Ralsko – Šestnáct let a možná i více má trvat těžba písku a štěrkopísku, kterou chce už během roku 2015 odstartovat firma Logika Ralsko v těsné blízkosti letiště v Hradčanech, turisticky nejnavštěvovanější části bývalého vojenského újezdu Ralsko.

Na pozemcích, které dnes patří státní firmě Vojenské lesy a statky a ve velké míře i Libereckému kraji chce Logika každoročně vytěžit až sto tisíc kubíků písku, a to za pomoci rypadel i výbušnin. Těžbu v osmi etážích má rozpočítanou na 16 let s tím, že po vypršení této doby by se rozloha pískovny o polovinu zvětšila a podle potřeby by se těžilo dál.

Mimoň: Nechceme být v obklíčení

Svůj záměr firma detailně rozpracovala do několika obsáhlých dokumentů, ke kterým se během letošního podzimu vyjadřovaly dotčené orgány a další instituce. Některé měly jen drobné připomínky, proti se výrazně postavilo například město Mimoň a na nejvíc nedostatků upozornila liberecká pobočka České inspekce životního prostředí.

„Nás by to dostalo do postavení města, obklíčeného dvěma pískovnami. Protože kromě Hradčan se připravuje těžba štěrkopísku u Bohatic,” říká starosta Mimoně František Kaiser. „Pro už tak napjatou dopravní situaci ve městě by to mohlo mít dalekosáhlé důsledky. A nejde jen o dopravu, souběžně s tím by se zvýšil hluk i prašnost. Vývoj kolem těžby budeme dál sledovat a připomínkovat.” Mimoň rovněž písemně ve vyjádření pro ministerstvo životního prostředí upozornila také na to, že těžba v Hradčanech není v souladu se strategickými dokumenty Libereckého kraje.

S těžbou totiž absolutně nepočítá například takzvaná Surovinová politika Libereckého kraje, ani její poslední aktualizace z října 2011.

Proč chce otevírat nové ložisko, Logika neodpověděla. Za firmou totiž stojí kontroverzní podnikatel Vladimír Grosser z České Lípy – Dobranova. Ten s redakcí Českolipského deníku nekomunikuje od té doby, co list upozornil na způsob, jakým svévolně nakládal s krajskými pozemky u hradčanského letiště. Po zveřejnění článku podala Krajská správa silnic, jež má krajské pozemky v Ralsku na starosti, na neznámého pachatele (de facto ale na Grossera) trestní oznámení, které se dodnes řeší.

Kraj čeká na závěry policejního šetření

Redakce zkoušela včera Vladimíra Grossera přesto kontaktovat, ten ale hovor okamžitě přerušil, když zjistil, kdomuvolá.

Na trestní oznámení na Grossera upozornil letos na konci října ve svém stanovisku k těžbě Krajský úřad LK. V rámci svých připomínek vzkázal, že do vyřešení trestního oznámení s těžbou na svých pozemcích nesouhlasí.

A poté ji bude ochoten připustit pouze s podmínkou, že dojde k majetkoprávnímu vyrovnání. Kraj také znovu připomněl, že těžba není v souladu s jeho surovinovou politikou. Těžba není v souladu ani s nově vznikajícím územním plánem Ralska, které podobnou dokumentaci dosud nemělo. Město Ralsko, jehož politické vedení je s podnikatelem Grosserem dlouhodobě spřízněné, sice usilovalo o to, aby v novém územním plánu byly dotčené pozemky u letiště vedené jako „zájmová plocha těžby nerostů”, to ale radnici v Ralsku letos zatrhl nadřízený orgán – Krajský úřad v Liberci. Pokud by se tedy mělo začít těžit, musel by těžař rovněž usilovat o změnu nově vznikajícího územního plánu.

Nejvíce kritické připomínky ale Logika Ralsko a její „letištní” plán na těžbu „schytaly” od České inspekce životního prostředí. Ve světle jejích připomínek vypadají dokumenty těžaře jako povrchní a vágní materiál, plný chyb, polopravd a nepřesností.

Inspektoři napadli například plán těžaře, aby se po dosažení určité kóty těžilo i pod úrovní spodní vody a upozornili na to, že Hradčany spadají do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída, kde je těžba pod hladinou spodní vody zákonem zakázaná.

Těžař: To není žádný les

Inspekce se také dost podivila nad tím, jak se těžař usilovně snaží vyvolat dojem, že na dotčených pozemcích nic neroste a neplní funkci lesa (dva krajské pozemky v daném území přitom vloni sám svévolně a nelegálně vykácel a dřevo, které mu nepatřilo, zobchodoval!). „Existence porostů dřevin je zřejmá z ortofotosnímků daného území z roku 2013 i z fotodokumentace, inspekci je známa z její vlastní činnosti a je doložena i dalšími dokumenty,” reagovala Inspekce na těžařovo opakované tvrzení, že z lesních pozemků už les vlastně zmizel.

Obyvatelka: Zničíme si rekreační oblast

Inspektoři také zpochybnili tvrzení, že „těžba představuje smysluplné využití zdevastovaného území, pro které by se jen těžko našlo další využití”, jak se uvádí v dokumentech Logiky Ralsko. „Využití plochy pro těžbu písků a štěrkopísků je jedním z posuzovaných řešení, neznamená to ovšem, že by v daném území nemohly vzniknout i jiné projekty,” vzkázala jasně Inspekce. Upozornila také například na to, že není jasné, jak rozsáhlá má těžba být. Logika chce totiž dle svých materiálů těžit nejprve na 15 hektarechu letiště a po šestnácti letech chce ve 2. fázi své působení ještě o polovinu rozšířit až na 23 hektarů. Jenže s pozemky, které by měly být zasaženy až ve 2. fázi, na řadě míst svých dokumentů počítá už i pro první fázi, jinde uvádí neexistující čísla parcel, svévolně mění druh užití pozemků a na jednom místě do těžby zahrnula i lokalitu ležící už mimo Hradčany.

Proti těžbě se postavila také obyvatelka Hradčan Lenka Jůnová, se kterou úřady jednají jako s dotčenou fyzickou osobou. „Konečně se začíná rozjíždět rekreační oblast. Dělá se vše pro to, aby sem přijelo co nejvíce turistů a těžba by celou oblast poničila. Je to nesmysl,” odmítla záměr podnikatelka. Firma Logika Ralsko má na Českolipsku dlouhou a rozhodně ne nezajímavou historii. Původně se jmenovala ICKM Ralsko, pracovala s italským kapitálem a v Ralsku plánovala rozjet skládku a linku na recyklaci odpadů. Pro tento záměr byla ochotná udělat cokoliv.

Pro zastupitele Ralska i krajské zastupitele z výboru pro rozvoj kraje dokonce v minulosti uspořádala bezplatný zájezd do Itálie. Údajně proto, aby si mohli prohlédnout podobně fungující italský provoz.

Demolice hlava nehlava

Deník Mf Dnes v roce 2007 také upozornil na to, že firma patřila mezi horlivé sponzory krajské ODS, která v té době ovládala vedení Libereckého kraje. Získání jeho přízně firma nutně potřebovala. Jednak kvůli pozemkům (neustále jde o jedny a tytéž pozemky), které v té době stát převáděl do majetku kraje, a jednak kvůli toleranci recyklace odpadů.

Ta se ale krajským politikům nikdy příliš nelíbila. Zdůvodňovali to tím, že plány ICKM Ralsko nezapadají do krajské koncepce nakládání s odpady. Čáru přes rozpočet ICKM nakonec udělala také radnice v Ralsku. Zastupitelé její plán nepodpořili v době, kdy stáli v čele města dnes opoziční zastupitelé Tita a Bilický. Už předtím ale Italové z ICKM vycouvali. Od dubna loňského roku je podle obchodního rejstříku jednatelem firmy právě Vladimír Grosser a společníkem jeho stavební firma Slaten.

Ta v Ralsku proslula jako „demoliční četa”, která se s ničím nepáře. Srovnává se zemí a drtí ruiny po sovětské armádě. Na první pohled bohulibý projekt. Jenže stejně jako v případě pozemků u letiště Grösser zásadně nebere ohled na to, zda mu ruina vůbec patří nebo zda náhodou neleží na cizích pozemcích. Srovnal se zemí i objekty, které byly exekučně zabavené.

Ostatně i nynější pískovnu si českolipský podnikatel zcela naplánoval na pozemcích, kterémunikdynepatřily.