Plzeň - Radní Plzeňského kraje pro životní prostředí Petr Smutný (ČSSD) se domnívá, že při řešení otázek spojených s Národním parkem Šumava bude Plzeňský kraj spolupracovat s krajem Jihočeským.
* To znamená, že byste také chtěli, podobně jako hejtman sousedního kraje, vyhlašovat v rezervaci stav nebezpečí, aby se tam mohlo kácet?
Doufám, že budeme vystupovat ve shodě. Ale domnívám se, že oba kraje by měly tlačit na vládu, aby stav nebezpečí vyhlásila ona.
* Vy si skutečně myslíte, že je stav na Šumavě kritický?
Myslím, že situace už se vymkla správě parku z ruky. Kůrovec půjde dál. Dostane se do oblasti hospodářských lesů a nebude k zastavení.
* Proto, aby se kůrovec zastavoval, ale přece existují druhé a třetí zóny národního parku, kde jsou zásahy a tudíž kácení možné.
Já vím. Dnes jsou tam druhé a třetí zóny, zítra je ministr životního prostředí prohlásí za první zóny a zásahy se zase zastaví. Musíme se prostě dohodnout, kde první zóny skončí. Ministerstvu a správě parku se nedá věřit, protože jejich cílem je, aby na třech čtvrtinách parku byla první zóna.
* Myslíte? Není to trochu přehnané?
O padesáti procentech mluví určitě, ale v duchu by chtěli ještě víc.
* Odpůrci kácení v nejvíce chráněných oblastech varují, že právě zásahy proti kůrovci mohou napáchat veliké škody v nejcennějších partiích Šumavy. Navíc zdůrazňují, že suchý les příroda dokáže sama obnovit. Vy tohle nepřipouštíte?
S tím se nepřu. Tam, kde jsou přirozené lesy - horské smrčiny - tam to platí. Tam už je ale les suchý. Kůrovec by se však neměl dostat do nižších poloh, kde by měl být přírodně smíšený les. Tam se nic neobnoví, protože žádný buk nevyroste z uschlého smrku. Tam musí přijít člověk a musí situaci změnit na stav, který bude přírodě blízký.
* Znamená to, že vy byste v oblastech prvních zón nyní zasahovat nechtěl?
O tom je zbytečné diskutovat, protože přirozené, přírodní horské lesy, jsou dnes z velké většiny uschlé.
* Jsou tam ale také místa, kde se uschlý les obnovuje, a je to vidět. Připouštíte to?
Je to vidět tam, kde byly stromy uměle vysázeny. Jak se tam ty smrčky vzaly. Většinu nechal vysázet předchozí ředitel správy parku Žlábek.
* Myslíte, že přirozenému lesu pomůžete tím, že tam pojedete kácet?
Ne. Zaprvé tam zastavíme kůrovce, aby nepřeskočil do sousedních lesů. A postupným kácením a umělou výsadbou, která bude blízko přírodnímu složení lesa, vytvoříme stabilně prostředí, kde bude například víc buků a jedlí.
* Neobáváte se tedy, že zásahy nadělají v šumavských lesích víc škody než užitku?
Určitě ne.
* Jak chcete ve vedení kraje dál pokračovat při prosazování svých plánů?
Domnívám se, že se buď dohodneme s novým vedením ministerstva životního prostředí po volbách do sněmovny. Pokud se na způsobu zastavení kůrovce nedomluvíme, tak prostě kraj ve spolupráci s Jihočeským krajem připraví návrh zákona o zmenšení národního parku. Když se vyhlašoval velký šumavský park, tak se vůbec nemluvilo o tom, že tam budou bezzásahová území. Vyhlašoval se s nadšením po devastaci životního prostředí za minulého režimu. Nikdo neříkal, že se na tom území nebude smět zasahovat a že tam bude suchý les.
