Zelení odmítají návrh senátního zákona o Šumavě, představili vlastní řešení.

Senátní výbor pro regionální rozvoj a životní prostředí doporučil ke schválení navržený zákon o Národním parku Šumava. Strana zelených (SZ) upozorňuje, že tento zákon z pera senátorů za ODS je pro vzácnou šumavskou přírodu likvidační. Zelení zároveň připravili 8 zásad, jimiž by se měla řídit jakákoli budoucí politika státu vůči národnímu parku.

”Výbor se rozhodl ignorovat nejen přání více než 25 000 občanů ČR, kteří podepsali petici za dobrý zákon o Národním parku Šumava, ale také zdravý rozum. Výborem akceptovaný návrh zákona o Šumavě je právní paskvil, jehož skutečným účelem je omezit ochranu přírody a otevřít cenné pozemky záměrům jihočeských kmotrů. Jde o promyšlený pokus zlikvidovat ochranu posledních zbytků divoké přírody,” uvádí Jana Drápalová, první místopředsedkyně zelených.

”Senát by se místo dalších debat o tomto velmi špatném a nebezpečném návrhu měl spíš zaměřit na zajištění funkčního dialogu místních obcí, odborníků a neziskových organizací k nové přípravě kvalitního zákona. A měl by si současně uvědomit, že Šumava si díky unikátním územím divoké přírody zasluhuje důslednou ochranu nejcennějších oblastí - tedy asi 50 % rozlohy parku,” dodal Ondřej Mirovský, expert SZ pro životní prostředí.

Zelení prosazují osmero zásad, které musí do budoucna určovat přístup státu k NP Šumava:

Cílem NP Šumava musí být primárně ochrana přírody. Strana zelených nechce z národních parků ”lunaparky”, ale oblasti s maximální ochranou posledních rozsáhlejších přirozených a přírodě blízkých ekosystémů v ČR.

Jádrové území (nejpřísněji chráněné části parku) by mělo do roku 2030 zaujímat kolem 50 % rozlohy parku; tyto oblasti musí být bezzásahové.

V ostatním území parku (nárazníkové části mimo jádrové území) jsou možná a někdy přímo nutná i cílená opatření například ke zlepšení struktury lesních porostů, ke vzdělávání návštěvníků, rekreaci i k ochraně majetku, ovšem vždy se souhlasem orgánu přírody a při zachování krajinného rázu.

Vyjma scelení prvních zón navrhujeme zavedení čtvrté zóny pro obce s ještě nižším stupněm ochrany; v každém případě je ovšem nezbytné, aby na zónování byla shoda všech, protože jen dlouhodobá stabilita jednotlivých zón umožní rozvoj obcí i parku.

Je nutné změnit strukturu řízení NP Šumava tak, aby byly zohledněny jak potřeby obcí (oblastí týkající se života místních lidí), tak i vědy (k maximálnímu zohlednění zájmů ochrany přírody).

Pro nalezení shody mezi zájmy šumavských obcí a národního parku je nutná efektivní podpora místních ekonomických cyklů výroby, spotřeby i služeb obcí na území parku, např. větším zapojením místních do průvodcovských služeb.

Park je zde samozřejmě i pro své návštěvníky. Zpřístupněno pěším má být vše vyjma míst, kde by pouhá přítomnost člověka mohla ochranu přírody ohrozit.

Toto otevření se parku lidem však nemá znamenat zvýšení vjezdu motorových vozidel, či developerské budování infrastruktury pro masovou turistiku a sport. Je nutné maximálně podpořit lehké a citlivé formy turismu s akcentem na prožitek z přírody a krajiny, spíše než na adrenalinové či konzumní vyžití turistů, které lze realizovat jinde.

Orgán ochrany přírody a hospodařící subjekt by měly zůstat jednou institucí, jinak hrozí permanentní spor.