TŘEBÍČ – Na sociálních sítích se rozběhla vášnivá diskuze o kácení stromů na Hrádku. Diskutující horlivě odsuzují tento čin a nesouhlasí s kácením stromů. Tuto akci má pod svou záštitou odbor životního prostředí. Má k tomu závažný důvod, proč se takto rozhodl zakročit. V případě jehličnatých porostů je hlavním důvodem kácení napadení kůrovcem.
Pokácení suchých stromů je nutné z hlediska tlumení dalšího šíření hmyzích škůdců. U akátů jde o další etapu odstraňování této nepůvodní dřeviny na jedné z přírodně nejcennějších ploch přímo v centru Třebíče. Tuto mimořádnou cennost předmětného území potvrdil i přírodovědný průzkum, který byl v nedávné minulosti proveden.
Když se půjdete projít na Hrádek, uvidíte tam několik doutnajících ohnišť a hromadu pokácených stromů, svezených na jedno místo. Rozhrabané cesty a výrazné stopy od velkých kol prozrazují, že zde pracovala těžká technika.
„Vážení já jsem na Hrádku vyrůstal jako dítě, tam jsme hráli fotbal. Tam jsme pekli brambory, tam se pálily čarodějnice. A tam měl každý kluk se Židů a okolí svůj strom. Já dodnes vím, který byl můj. Ten nejmenší, protože já byl nejmladší. A když jedu na kole nebo jdu na špacír, tak za ním zajdu a hezky s ním pokecám. Byl tam kdysi správce Hrádku, nějaký Božek, a ten se o to staral. Byl pruďas, a když se ukázal, tak každý kluk si vylezl na ten svůj strom, protože jsme se ho báli. Ale mělo to nějaký řád. Dnes Hrádek naše radní nezajímá, popadané tarasy, uhnilé zábradlí a vůbec vše. Tak to tam vykácejte, vy, neznabozi, co máte Třebíč pod palcem. A postavte si tam baráky a bazény a všechno zabetonujte," napsal na sociálních sítích Jiří Kachlíř.
„Ještě nikdy jste neslyšeli o tom, že se lesy (i jednotlivé stromy) musí udržovat? Jak by se vám líbilo, kdyby vaše dítě nebo vnouče zabil shnilý strom? Než začnete někoho kritizovat, zkuste si nejdříve zjistit, proč se ty stromy kácejí. Na stránkách města by vám jistě vše vysvětlili," napsal na stejném místě Jiří Klívar.
Původně byla tato lokalita zcela bez stromového porostu, jelikož byla až do první poloviny minulého století využívaná jako pastvina pro kozy. Akáty zde byly později vysázeny uměle a postupně zarostly většinu skalnatých svahů. Dlouhodobým cílem je odstranění těchto akátů a podpora přirozené obnovy druhově velmi pestrých a cenných společenstev skalní stepi. Na této lokalitě se můžeme setkat s řadou ohrožených druhů rostlin a živočichů, jako je např. kudlanka nábožná, modrásek rozchodníkový či saranče modrokřídlá. Neznamená to ovšem, že budou odstraněny všechny dřeviny. Při zásazích jsou ponechávány semenáče původních druhů dřevin, zejména dubu zimního, jilmu nebo teplomilných křovin.
„Na základě povolení orgánu ochrany přírody a krajiny bylo z důvodu napadení kůrovcem v uplynulých dnech pokáceno 75 ks stromů (modříny, borovice černá a smrk) a na jižním svahu z důvodu ochrany přírody 53 akátů. Vytěžené dřevo je prodáváno v rámci prodeje dřeva z městských lesů a ostatních ploch veřejné zeleně. Vzhledem k postupnému prořeďování stromového porostu na náhorní rovině Hrádku úhynem jednotlivých stromů jsme už v minulosti prováděli pokusné výsadby druhově původních listnatých dřevin (habr, lípa). Při realizaci pěstebních opatření důsledně chráníme všechny perspektivní náletové dřeviny. Ve výsadbách chceme i nadále pokračovat. Rádi bychom zde udrželi i určitý podíl jehličnanů, " sdělila tisková mluvčí radnice Irini Martakidisová.
Úspěšnost výsadby ale bude velmi záviset na klimatických podmínkách následujících let, zda bude postupně vyrovnán přetrvávající srážkový defi cit. Lokalita Hrádku se vyznačuje mělkým půdním profilem a jižní expozicí, kde jsou následky sucha nejvíce citelné. Problémy se vyskytují i s vandalismem, v území dochází opakovaně k poškozování nově vysazených dřevin.
