Zatímco velké a bohaté země klimatickou dohodu z Glasgow označují za „velký krok kupředu“, „velký úspěch“ či „dobrý kompromis“, chudé země stejně jako ekologičtí aktivisté mluví o „zklamání“, „nenaplněných očekáváních“ či o „zradě lidí a planety“. Nejstručněji dohodu komentovala švédská aktivistka Greta Thunbergová, která závěry dvoutýdenní konference označila za pouhé plané řeči: „Bla,bla,bla.“
Britský předseda glasgowské konference (COP26) Alok Sharma považuje dohodu podle BBC za „historický úspěch“. Rovněž předseda britské vlády Boris Johnson označil dohodu za „fantastický úspěch“. Podle něj změnila pravidla hry, která „zní jako umíráček pro uhelnou energii“. Johnson nicméně dodal, že je trochu zklamán. Podle něj očekávání bylo velmi vysoké, zejména od zemí, pro něž jsou už nyní klimatické změny „otázkou života a smrti“. „Nemůžeme ale přinutit suverénní státy, aby dělaly to, co samy nechtějí,“ dodal britský premiér.
Generální tajemnice Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) Patricia Espinosaová dohodu označila za „velký krok kupředu“ a za „bezprecedentní závazek“ stran fosilních paliv. Přiznala sice, že je třeba se těchto paliv zbavit, na druhé straně ale bylo podle ní nutné „vybalancovat sociální důsledky“ pro mnoho lidí v celém světě, zejména v chudých zemí.
Indický ministr životního prostředí Bhúpender Jádav uvedl, že účastníci konference „se snažili o konsensus, který je rozumný pro rozvojové země i pro klimatickou změnu“. Právě Indie navrhla změnu, která se do textu dostala na poslední chvíli. Místo výzvy k „ukončení“ používání uhlí se země v sobotu zavázaly ke „zpomalení“ užívání uhlí k výrobě elektrické energie.
Kromě formulace o postupném odklonu od používání uhlí k výrobě elektrické energie dokument z Glasgow mimo jiné obsahuje závazek více než stovky států zvrátit do roku 2030 úbytek světových lesů, či závazek snížit do roku 2030 únik metanu do atmosféry o 30 procent oproti roku 2020, k čemuž se přihlásily země představující přes 70 procent světového hrubého domácího produktu a polovinu veškerých emisí tohoto plynu. Dokument rovněž potvrzuje dlouhodobý cíl vyplývající z dohody z Paříže, která vstoupila v platnost v roce 2016 - udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia nad úrovní z předindustriální éry, ideálně pak pod 1,5 stupně.
„Odjíždíme z Glasgow s tím, že jsme dramaticky zvýšili ambice světa řešit tento problém v této dekádě,“ tvrdí zvláštní zmocněnec amerického prezidenta pro klima John Kerry. „Jsme ve skutečnosti blíž než kdy předtím k tomu vyhnout se klimatickému chaosu a zajistit čistší ovzduší, čistší vody a zdravější planetu,“ dodal Kerry.
Gabonský ministr životního prostředí Lee White a šéf afrických vyjednavačů na jednání ve Skotsku řekl, že Afrika dostala „60 procent toho, v co doufala“. „Rádi bychom viděli větší pokrok pokud jde o financování, ale dostali jsme velmi silný závazek od EU i od Spojených států,“ dodal White.
„To, co někteří považují za vyvážený a pragmatický kompromis, nepomůže Maledivanům, pro ně už bude pozdě,“ řekla k pochvalným reakcím bohatých zemí Aminas Šaunaová, ministryně životního prostředí ostrovního státu Maledivy.
„Přijel jsem s jednoduchou agendou – pomoci nejchudším národům planety, které už trpí důsledky lidmi způsobených změn klimatu. Potřebovali jsme z Glasgow nástroj financování ztrát a škod... a ten byl přes noc nahrazen nabídkou dialogu. To je absolutní zklamání,“ řekl ředitel organizace Mezinárodní centrum pro změnu klimatu a rozvoj Salímul Hak. Reagoval na skutečnost, že závěrečný text dohody nezmiňuje konkrétní finanční pomoc zemím nejvíce postiženým důsledky klimatických změn.
„Tento výsledek mohou slavit pouze stovky lobbistů ropného a plynárenského průmyslu, ti, kteří ve vlastním zájmu říkají: nemůžeme zbavit naši ekonomiku závislosti na fosilních palivech,“ kritizoval dohodu z Glasgow Ázád Rahmán z charitativní organizace War on Want, která bojuje proti chudobě.
ČTK
