Klimatická změna a nevhodně zvolené dřevinné složení přispěly k rozvoji nejvýznamnějšího hmyzího škůdce evropských lesů, kterým je bezesporu kůrovec. Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze může díky získanému projektu EXTEMIT-K na tento problém reagovat.
V rámci projektu EXTEMIT-K („Vybudování excelentního vědeckého týmu na FLD ČZU v Praze a jeho přístrojově-technického zázemí zaměřeného na mitigaci důsledků klimatických změn v lesích, a to od úrovně genů po úroveň krajiny", r. č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/15_003/0000 433) fakulta vybuduje moderní infrastrukturu, kterou bude využívat 17členný vědecký tým. Tento tým, který bude fungovat i po ukončení projektu, zaměří svůj výzkum na lepší pochopení kůrovce, čímž můžeme významně zamezit jeho negativnímu působení na evropské lesy a současně optimalizovat produkci dřeva jako obnovitelného zdroje. Projekt tedy klade důraz na nejdůležitější disturbanční faktory (kůrovce a související abiotické faktory – hlavně klimatické extrémy) na třech úrovních: gen (podprojekt G), strom (podprojekt T), krajina (podprojekt L).
Úkolem excelentního vědeckého týmu je výzkum v oblasti interakce kůrovců a jehličnanů za pomoci genomiky, transkriptomiky a proteomiky, spolu s ověřením genetiky a metabolomiky (chemická ekologie) a ověření vztahu fyziologie stromu–kůrovec na úrovni stromu a krajiny. Významným výstupem bude zmapování typických disturbančních režimů a návrh mitigační strategie pro jejich zvládnutí.
Realizace projektu přinese řadu benefitů. Prvním z nich budou zásadní informace o chemické komunikaci hmyzu, což může znamenat významnou inovaci v metodách ochrany lesa před poškozením lýkožroutem smrkovým. Budou vyvinuty feromonové přípravky na ochranu lesa, které mohou najít uplatnění v celé střední Evropě. Stanovení hranice fyziologické odolnosti před dopadem sucha a tepla v kombinaci s napadením kůrovcem ovlivní strategické přístupy ke změnám v dřevinném složení v územích, kde nebude možné smrk udržet.
V rámci projektu spolupracujeme se špičkovou institucí ze Švédska (Swedish University of Agriculture Sciences – SLU, Faculty of Forestry Sciences). Vědeckým lídrem projektu je profesor ze SLU Fredrik Schlyter. Tím, že část týmu tvoří excelentní vědci ze zahraniční (např. z Pákistánu, Indie, Nepálu, Kanady apod.), Prahu a projektový výzkumný tým pravidelně navštěvují další mezinárodní odborníci. Jen v roce 2017 jsme přijali významné zahraniční vědecké návštěvy, zejména prof. El-Kassabyho z University of British Columbia, který pro tým projektu EXTEMIT-K znamená významného partnera v oblasti genetiky a genomiky lesních dřevin. Dále nás navštívila Annette Johansson s unikátní, ale v českých lesích dosud nepoužívanou metodou monitoringu kůrovce prostřednictvím speciálně vycvičených psů. Přijel také Dr. Erbilgin z University of Alberta, který působí v oblasti lesní entomologie a chemické ekologie. V neposlední řadě se v Praze objevil prof. Hansson z Max Planck Institute for Chemical Ecology a viceprezident Max Planck Society z německé Jeny.
Máme za sebou první sezonu terénního testování, při němž jsme založili několik pilotních pokusů, především v lokalitě s probíhající kůrovcovou kalamitou ve vojenském újezdu Libavá. Výzkumy se zaměřily také na včasnou detekci napadení stromu kůrovcem pomocí elektrických dronů se skenery schopnými zkoumat spektrální odrazivost a teplotu. Souběžně byla vyvíjena metodika zpracování komplexních dat z dvoudimenzionálního chromatografu s hmotnostní detekcí. Významnou práci jsme odvedli také v dendrometrické oblasti, kde se získaná dendrochronologická data zpracovávají, analyzují a sestavují do databáze (finální databáze bude čítat přibližně 10 000 stromů).
V roce 2017 jsme otevřeli nové projektové laboratoře, které jsou vybaveny špičkovými vědeckými přístroji sloužícími především pro fyziologii, chemii a entomologii.
Projekt EXTEMIT-K tak představuje pro celou FLD významnou příležitost nejen v oblasti lidské a vědecké, ale též infrastrukturální a celý tým udělá všechno pro to, aby tato příležitost byla naplno využita.
