Hnutí DUHA zahájilo informační kampaň o šumavských pralesích. Až do konce letních prázdnin potkají turisté u pramenů Vltavy informační stánek, kde budou moct také vyplnit návštěvnickou anketu. Ta upozorňuje na devastaci přírody.

Hnutí DUHA zahájilo informační kampaň o šumavských pralesích a odstartovalo anketu, která upozorňuje na devastaci přírody. Ekologové chtějí prostřednictvím ankety informovat turisty o šumavských pralesích a získat názor na zacházení s unikátní přírodou.

„Prázdninový informační stánek pořádáme na Šumavě už popáté. Návštěvníci parku měli vždy velký zájem o bližší informace o přírodních hodnotách a zvláštnostech šumavských pralesů. Divoká příroda lidi fascinuje a dává nám příležitost se neustále učit. Proto také většina návštěvníků parku dlouhodobě podporuje názor, že by se zde na významné části území do přírodních procesů zasahovat nemělo,” uvedl Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Místo bylo zvoleno záměrně. „U pramene Vltavy se totiž dochoval malý zbytek horského smrkového pralesa, který patří mezi místa, kde se proti kůrovci nezasahuje. Část starých smrků zde proto uschla a pod nimi roste nová generace zeleného pralesa. Nerušený proces obnovy prostřednictvím kůrovce tu probíhá tak, jako už mnohokrát v minulosti,” uvedli ekologové v tiskovém prohlášení.

Anketní otázky pro turisty byly podle ekologů připraveny ve spolupráci se správou národního parku. Dotazují se například, jestli návštěvníci vnímají národní park jako území, kde má člověk již nyní ponechat přírodu samovolnému vývoji, jak by mělo být území ponechané pouze přírodě veliké, či zda si myslí, že by se suché stromy podél cest měly kácet.

Kolemjdoucí dostanou na stánku na výběr také z několika zajímavých publikací. „Jednou z nich je informační list, kde se turisté například dozvědí: že dravý brouk pestrokrovečník mravenčí, který se na Šumavě rozmnožil, sežere každý den až 20 kůrovců, že v národním parku vzniklo přes šest tisíc hektarů holin, jako důsledek kůrovcové těžby a následných polomů, jak stejné problémy, které pozorujeme dnes, již před zhruba sto lety komentovali Karel Klostermann či Josef Váchal," uvedli ekologové.

Loňské ankety se podle ekologů zúčastnilo více než 4000 návštěvníků parku. Jedna z anketních otázek zněla, zda národní parky vnímají jako území, kde má člověk ponechat přírodu bez lidského zásahu. „Odpovědi jasně hovoří pro ochranu divoké přírody: významnou část národního parku by samovolnému vývoji bez zásahů člověka, pouze s umožněním vstupu návštěvníků, ponechalo více než 63 % respondentů,” upozornili ekologové.