Vegetace zatím na vyšší teploty, které v Česku panují v posledních dnech, nereaguje. Důvodem jsou stálé výrazné teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, uvedli experti, které oslovila ČTK. V dalším týdnu se navíc očekává ochlazení. Loňský rok byl výjimečný tím, že už únor byl dlouhodobě velice teplotně nadprůměrný, a příroda tak byla posunutá o pár týdnů napřed. Vykvetlé ovocné stromy poté poškodily pozdější jarní mrazy, což způsobilo škody na úrodě.
„Zatím nelze s jistotou říci, že letošní jaro bude časnější. Březen jako takový mívá ve zvyku být velmi teplotně proměnlivý. Za pár dní nám teploty opět klesnou,“ řekl Tomáš Mejstřík z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle něj nadcházející ochlazení zpomalí předčasné rašení rostlin.
Podle Lenky Bartošové z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) se předpokládá, že by letos mohl být dřívější nástup jara, ale nelze to v současné chvíli potvrdit. „Sledujeme kvetení sněženek a počínající kvetení lísek, ale ty jsou velmi časné a stačí jim velice málo teplých dnů. Byliny a časně rašící stromy jsou zatím velice v klidu,“ uvedla. Dodala, že ale z dlouhodobého hlediska je obecně dřívější nástup jara trendem, který lze očekávat. „Některé druhy si posunuly fenologicky začátek jara až o dva týdny,“ řekla.
S brzkým nástupem jara se ale mimo dřívější kvetení, a s tím možné pozdější škody na úrodě, pojí další negativní dopady. Bartošová řekla, že hlavním negativním důsledkem vysokých teplot na začátku předjaří je, že se relativně brzy začíná prohlubovat sucho. „To je způsobeno zejména nízkým množstvím sněhu a vyššími teplotami, které umožňují atmosféře absorbovat více vodní páry,“ řekla. V důsledku toho se intenzivněji vypařuje voda z půdy, což podporuje vznik sucha. Jakmile se rostliny začnou probouzet, začnou odebírat vodu z půdy, a to dříve než obvykle. „Pokud v tomto období nepřicházejí pravidelné srážky, může dojít k nedostatku vody v půdě v průběhu jara,“ dodala.
Extrémní nástupy vyšších teplot a dřívější začátky vegetační sezony jako loni sice patří zatím mezi výjimečnější, ale z dlouhodobého hlediska to není nic, co by vědci nečekali. „Délka vegetační sezony se totiž prodlužuje, a to nejen díky vyšším teplotám v létě, ale i v zimních měsících. Sněhu je také v posledních letech méně a srážky jsou častěji dešťové než sněhové,“ řekla Bartošová. Jde o faktory, které vedou k prohlubujícímu se suchu. Podle ní experti očekávají, že trendy budou nadále pokračovat a situace se bude zhoršovat.
Loňská úroda byla výrazně ovlivněna nezvykle teplým začátkem roku, kdy vysoké teploty přivedly rostliny k předčasnému rašení a kvetení. Tento teplý nástup jara způsobil, že některé ovocné stromy, zejména meruňky, začaly kvést už v březnu. To je přirozené, ale zároveň je to činí náchylnými na pozdní mrazy, které v následujících týdnech zasáhly celou řadu oblastí. Následkem bylo výrazné snížení úrody pro pěstitele.
Praha 8. března (ČTK)
