Do roku 2050 v Evropě zřejmě přibude 2500 nových nepůvodních druhů zvířat a rostlin. Oproti roku 2005 to je nárůst o 64 procent. Celosvětově se pak jejich počet ve světě zvýší o více než 36 procent. Ukázaly to výsledky výzkumu mezinárodního týmu, jehož součástí jsou i čeští vědci. Výzkumníci apelují nutnost na zavedení přísnějších předpisů o biologické bezpečnosti. V tiskové zprávě o tom dnes ČTK informoval Botanický ústav Akademie věd ČR (BÚ AV).
Takzvané nepůvodní druhy jsou rostliny, zvířata a mikroorganismy zavlečené lidmi do oblastí, ve kterých se přirozeně nevyskytují. Některé se úspěšně začlení do místních společenstev, podle AV do roku 2005 takto zdomácnělo přes 35.000 druhů. Mnohé z nich se však nekontrolovaně šíří a škodí životnímu prostředí, ekonomice či lidskému zdraví - ty odborníci označují jako invazní.
Tým pod vedením Hanno Seebense z německého Centra Senckenberg pro výzkum biodiverzity a klimatu vyvinul matematický model, s jehož pomocí poprvé vypočítali, kolik dalších nepůvodních druhů může přibýt v dalších 30 letech. Model představili studií ve vědeckém časopise Global Change Biology.
Předpokládané nárůsty jsou zčásti důsledkem zrychlení invazí, které vědci pozorují u některých skupin živočichů. Ve srovnání s obdobím mezi lety 1960 a 2005 se v následujícím půl století zrychlí zejména šíření nepůvodních druhů pavoukovců a ptáků. V Evropě podle očekávání zrychlí přírůstek těchto druhů ve všech rostlinných i živočišných třídách s výjimkou savců. Právě v Evropě vědci počítají s největším nárůstem. Dalšími místy s velkými přírůstky budou zřejmě oblasti mírného pásma v Asii, Severní Americe a Jižní Americe. Nejmenší přírůstek se naopak bude týkat Austrálie.
„Navýšení půjde nejspíše na vrub nenápadným příchozím, jako jsou hmyz, měkkýši a korýši. Nových invazních druhů savců, jako je třeba u nás již usazený mýval, bude naproti tomu jen pár," podotkl k situaci v Evropě spoluautor výzkumu Petr Pyšek. "Očekává se, že se po celém světě bude zvyšovat zejména počet nepůvodních druhů hmyzu a dalších členovců, jako jsou pavoukovci a korýši - například pro oblasti Asie s mírným klimatem téměř o 120 procent,“ doplnil vědec z Oddělení ekologie Botanického ústavu AV.
„Předejít příchodu nových druhů se nám nikdy zcela nepodaří, protože by to znamenalo významné omezení mezinárodního obchodu. Přísnější předpisy a jejich důsledné prosazování by ale mohly do značné míry zpomalit příliv nových druhů. Takový přístup se už na některých místech světa osvědčil. Evropské předpisy jsou stále poměrně laxní, existuje zde tedy prostor pro nová opatření, která mohou omezit invazi nových nepůvodních druhů,“ uvedl další z autorů výzkumu Jan Pergl.
V Česku je evidováno přes 2000 nepůvodních druhů, z toho 15 procent invazních. Jsou to některé druhy severoamerických raků, kteří šíří račí mor, zmínění mývalové severní, psíci mývalovití nebo nutrie říční. Z rostlin jsou za invazní považovány bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá či javor jasanolistý.
Od roku 2022 by měla začít platit novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která vytváří rámec pro opatření potřebná k prevenci zavlečení invazivních druhů a regulaci těch, které už se v Česku rozšířily.
Úprava do tuzemské legislativy zavádí nařízení Evropské unie z roku 2016. To přineslo seznam problematických druhů. V případě včasného monitoringu zavlečeného či vysazeného nepůvodního druhu se podle něj mají tyto organismy co nejrychleji vymýtit. Nařízení také omezuje využívání problematických zvířat a rostlin.
Ztráty související s nepůvodními druhy v celé EU se odhadují nejméně na 12 miliard eur ročně (zhruba 327 miliard korun).
ČTK
