další instituce, které mohou přispět ke zlepšení retence vody v Brdech a veřejnost.
- Dovolte mi dotazy ohledně požáru na Jordánu 28. 3. 2017. Předem jen doplním, že oheň k udržení vřesovišť jistě patří a rozhodně jej podporuji. Můžete vyloučit, že požár na Jordánu založil kdokoli ze Správy CHKO Brdy? A vylučujete také, že by o něm kdokoli z pracovníků správy CHKO věděl předem?
Mohu vyloučit, že požár na Jordánu založil kdokoliv ze Správy CHKO Brdy asi stejně jako to mohu vyloučit u vás. Já ani nevím, jak oheň vznikl a co bylo jeho příčinou a do spekulací se nehodlám pouštět. Ctím presumpci neviny. Žádnou informaci jsem od nikoho a to včetně zaměstnanců AOPK ČR, Správy CHKO dopředu neobdržel, protože bych jinak kontaktoval Policii ČR. Chápu, že je nejjednodušší spekulací označit za viníka ten subjekt, který podporuje řízené vypalování vřesovišť. Živelné ohně opravdu jakkoliv nepodporuji.
- Jaké místo v Brdech máte nejraději a proč? Plánuje správa CHKO Brdy (popřípadě ve spolupráci s VSL, či jinými subjektem) pro řízenou návštěvnost rašelinišť naučnou stezku v Brdech? Zkušenosti jsou takové, že se tím výrazně omezí courání tam, kam lidé chodit nemají.
Nejraději mám místa kamenných výchozů a staré stromy porostlé mechy a prameniště. Konkrétní místa veřejně říkat nebudu. V současné době neplánujeme naučnou stezku na rašeliniště, neboť se po většinou nacházejí v problematických oblastech se zvýšenou zátěží od munice nebo v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů. V tuto chvíli se soustředíme na realizaci naučných stezek uvedených v Interpretačním plánu (koncepční dokument k prezentaci území návštěvníkům). Stezky budou vznikat dodavatelsky a bude na ně výběrové řízení ve smyslu zadávání veřejných zakázek.
- Vyskytují se v Brdech vůbec ještě tetřevi? Kdysi proběhly pokusy s jejich vysazováním, dokonce je možné najít i na youtube video s cyklistou s tetřevem na Toku. Podařilo se populaci udržet?
Tetřevi z původních brdských populací byli naposledy spatřeni v 70. letech minulého století - blíže viz např. Jan Čáka: Střední Brdy - krajina neznámá. Po roce 2008 proběhly pokusy o jejich opětovné vysazení, jak píšete, ale nebyly úspěšné. Obvykle tomu tak je podobně jako u koroptví. Vysazení jedinci nejsou zvyklí na nové prostředí a neumí se mu přizpůsobit, pak z toho vznikají úsměvné situace, kdy útočí na cyklistu, místo toho, aby se schovali. Většina skončí jako potrava pro predátory. V současné době tetřeva v Brdech nepotkáte."
