Sucho, teplo a současně s nimi kůrovec decimují lesy v Moravskoslezském kraji. Problém není nový, zvlášť smrkové porosty odumírají už několik let. Lesníci se tomu snaží čelit vysazováním smíšených lesů, které by měly lépe odolávat výkyvům počasí a škůdcům. Během deseti až patnácti let by tak zdejší lesy mohly mít zcela jinou podobu.
Kvůli nedostatku srážek jsou stromy velmi oslabeny, tím pádem jsou více náchylné k chorobám a také hůře snáší útoky škůdců.
„Nejvíce nám škodí václavka, která poškozuje kořenový systém, a kvůli tomu, že strom neumí do sebe dostat i to málo vody, které se sem dostává, tak je ještě nemocnější," řekl Novinkám Jiří Groda, zastupující ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR.
Problémem je také kůrovec, kterému teplé a suché klima mimořádně vyhovuje. Lýkožrout severský, který se do zdejších lesů dostal, je brouček o velikosti kolem 3 až 4 milimetrů, ale dokáže zničit celý strom.
Pro nás lesníky je tahle situace ta nejhorší. Stromy nám odumírají v každém věku.Zavrtává se pod kůru, kde vrtá chodbičky a žere lýko. Tím přeruší tok živin a strom postupně uhyne. „Není to náš běžný lýkožrout, se kterým si umíme poradit," připustil Groda.
Nadějí jsou smíšené lesy
Jednou z cest, jak stávající stav změnit, je změna podmínek v lese, zejména aby byly více smíšené. Lesníci se snaží porost vhodně „namíchat", ale tak jednoduché to není, protože každá nadmořská výška prospívá jiným stromům, a proto se musí pečlivě vybírat, co se kam zasadí.
Zdravých stromů každým dnem ubývá.
Výsledek se také neprojeví hned. „Naše vysázené stromky jako třeba buk, javor nebo dub jsou vidět už po deseti patnácti letech. Do té doby to bohužel vypadá tristně, jsou to holiny, kde ty stromečky jsou malé, trpí trávou, vysycháním, mrazy a dalšími jevy. To je pro nás pro lesníky to nejhorší, co se tady právě děje. Stromy nám odumírají v každém věku," pokračoval Groda.
I tak už je na některých místech snaha lesníků znát. Mnoho míst s nově vysázenými stromy je už dnes ve skvělém stavu.
Kůrovci severskému se v tropických podmínkách daří dobře.
Trend vysazování smrků každopádně již kvůli změně klimatických podmínek upadá, vysazuje se jich o mnoho méně než v minulosti.
„Je třeba si uvědomit, že smrku je největší zásoba. Je ho nejvíc na horách, protože v nadmořských výškách od 700 metrů do 1400 metrů byl smrk vždy přirozenou součástí ekosystému, byť byl uměle vysazen, ale patřil tam, rostl tam, neměl žádné problémy. Díky tomu, že se to teď mění, začíná mít smrk problémy, a to i v těch vyšších nadmořských výškách," doplnil Groda.
