PRAHA Ministerstvo zemědělství chce omezit riziko vzniku povodní. Rozbouřený vodní živel si od ničivých záplav v druhé polovině devadesátých let už vyžádal téměř 120 lidských životů a poškodil majetek za skoro 200 miliard korun.

Podle ministerské analýzy je na vině i špatný stav lesů a půdy, která nedokáže dostatečně zadržovat vodu. Nový program rozvoje venkova na příštích pět let proto navrhuje, aby stát z vlastních peněz i prostředků čerpaných z Evropské unie podporoval protipovodňová opatření.

K těm patří výstavba nových retenčních nádrží a oprava stávajících, zkapacitnění koryt vodních toků, zabezpečení břehů, protierozní opatření na drobných tocích a v jejich povodích, stabilizace strží, zábrany sesuvů půdy nebo hrazení bystřin.

Proti záplavám i suchu

Zadržování vody je podle odborníků důležité nejen k prevenci vzniku povodní, ale také pro obranu zemědělství před škodlivými dopady dlouhodobého sucha. „Z analýzy vyplývá, že je nezbytné zvýšit retenční schopnost krajiny z důvodu nejen snížení škod způsobených povodněmi, ale i jako prevence před nedostatkem vody v obdobích s nižšími srážkovými úhrny,” zdůvodňuje program rozvoje venkova. Schopnost půdy zadržovat vodu oslabilo špatné hospodaření. Zásahy do krajiny byly uspíšeny také minulými povodněmi. Kvůli nim byly toky často změněny do podoby kanálů, aby co nejrychleji odvedly záplavové přívaly. Koncepce přitom uvádí, že právě zrychlený odtok vody vede k vysychání některých oblastí. Ministerstvo zemědělství upozorňuje i na negativní dopady klimatických změn. V jejich důsledku je podle něj nutné v budoucnosti očekávat další erodování zeminy nebo dlouhá období sucha, po nichž budou následovat prudké přívalové deště. Nedostatek vody podle analýzy trápí hlavně jižní Moravu a Rakovnicko, což se negativně projevuje ve výnosech farmářů a pěstitelů. Do budoucna lze ale čekat, že minimální průtoky nebudou pokryty ani v dalších regionech. Kromě zemědělské krajiny přišly o schopnost zadržet větší množství vody i lesy. Také zde je na vině člověk se svými zásahy do přírody. Negativně se projevuje nevhodná druhová, prostorová a věková skladba některých porostů. Tím se zvyšuje náchylnost k jejich poškození v důsledku extrémních klimatických jevů, jako jsou vichřice, povodně, zvyšování teplot či dlouhá období sucha. Důvodem, proč jsou lesy tak „křehké”, je snaha o zvýšení jejich produkce spolu s poptávkou po snadno zpracovatelném dříví z jehličnatých stromů, tvrdí analýza.

Tři čtvrtiny z Bruselu

Kvůli boji proti povodním bude ministerstvo zemědělství podporovat rolníky a lesní hospodáře, kteří se přihlásí s projektem, jenž pomůže zlepšit schopnost krajiny zadržet vodu. Plán je součástí nového programu rozvoje venkova, v němž je více než 80 miliard korun pro podporu zemědělství a ekologie. Tři čtvrtiny finančního příspěvku statkářům budou pocházet z Evropské unie, zbylou část doplatí Česká republika. Nový program rozvoje venkova začne platit od příštího roku. Do té doby ho bude posuzovat Brusel. Koncepce naváže na předchozí dokument, na jehož základě mohl stát rozdělit zhruba 100 miliard korun. Do roku 2020 pak ministerstvo zemědělství prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu podpoří pěstitele, chovatele dobytka i potravináře. Program počítá třeba se zlepšením životních podmínek krav a prasat v chovech, rozvojem využívání obnovitelných zdrojů energie v zemědělství, podporou mladých rolníků nebo investicemi do zpracování zemědělských produktů, balení a značení výrobků včetně monitoringu kvality. Cílem je i zkrátit prodejní řetězec, kterým výrobek putuje od farmáře k zákazníkovi.