Mrtvé stromy ponechané v německém národním parku Saské Švýcarsko nepřispěly k většímu územnímu rozšíření požáru, který ho loni v létě zasáhl spolu se sousedním Českým Švýcarskem. Klestí ale způsobilo, že pozemní požáry trvaly déle. Vyplývá to z posudku německého experta Michaela Müllera z univerzity v Drážďanech, o němž informovalo saské ministerstvo životního prostředí.
„V souhrnu znalecký posudek uvádí, že za stejných podmínek by se průběh požárů v národním parku a v hospodářských lesích lišil jen nepatrně,“ konstatuje saské ministerstvo.
Požár v národním parku České Švýcarsko, který vypukl 24. července 2022, byl největším v historii Česka. Plameny v parku spálily zhruba 1100 hektarů území, na německé straně v Saském Švýcarsku oheň zasáhl plochu asi 250 hektarů.
Ve spolkové republice se v souvislosti s požárem začalo diskutovat o tom, jestli k němu výrazně nepřispěl bezzásahový režim v národním parku, kvůli němuž v lese zůstávají i padlé mrtvé stromy. Odborný posudek to ale vyvrací, což uvítal saský ministr životního prostředí Wolfram Günther.
Také starostové některých měst a obcí v Českém Švýcarsku tvrdili, že rozsah požáru zvětšilo dřevo poničené kůrovcem, které v parku zůstalo. Správa parku ale namítala, že v lese by i bez kůrovcového dřeva byla hrabanka, která dobře hoří. Za pravdu jí dala analýza, kterou v lednu zveřejnilo české ministerstvo životního prostředí. Odklizení kůrovcového dřeva by podle ní požár nezastavilo, oheň by podle vědců naopak zřejmě zasáhl ještě větší plochu a šířil by se rychleji.
ČTK
Komentáře
Bilance ztrát
Hned první den při likvidaci požáru zemřeli dva hasiči.
Požár zasáhl plochu 9 062 ha, včetně:
• v lesní oblasti Rudy Raciborskie, 4 480 ha
• v lesním revíru Rudziniec 2 352 ha
• v lesním inspektorátu Kędzierzyn, 2 230 ha
Bylo spáleno 8 461 ha lesní plochy, včetně:
• 627,53 hektarů plodin
• 1009,09 ha mladých stromů
• 1 369,39 ha porostů 2. věkové třídy
• 5 042,06 ha starších porostů
• 326,88 ha ostatní plochy
V důsledku přímého zásahu požáru došlo k usmrcení nebo vážnému poškození všech lesních porostů, které požár zasáhl. Odhadované finanční ztráty v důsledku předčasné těžby (podle metodiky a sazeb z roku 1992 platných ve Státních lesích) činily 279,3 mld. PLN a zvýšené náklady na těžbu a přibližování dřeva a agrotechnické úpravy - cca 75,3 mld. PLN.
Během hašení požáru v samotném lesním okrese Rudy Raciborskie bylo zničeno 75 km silnic, 15 propustků a 15 km příkopů. Celkové ztráty na infrastruktuře ve třech lesních oblastech přesáhly 13 miliard PLN.
Globální přímé finanční ztráty činily (v miliardách PLN):
• náklady na hasičskou akci LP 12,0
• ztráty v porostech 354,6
• ztráty na technické infrastruktuře 13.1
Celkem 379,7
V důsledku požáru došlo k úplnému spálení humusových horizontů půd, které tvoří přirozenou zásobárnu živin, na celé ploše požáru. Provedený výzkum ukázal, že v důsledku toho se stávající půdní chemismus změnil k horšímu. Došlo ke zvýšení kyselosti půdy - pH kleslo pod 4, místy i pod 3. Došlo také k úbytku pro rostliny dostupných forem dusíku (dusičnanů) z půdy a zároveň se zvýšil obsah železa, draslíku, zvýšily se ionty fluoru, jílu a uhlíku. Důsledkem úplného vyhoření humusové vrstvy půd a nepříznivých změn chemického složení půd a mykorhiz, jakož i výrazného poklesu hladin podzemních vod je výrazné zhoršení stanovištních podmínek. V důsledku požáru bylo nutné získat přes 900 000 hektarů půdy pomocí holosečí. m3 dřeva v celé požární zóně, z toho v lesní oblasti Rudy Raciborskie asi 600 tis. m3.
Ale tedy proč tu nezní do vědátorů, kolik vody zadrží suchý les oproti běžnému a chráněnému funkčnímu hospodářskému lesu.
Kolik slunečních paprsků lehce prožene své louče pár kmeny bez větví oproti zakmeněnému lesu a to jakémukoli.
Mám pokračovat....
Děděk se ptá?
Sakra to se oba ohřejeme, když čerstvé hoří lépe jak suché.
NENÍ NAD VĚDU, ve správném podání.
Všichni topenáři a čeští badatelé, výrobci, co nám to píšete za hámotiny, čím máme topit.!
Všichni "špatně" chtějí min 2 roky suché dřevo, ale to popírá "novodobou" vědu.