Na březnové schůzi Poslanecké sněmovny, kde ministr obrany Martin Stropnický uhájil návrh na zrušení vojenského újezdu Brdy, vystoupil také poslanec za KSČM Karel Šidlo. Citoval z dopisu podepsaného dvěma tisíci lidmi, kteří si přejí újezd zachovat.

Podle iniciátora této podpisové akce Antonína Humla z Mirošova jde o podpisy lidí žijících nejen v Mirošově, ale také v Míšově, ve Skořicích, Dobřívu, Strašicích a dalších dotčených obcích.

"Ti lidé se bojí o přírodu, nechtějí její zničení. Přáli by si zakonzervování této krajiny, což navíc nestojí žádné peníze. Náklady CHKO jsou vysoké," řekl Huml. Ke starostům na zastupitelstva se svými podpisovými archy nechodil. "Zdálo se mi to zbytečné, protože vím, že jsou pro zrušení újezdu," zdůvodňuje Antonín Huml.

Starosta Mirošova Vlastimil Sýkora tedy o požadavku či petici lidí na nerušení VÚ Brdy do zasedání sněmovny nevěděl. "Žádná oficiální petice nebyla na radnici předložena, neznám obsah, nevím, kdo petici podepsal. Zaráží mě i to, že komunističtí poslanci Plzeňského kraje takto hlasovali, a přitom si nezjistili stanoviska jednotlivých obcí. Z toho jsem zklamaný," říká Sýkora.

Vodní zdroje budou chráněné i bez armády

Hlavním důvodem pro nerušení VÚ Brdy je podle poslance Karla Šidla obava z nekontrolovatelného komerčního využívání této lokality, včetně vyvádění majetku z vlastnictví státu a spekulace s pozemky. Tomu má ale přitom zabránit právě statut Chráněné krajinné oblasti.

"Zakonzervovat něco je sice možné, ale v tomto případě nelogické. A hlavně nikdo z autorů této myšlenky neřekl, jak si takové zakonzervování představuje. To pak Brdy bude hlídat domobrana a území bude jen pro privilegované? Návrh Ministerstva obrany má svoji hlavu a patu, byl zpracován odborně. Bohužel se stal předmětem nějakého prapodivného politického boje," říká mirošovský starosta.

"Několik tisíců vodních zdrojů existují i mimo vojenské újezdy a jsou legislativně ochráněny. Není důvod si myslet, že tato ochrana po zrušení vojenského újezdu nebude fungovat," dodává.

Starostům podbrdských obcí Plzeňského kraje se přesto ulevilo, že po několikaleté práci odborníků tří ministerstev nespadla zákonná norma pod stůl.

Dopis je v rozporu s usnesením obcí i kraje

"Odpůrci tohoto zákona vůbec neberou v potaz, že armáda po dalších rozpočtových škrtech už prostě není schopna zajistit střežení Brd. Poslanec Karel Šidlo ty písemnosti vyzývající k zachování vojenského újezdu, které jsou v rozporu s usnesením zastupitelstev obcí, a dokonce i v rozporu s usnesením rady Plzeňského kraje, používá jako podpůrného argumentu pro zatím nespecifikovanou zájmovou skupinu," říká starosta Strašic Jiří Hahner.

"Kde ale byli tito lidé při loňské červnové povodni, když se v újezdu vzedmuly hladiny potoků a zapříčinily povodeň v celé aglomeraci od Strašic až po Klabavu? Povodňové komise jen bezmocně hleděly na hradbu lesního porostu a společně s hasiči připravovaly případnou evakuaci osob," dodává strašický starosta.

Újezd je pro vojáky nadbytečný

Proti rušení újezdu byli ve Sněmovně sociální demokraté a komunisté. Vymohli si stodvacetidenní lhůtu do dalšího projednávání návrhu zákona. Podle Stropnického by bylo chybou nevyužít toho, že Armáda újezd už nechce. Je pro ni nadbytečný. "Využívala jen dvanáct procent jeho plochy," řekl ve Sněmovně Stropnický. Definitivní hlasování o vojenském újezdu bude na některé z příštích schůzí.