Kristina VRKOČOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď ještě pohled na Šumavu. Tam za posledních pět let zmizelo ze skládek 135 metrů krychlových dřeva. Místo fotopastí ho hlídají lesní dělníci nebo strážci národního parku. Ve studiu v Klatovech je s podrobnostmi Zdeněk Mlnařík. Zdravím tě, Zdenku. 135 metrů krychlových, je to hodně z hlediska celkového objemu těžby?
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
--------------------
Podle správy národního parku je to zlomek, protože za rok se v celém národním parku vytěží 135 000 metrů krychlových dřeva. Nízká míra krádeží je způsobena
hlavně tím, že ta místa těžby a místa, kde je to dřevo uložené pro tu nakládka, tak jsou odlehlá, často i několik kilometrů od hlavních silnic. Jde o účelové komunikace, často uzamčené závorou. Navíc správa parku nevyužívá žádné prostředníky při prodeji dřeva, ale prodává je sama při aukcích. Navíc doba mezi těžbou a tou nakládkou je poměrně krátká. Jednak kvůli těm krádežím a také kvůli tomu, že to dřevo se méně znehodnocuje.
Jan KOZEL, náměstek ředitele NP Šumava
--------------------
Palivo prodáváme většinou ve dvoumetrových výřezech, které už jsou poměrně těžké. A těžko se s nimi manipuluje, takže se omezuje nějaká drobná krádež, kdy třeba někdo odjíždí z lesa a dá si do auta jedno poleno tak to se tímhle tím eliminuje.
Kristina VRKOČOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdenku, a kontroluje vedení parku také své zaměstnance? Tedy samotné lesní dělníky, jestli si domů bez povolení neodnášejí dřevo?
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
--------------------
Tak, samozřejmě kontrolují se i přímo ti pracovníci, kteří v tom lese pracují a dokonce tam probíhají takzvané trojaudity. To znamená, že to dřevo nejdříve kontrolují sami pracovníci těch územních pracovišť. Pak jejich nadřízení a nakonec i samotné vedení národního parku. Tím vzniká vlastně taková trojkontrola. Ty fotopasti se jak už bylo řečeno, využívají k hlídání toho dřeva. Minimálně kontrolují tu hladinu hlavně právě ti lesníci a také strážci národního parku.
