Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak nejen o tom bude řeč v následujících 25 minutách. Provede vás jimi Ivana Šmelová. Ještě jednou hezký podvečer. Letošní extrémní nedostatek vody pořád řeší třeba lesníci na Šternbersku. Nejdřív bojovali s kůrovcem přemnoženým kvůli suchu, jenže pak nemohli stovky pokácených stromů nahradit opět kvůli nedostatku vlhkosti. Dělnice proto sadí stromky až teď, s bohatšími a přihnojenými kořeny, tak aby měly větší šanci v suché půdě přežít. Stejný problém řeší i zoo na Svatém Kopečku.
Zuzana KOZÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ještě na konci prázdnin se areálem olomoucké zoo rozléhal zvuk motorových pil. K zemi muselo jít kvůli přemnoženému kůrovci na 400 stromů, jenže nahradit je lesníci nemohli. Může za to letošní extrémní sucho.
Robert NÁDVORNÍK, zahradní úsek, ZOO Olomouc
--------------------
Ať už se a to podíváme z vrchu nebo do hloubky, tady je trošku vlhčí jehličí na povrchu, dál už jsme na suchu. Vidíte, jak se z toho práší. Musíme po výsadbě okamžitě zalévat a hlavní část výsadby nechávat na jaro, kdy doufáme, že budou ty vlhkostní poměry lepší.
Zuzana KOZÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Stromky zatím zůstávají ve speciální lesní školce, kde je úrodnější půda a nehrozí tak, že by do jara uschly. V zoo na Svatém Kopečku musejí nahradit 1,5 hektaru vykácených lesů. Smrky vystřídají odolnější listnáče. Extrémní sucho zasáhlo také Šternbersko, právě suché počasí totiž přeje kůrovci, jenže dělnice nemohly vykácený les dlouho nahradit. Stromky by se v suché půdě vůbec neujaly.
osoba
--------------------
To je jak beton tady tohle to.
osoba
--------------------
To je teda jak beton, to jde těžko.
osoba
--------------------
Dívej se, zrovna tam mám kořen.
Zuzana KOZÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
V příštím roce musejí jen tady v lesích nad Huzovou vysadit na 200 tisíc stromků. Část chtějí lesníci stihnout ještě na podzim.
Lukáš FICEK, vedoucí lesní správy Huzové, Lesy ČR
--------------------
Jsou to speciální sazenice pěstované na vzduchovém polštáři, ta hlína obsahuje samozřejmě nějaké hnojivo, takže jsou připraveny k přímý výsadbě a je tam větší šance, že se ujmou.
Zuzana KOZÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Z jarní výsadby se totiž lesníkům na Šternbersku neujalo například na 80 procent jedlí. I proto se třeba jejich kolegové na Olomoucku rozhodli, že po kůrovcové kalamitě začnou raději sadit až na jaře. Zuzana Kozáková, Česká televize.
Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak bojovat proti suchu a jestli se potíže s nedostatkem vody zopakují i v dalších letech. Na to jsme se ptali Jaroslava Rožnovského, šéfa brněnského hydrometeorologického ústavu.
Jaroslav ROŽNOVSKÝ, ředitel, Český hydrometeorologický ústav Brno
--------------------
Sucho, které jinak, musíme říci, má základ v meteorologických podmínkách a ty neovlivníme, ale můžeme ovlivnit ty dopady. Určitě zemědělci si musí uvědomit, že to sucho bohužel se bude dále vyskytovat a je potřeba, aby naše půdy byly bohatší organickými látkami, aby se provádělo ošetřování tak, abychom šetřili hodně vody. Další moment je udržet vodu v krajině, včetně tedy malých vodních nádrží, udržení mokřadů nebo i návrat tam, kde ty mokřady dříve byly.
Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Chlévové hnojivo, pěstování luskovin a jetelovin, tak právě to podporuje vznik zmiňovaných organických látek v půdě. Využívají je hlavně ekologičtí zemědělci. Podle ministerstva zemědělství proto někteří tito farmáři pocítili vliv sucha i o několik týdnů později, než jejich konvenční sousedé.
Ivana MALÁ, redaktorka
--------------------
Lány polí bez průmyslových hnojiv a pesticidů. Osm let se o ně stará Martin Hutař na své ekologické farmě ve Velkých Hostěrádkách. Přes 300 této pšenice špaldy má ke zpracování a letošní extrémní sucho se výrazně na jeho sklizni nepodepsalo. Roste totiž tam, kde má dostatek organické hmoty.
Martin HUTAŘ, ekozemědělec
--------------------
Půda potom je schopna vázat daleko více vody a je schopna odolávat daleko více různým extrémům, nárazovým dešťům, povodním a podobně.
Ivana MALÁ, redaktorka
--------------------
Dostatek balíků slámy dostávají pravidelně. Martin Hutař chová přes 200 kusů prasat a ovcí, hlavně pro chlévové hnojivo, prakticky jediné, které může jako ekozemědělec využívat, aby vyživovala půdu a byl v ní dostatek právě organických látek. Takový postup je teď ale spíš raritou.
Pavel RYANT, děkan, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně
--------------------
Poslední dekády jsou charakteristické tím, že nám výrazně ubylo stavu hospodářských zvířat, jak skotu, tak prasat, jsme asi na třetina toho, co bylo v roce 90.
Ivana MALÁ, redaktorka
--------------------
Stájové hnojivo je jedním ze způsobů, který má dobrý vliv na to, že je zem dobře živená, ale taky vhodným střídáním plodin. Třeba oves tady letos nahradila vojtěška, která zlepšuje kvalitu půdy a ta je potom schopna udržet více vody. Stejně je na tom třeba hrách nebo jeteloviny často používané jako krmivo pro dobytek a právě s jejich úbytkem zmizely z polí i tyto plodiny. Hlavně ekologičtí zemědělci jako Martin Hutař se je tam snaží zase vrátit. Počet biofarmářů za poslední dva roky se výrazně zvýšil a v Česku jich je teď přes 4 tisíce. Ivana Malá, Česká televize.
Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Letošní léto bylo z hlediska nedostatku vody opravdu extrémní, můžete to vidět i na modelu serveru Intersucho. Během června se se suchem potýkala především Morava, jižní i severní, během léta ale zasáhlo extrémní sucho skoro celou republiku. Se začátkem podzimu pak měly problémy jižní a východní Čechy, a taky severní Morava. Půda se vodou částečně nasytila až s říjnovými dešti.
