Douglaska tisolistá, která je dřevinou roku 2014, je druhem s vysokým produkčním potenciálem kvalitního jehličnatého dřeva s všestranným využitím. Zejména ve srovnání se stávajícími jehličnatými kulturami se jedná o dřevinu s výrazným stabilizačním a melioračním účinkem a může významně doplnit druhovou skladbu v některých oblastech, především s chřadnoucím smrkem, kde může částečně nahradit výpadek jeho produkce. Uvedli to ve svém nedávném prohlášení zástupci státní správy a organizací zabývajících se lesnictvím.

Jak napsali ve své deklaraci představitelé ministerstva zemědělství, ministerstva životního prostředí, Lesů ČR, Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity i Mendelovy univerzity, České lesnické společnosti, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR i Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL), praktičtí lesníci i lesnický výzkum mají už dnes dostatek znalostí a zkušeností, aby byl maximalizován přínos této dřeviny a minimalizována její rizika. „Při vyšším využití je potřeba oblast výzkumu a spektrum šetření podstatně rozšířit. Jedná se o výzkum proveniencí, genetických zdrojů, stabilizačních vlivů, hledání optimálního způsobu pěstování ve smíšených porostech a v extrémnějších podmínkách a i jejích patogenů, které při současném malém výskytu nehrají větší roli,” sdělili. Na druhé straně se i při jejím vyšším využití jedná jen o jednu z perspektivních cest, kterou by se lesnická praxe i výzkum měly ubírat. Tyto trendy by měly být podpořeny i legislativně, uvedli s tím, že douglaska je původní severoamerická jehličnatá dřevina z čeledi borovicovitých. Díky kůlovému kořenu se dokáže dostat k vodě a také lépe odolává větru. V České republice tvoří jen asi 0,2 procenta lesů.

 

Nejvyšší strom ve Vlastiboři

Podle měření má nejvyšší douglaska tisolistá rostoucí ve tříhektarovém lese nedaleko Vlastiboře v severních Čechách 64,1 metru. „Nemůžeme tvrdit, že to víme přesně, těžko ale někdo najde u nás vyšší strom. A pokud ano, tak si osobně myslím, že to bude zase douglaska,” uvedl Ing. Richard Slabý z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, jehož zásluhou byl nejvyšší strom objeven. Podle něj se v ČR žádný oficiální přehled rozměrově unikátních stromů nevede, podle dostupných informací měly dosud největší stromy v České republice kolem 58 metrů. Původní severoamerická dřevina se do Vlastiboře dostala před 138 lety, vysazena zde byla v roce 1876. „Dopátrali jsme se, že tehdejší lesní správce vysadil prvních 3000 douglasek,” uvedl místní lesní hospodář Ing. Jan Štauber. Úctyhodné velikosti dosáhly i další douglasky rostoucí v lese ve Vlastiboři. „Přes 60 metrů jich má několik a průměrná výška celého porostu je přes 50 metrů,” upřesnil Štauber.

Ve své domovině douglaska dorůstá až stometrové výšky, údajně byl podle Slabého před 150 lety nalezen i exemplář vysoký 140 metrů. Při měření v roce 1936 nejvyšší stromy v porostu měly 40 metrů, před 20 lety naměřil Slabý u největších exemplářů 58 metrů. „Za rok přirůstají 25 až 30 centimetrů,” dodal.

Porosty této dřeviny se nacházejí na soukromém majetku na Železnobrodsku a mají skutečně úctyhodné rozměry. Roste tu i nejobjemnější jedinec, jehož hmota činí více než 27 metrů krychlových. Pod patronací neziskové certifikační organizace PEFC ČR a ve spolupráci s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů se nedávno uskutečnilo ukázkové přeměření nejvyššího stromu v České republice. Doposud se rozměrově unikátní stromy na rozdíl od památných stromů nikde neevidovaly. Každopádně pozornost vzbuzovaly mezi lesníky stromy převyšující 50 metrů, které byly vyřazovány z těžby a považovány za něco výjimečného.

 

Certifikované porosty

Tento porost s největšími jedinci douglasek tisolistých patří k majetkům certifikovaným systémem PEFC. „Tato mezinárodní certifikace je jedním z procesů v lesním hospodářství směřujícím k dosažení trvale udržitelného hospodaření v lesích v České republice a zároveň usiluje o zlepšení všech funkcí lesů ve prospěch životního prostředí člověka”, objasnil Ing. Stanislav Slanina, výkonný ředitel PEFC ČR. „V naší zemi je lesní hospodářství na velmi vysoké úrovni, což je dáno více než dvousetletou historií lesnictví, a proto se Česká republika stala zakládajícím členem PEFC a jako jedna z prvních zavedla funkční systém certifikace lesů do praxe. Tímto systémem je u nás certifikováno více než 70 procent lesních majetků a 231 firem sleduje tok certifikované suroviny tak, aby byl její původ prokazatelný. „Ke konci roku 2013 bylo ve světě systémem PEFC certifikovaných téměř 260 milionů hektarů lesa a více než 15 800 firem využívalo výhody ze zapojení do spotřebitelského řetězce. Meziročně se zvýšil počet certifikovaných společností, vzrostla i poptávka po certifikovaném materiálu,” sdělila organizace PEFC ČR. Hlavním účelem certifikace lesů je podle zástupkyně této organizace Ing. Andrey Pondělíčkové zajištění trvale udržitelného hospodaření u všech vlastníků lesů účastnících se regionální certifikace lesů.

 

Druhé kolo inventarizace

Podle Pondělíčkové pro základní měření nejvyššího nalezeného stromu bylo použito výškoměrů, které se běžně užívají v lesnické taxaci. Výška nejvyššího nalezeného stromu byla dále přeměřena za pomoci laserového výškoměru, který je součástí velmi přesné sestavy měřicích přístrojů, jež se používají při národní inventarizaci lesů v ČR. V současnosti probíhá její druhé kolo, první cyklus se uskutečnil v letech 2001 až 2004 a dosud probíhala v desetiletém intervalu. Od roku 2016 by měla být kontinuální. Jejím úkolem je podat souhrnné údaje o stavu lesů v České republice jak z pohledu trvalé udržitelnosti životního prostředí, tak z hlediska hospodářského využití. Česká republika se tak zařadila mezi evropské státy, které národní inventarizaci lesů provádějí již po několik desetiletí. Jejím provedením je pověřen ÚHÚL. Je postavena na matematicko-statistických základech, což umožňuje objektivní a nezávislé posouzení skutečného stavu a vývoje lesů v České republice.

 

***

Klíčové informace

- Douglaska tisolistá, která je dřevinou roku 2014, je druhem s vysokým produkčním potenciálem kvalitního jehličnatého dřeva s všestranným využitím. - Ve srovnání se stávajícími jehličnatými kulturami se jedná o dřevinu s výrazným stabilizačním a melioračním účinkem a může významně doplnit druhovou skladbu v některých oblastech, především s chřadnoucím smrkem. ? Porost s největšími jedinci douglasek tisolistých patří k majetkům certifikovaným systémem PEFC.