Mojmír Vlašín
V průběhu loňské blokády nezákonného kácení na Šumavě publikoval v MFD Martin Komárek rádoby vtipný esej (či co) o blokádě. O blokádnících doslova napsal: „Svou soukromou zábavu si zpestřují tím, že si budují provázkové chýše z překroucených paragrafů. A udávají ty, kteří chtějí kácet smrtelně nemocné stromy, četnictvu.”
Od skončení blokády už uplynul rok a člověk by čekal, že komentátor nazřel alespoň částečně svůj omyl a omluví se. Bohužel to by očekával jen prosťáček jako já, a nebo profesor A. Máchal z katedry naivní politologie. Martin Komárek však naivní není. Ví, že urážet je populární a omlouvat se je nepopulární. A on chce být populární.
Proč si myslím, že by se měl omluvit? Především: na základě rozsudku Krajského soudu v Plzni už je jasné, že zásah policie na Ptačím potoce na Šumavě, prováděný na žádost exředitele Stráského, byl nelegální. Rozhodnutí soudu je platné a pravomocné. Viz: http://issuu.com/hnuti_duha/docs/rozhodnuti_ks_plzen_57a66-2011 .
Naopak soud konstatoval, že protest formou nenásilné blokády je slučitelný s ústavou a odpovídá demokratickým principům. Zvláště, když sleduje zastavení nelegální činnosti. Pokud jde o „udávaní četnictvu”, tak to moc nepomohlo, protože policie tuto nelegální činnost nejen nezastavila, ale dokonce pomáhala ji páchat. V závěrečném stanovisku uvádí Veřejný ochránce práv: „Správa NP a CHKO Šumava nedisponovala v době kácení kůrovcem
napadených stromů souhlasem k zásahům proti škůdcům, podle kterého bylo možno v lokalitě Na Ztraceném postupovat. Správa NP a CHKO Šumava nedisponovala v rozhodné době ani dalšími výjimkami ze zakázaných činností v národních parcích dle zákona o ochraně přírody
a krajiny”. Z uvedeného je nad slunce jasné, že zatímco ochránci divočiny žádné zákony neporušili, správa parku jich porušila či ignorovala celou řadu. A taky proto dostala od ČIŽP téměř půlmilionovou pokutu. A toho si musel všimnout i pan Komárek, pokud čte nějaké noviny. Aspoň MFD.
Nebo si mohl všimnout, že Městský soud v Praze zamítl žalobu šumavských obcí na někdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka. Obce po soudu chtěly, aby zrušil Bursíkovo rozhodnutí, jímž ministerstvo ponechalo část Národního parku Šumava bez zásahu člověka proti kůrovci.
Anebo postřehl, že exředitel Stráský klamal veřejnost, aby tak zdůvodnil používání jedovatého přípravku Vaztak v národním parku: „Chemický prostředek Vaztak je nejvíce šetrný vůči všem ostatním druhům v přírodě a je nejintenzivněji zaměřen na kůrovce”, uvedl na Radiožurnálu. Experti Výzkumného ústavu lesního hospodářství ve svém posudku však naopak konstatovali, že „... účinek po zásahu je přímo drastický a zahubil mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu, než lýkožroutů.” Podle studie španělských expertů v oblasti pokusu s touto chemikálií umíral v průměru trojnásobný počet (až 80 procent) mláďat sýkorky modřinky, která se živí hmyzem, než normálně.
Přál bych si, aby pan komentátor aspoň jednou konstatoval, že „znechucující zelení„ nerealizovali svoji „soukromou zábavu”, ale formu blokády kromě základních principů ochrany přírody hájili i zákonnost a v konečném důsledku i demokracii. A všem, kteří se na tom podíleli, se sluší poděkovat.
